Kritické myšlení zvládnou všichni, ale jen mistři ho umí systematicky rozvíjet. Naučte se ho zlepšovat a poradíte si s obtížným rozhodováním i falešnými zprávami

Moderní člověk je neustále bombardován informacemi. Nejen těmi, co mu někdo přímo řekne, ale vším, co vidí a slyší kolem sebe. V reklamách, na plakátech, hlášení v hromadné dopravě, ve zpravodajství a pochopitelně také na internetu a sociálních sítích. Umět informace vyhodnocovat a zamyslet se nad jejich pravdivostí nebo relevantností je schopnost, bez které se ten, kdo se chce s životem efektivně popasovat, prostě neobejde. S rozmachem falešných zpráv známých jako fake news je navíc potřeba téhle schopnosti ještě větší.

To, co potřebujete, je kritické myšlení. Umění, které se skrývá ze těmito dvěma slovy, ale představuje víc než jen schopnost poznat lživé informace. Je to dovednost, která má tolik uplatnění, kolik dokážete vymyslet životních situací. Potřebujete se mezi něčím rozhodnout? Pak automaticky zahajujete proces kritického myšlení a nejspíš o tom ani sami nevíte.

Co je kritické myšlení

Kritické myšlení je schopnost myslet jasně a racionálně, schopnost chápat logické vazby mezi jednotlivými myšlenkami a informacemi. Je to schopnost samostatně a rozumně uvažovat. Ten, kdo kriticky myslí, se podrobně zabývá tím, zda jsou informace, které má k dispozici, pravdivé a relevantní. Přemýšlí, jestli poskytují celý obraz skutečnosti, nebo je třeba znát ještě další perspektivy. Jde o schopnost na základě faktů objektivně vyhodnotit, o co v dané situaci jde. A podle toho se pak například rozhodnout.

Kriticky myslet znamená:

• chápat vztahy mezi myšlenkami a informacemi
• umět určit důležitost a relevantnost dostupných argumentů
• umět rozpoznávat argumenty (důvody pro a proti), formulovat je a také je ocenit
• odhalovat nejasnosti, nedostatky a chyby v uvažování
• přistupovat k problémům systematicky a pečlivě
• uvažovat nad oprávněností vlastních názorů a přesvědčení

Více v Galerii

Zdroje: Adobe Stock

Pozor na emoce a předpojatost

Schopnost kriticky myslet má každý, vtip je ovšem v tom umět si uvědomit, kdy je potřeba nebo kdy nám prospěje, a pak ho začít uplatňovat. Nemusíme každičký úkon v našem životě převracet jako horký brambor, ale je dobré se včas přistihnout, když v důležité situaci kloužeme do vyjetých kolejí svých vlastních přesvědčení a emocí.

Někdy kriticky nemyslíme prakticky vůbec. To, když jsme pod vlivem vzteku, radosti, smutku nebo třeba lásky. Skoro vždy ale umíme poznat, že nějaké takové emoce máme, a umíme si tedy uvědomit, že naše schopnost nestranně posuzovat a vyhodnocovat situace je omezená. Třeba když máme posoudit názory nějakého člověka, kterého sami nemáme rádi. Velmi špatně se nám pak například přijímá, že je jeho nápad dobrý a smysluplný a třeba i pro nás samotné přínosný.

Zrádná je pro kritické myšlení ale také naše vlastní předpojatost a soukromé zájmy. Všimněte si například, jak je někdy těžé poznat, jestli klientovi nebo kolegům v práci navrhujeme opravdu to nejlepší řešení, nebo jen řešení, které se nám osobně nejvíc líbí.  Naštěstí ale existuje řada způsobů, jak se dá schopnost kriticky myslet kultivovat.

Dovednosti pro kritické myšlení

Pro efektivní kritické myšlení je potřeba několik dovedností. Jak ale jistě tušíte, smyslem není uplatňovat je samostatně, ale umět je propojit. Těmito dovednosti jsou pozorování, intepretace, analýza, zhodnocení, vyhodnocení, inference (schopnost uplatnit odborné znalosti nějakého tématu pro porozumění situaci, např. lékařské znalosti pro určení možných diagnóz), vysvětlení, řešení problémů a rozhodování.

V procesu kritického myšlení jdou víceméně takto za sebou, ale zároveň žádný takový proces není čistě lineární a je třeba být připraveni na to, že se v jeho průběhu můžeme dozvědět nové informace a dosavadní závěry budeme muset přehodnotit.

Jak zlepšovat kritické myšlení

A nyní ke konkrétním radám, jak můžete své kritické myšlení zlepšovat, trénovat a učit se ho lépe a častěji uplatňovat. Jak jsme si již řekli, výchozím krokem je všímat si situací, kdy vám kritické myšlení prospěje. Dále pak trénujte následující:

1. Zhodnocujte informace. – Všechny nové informace nahlížejte s opatrností a zdravými pochybnostmi. Zamyslete se nad tím, odkud pocházejí, kdo je jejich autorem, za jakých jste se je dozvěděli okolností, zda jsou kompletní a něco nebylo vynecháno, zda to bylo vynecháno omylem nebo záměrně nebo jaké důkazy jsou v dané chvíli předkládány, aby informace podporovaly.

2. Představte si další perspektivy. – Na každou situace je možno dívat se z různých stran. Co je pro jednoho vítězství, je pro jiné prohra. Uvažujte nad tím, proč někdo jedná, jak jedná, a nezapomeňte, že všichni jsou jenom lidé a jsou pod vlivem emocí, osobních názorů a předpojatosti. A nemusí si to vůbec uvědomovat.

3. Všímejte si vlastních limitů. – Stejně jako ostatní podléhají lidskosti popsané výše, podléháte jí i vy sami. Pozorujte, zda nejednáte na základě emocí nebo svých přání, a pokud ano, hledejte, zda jsou relevantní. Klidně být relevantní můžou! Třeba když si kupujete jídlo, je naprosto v pořádku uvažovat nad tím, zda vám chutná.

4. Zaměřte se na cíl. – Před začátkem přemýšlení je potřeba si stanovit, čeho vůbec chcete dosáhnout. Jde o brainstorming a kreativitu, nebo racionální závěry? Je cílem debatovat a otevřít paletu možností, nebo vybrat jednu a určit další postup, co se s ní bude dít? Stanovení cíle vám pomůže vyhnout se zbytečným krokům, a díky tomu efektivně pracovat s časem a prostředky. Třeba i těmi svými lidskými, jako je chuť a energie se něčemu věnovat.

5. Uvažujte na důsledky. – Nemusíte se radit zrovna s balíčkem karet, ale dobří kritičtí myslitelé nikdy nezůstanou jen v přítomnosti. Prakticky všechna rozhodnutí budou lepší, když se v momentě dosažení závěru zastavíme a zapřemýšlíme, k čemu by takové rozhodnutí vedlo. Jaký do bude mít dopad na nás a na okolí? Chcete-li být opatrní, přemýšlejte hlavně nad negativními dopady. A vězte, že pokud vás napadne, že by někdo mohl něco udělat, napadne to určitě i někoho dalšího. A pak to taky udělá.