
Za tohle se peskovat nemusíte: 5 „zlozvyků“, které mnozí z nás dělají, ale podle odborníků mohou vlastně víc prospívat než škodit
Pití kávy
O kávě sice už mnozí vědí, že je zdravá, ale přesto určité mylné domněnky ve společnosti stále přetrvávají. Taky vás maminka nebo tetička varují před tím, že byste neměli pít kávu na lačno, protože je kyselá? Tak to můžete být bez obav, káva totiž kyselá vůbec není. Navíc má žaludek, který by kyselá káva měla údajně oslabovat, spoustu způsobů, jak se chrání. Ani velmi koncentrovaná káva nemůže žaludku ublížit.
Tedy sama o sobě. Káva má ale schopnost zvyšovat produkci žaludečních kyselin a teoreticky může vést k pálení žáhy. Nelze to ale považovat za obecné pravidlo, spíše za individuální problém. Nejlepší je tedy sledovat, jak káva působí přímo na vás. A pokud vám po ní není úplně dobře, pomůže pít ji s mlékem nebo k ní něco málo zakousnout.
Taky není pravda, že maximální zdravé množství kávy jsou dva hrnky. Určující není objem, ale především množství kofeinu. U normálně silného nápoje může zdravý dospělý vypít až 4 hrnky kávy (o cca 80–100 mg kofeinu na hrnek). Její zdravotní benefity jsou navíc značné – snižuje riziko celé řady rakovin, pomáhá s vyprazdňováním a působí antidepresivně.
Vynechávání snídaní
Snídaně je nejdůležitější jídlo dne? Tak to je mýtus. Dokázala to před několika lety australská studie. Podle ní je úplně jedno, jestli snídáte, nebo své jídlo jíte až později během dne. Všechna denní jídla jsou si totiž co do příjmu kalorií rovna. „Zjistili jsme, že snídaně není tím nejdůležitějším časem, kdy byste měli jíst. I když je tohle přesvědčení v naší společnosti hluboce zakořeněné,“ uvedla spoluautorka studie Flavia Cicuttini z Monash University.
Vynechávání snídaní může být naopak nápomocné při tzv. přerušovaném půstu. To je strategie, kdy střídáte intervaly, během nichž jíte, s intervaly hladovění. Podle některých odborníků takové stravování pomáhá nejen zhubnout, ale působí příznivě také na mozek a srdce. Nejoblíbenější metodou je tzv. Leangains protocol. Při něm všechno své jídlo „nacpete“ do 8 hodin denně a zbylých 16 máte půst, jíte tedy například od 13 do 21 hodin – což krásně odpovídá vynechané snídani.
Hraní počítačových her
Jestli si myslíte, že z počítačových her „blbne mozek“, máme pro vás novinku: neblbne. Videohry mozek naopak posilují! Ale vlastně to není zase taková novinka, protože na to přišla studie už v roce 2013. Tehdy vědci nechali skupinu dvacátníků dva měsíce každý den hrát populární titul Super Mario 64. A zjistili, že u participantů došlo ke stimulaci částí mozku, které jsou zodpovědné za paměť, prostorovou orientaci a strategické plánování. Vědci pak dokonce uvažovali o tom, že by některé videohry mohly sloužit jako léčebný prostředek pro lidi s poškozeným mozkem. Komenský s tím svým učením hrou zřejmě opravdu na něco kápnul.
Je ovšem důležité, abyste to s hraním nepřeháněli. Obecně by jedna herní session neměla trvat déle než 4 hodiny. Důležitější než samotný čas strávený hraním ale je, jestli ke hraní neutíkáte od jiné (důležitější) činnosti, nebo jestli vám touha hrát nezačíná negativně ovlivňovat život. A také je dobré při dlouhém koukání do obrazovky dodržovat pravidlo 20-20-20: Každých dvacet minut na dvacet vteřin koukat na něco, co je aspoň dvacet metrů daleko.
Podlehnutí pokušení
Neměl bych, nesmím, nemůžu… Je úplně běžné, že si v životě zakazujeme spoustu věcí. Někdy to dává naprostý smysl a je dobře, že tak děláme – například fakt nemůžeme zaškrtit toho haranta, který už dvě hodiny vříská v letadle. Ale pokud jde například o pokušení dát si něco dobrého na zub, je podlehnutí zcela v pořádku.
„Když si v rámci zdravého stravování dopřejete trochu toho, na co máte opravdu chuť, vyhnete se pocitu strádání a dojmu, že zdravý životní styl musíte ‚lámat přes koleno‘,“ říká výživová poradkyně Jessica Cording. Zároveň tím snížíte riziko, že na něco budete mít takovou chuť, že to nakonec nevydržíte a v „záchvatu žravosti“ toho zkonzumujete nehorázné množství.
Pochopitelně je ale důležité najít zdravou míru. V principu jde o to, že není přínosné si asketicky odpírat to, co vás těší. Protože vám to pak chybí a trápíte se, že to nemáte. Místo toho je lepší si to dopřát čas od času a plně si to pak užít a vychutnat. Takové dopřání navíc může být také odměna a motivace, takže je pak nejen příjemné, ale také užitečné.
Zdroj: GiphyNadávání
Jestli jste vychovaní v tom, že nadávání a vulgarismy jsou známkou špatného vzdělání a nízkého intelektu, je nám to moc líto. Jadrné nadávky mají totiž spoustu výhod. Nadávání pomáhá budovat a utužovat sociální vazby. Ve skupinách vytváří dojem přátelství a solidarity, zejména je-li daná skupina někým zvenku znevýhodňována. Dokonce vytváří i tzv. parasociální vztahy, tedy situace, kdy se někdo cítí blízký někomu, koho ve skutečnosti nezná, například celebritě nebo influencerovi.
Je to dáno tím, že v mnoha profesionálních kontextech je nadávání považováno za nevhodné, takže když někdo nadává, čteme to jako projev intimity a autenticity. Díky tomu pomáhá nadávání vytvářet důvěru například mezi spolupracovníky nebo skupinou přátel.
Kromě sociálních výhod má „nevymáchaná huba“ i jasné osobní benefity. Například pomáhá se zvládáním bolesti. Což jste si určitě mnohokrát vyzkoušeli moc dobře sami, když jste se třeba kopli do palce u nohy. Prokázáno je to ale také vědecky.
Mimochodem, nadávání nejlépe „účinkuje“, když je ve vašem mateřském jazyce. A také ho nesmí být moc. Prokládat každou větu domácími zvířaty nebo částmi těla vede k tomu, že tato slova pro vás nakonec ztratí svou speciálnost a s ní i svou kouzelnou moc.