Nejškodlivější látky v kosmetice: Koktejly chemie, které si nanášíme na tělo a mohou nám ublížit
Chemie v kosmetice se týká každého z nás
Věděli jste, že průměrná žena použije za den 12 různých kosmetických přípravků a výrobků ze sekce péče o tělo, které obsahují průměrně 168 chemických látek? My muži osm produktů a vystavíme se tím 85 chemickým ingrediencím. Tvrdí to aspoň organizace Environmental Working Group.
Tělu škodících látek je v kosmetice hned několik desítek tisíc. Ani odborníci by bez příruček a seznamů po ruce nevěděli u regálů jistě, jestli sahají po něčem co nejméně závadném. Pojďme si aspoň naznačit, protože na kompletní výpis by nestačily ani tisíce stran, kudy se coby spotřebitelé ubírat a čemu se raději vyhnout.
Některé látky totiž mohou nadělat v těle slušnou paseku. Hovoří se například o rozpoutání hormonální nerovnováhy, hrozí prý problémy s intoxikací těla, o negativních účincích na nervový systém a mozek, alergiích, ba dokonce o snížení plodnosti nebo poškození jater či ledvin ani nemluvě. To, že některé látky přispívají k vyššímu riziku rakoviny, pak tušíme asi všichni.
Hliník se neodstěhoval do Humpolce, ale do kosmetiky
Podpaží si mažeme tuhými deodoranty, používáme kuličky nebo si je stříkáme tekutými antiperspiranty dnes a denně. U obou typů těchto přípravků je tu velmi kontroverzní situace s hliníkem a jeho sloučeninami, nejčastěji s hliníkovými solemi.
Hliník ale obsahují také třeba barviva do laků na nehty, linek, očních stínů a lesků na rty. Nechybí ani v podkladech pod make-up nebo v opalovacích krémech.
Ve složení výrobků ho najdete pod názvy jako aluminum, aluminum flake, pigment metal 1, LB pigment 5, A 00, A 95, A 995, A 999, AA 1099 nebo AA 1199.
Řada odborníků má vážné podezření, že při pravidelném používání podobné kosmetiky s takovým hliníkem může docházet ke zvýšenému riziku rakoviny, jenže objektivně „řečeno“: doteď není na světě relevantní výzkum, který by mohl říct jasné „ano, opravdu nám až tak vážně ubližuje“. Naproti tomu už se má za prokázané, že hliník má zcela určitě vliv na Alzheimerovu chorobu,
Než učení mudrcové dají hlavy dohromady a na něčem se ohledně hliníku konečně „definitivně“ shodnou, nejjistější cestou bude se těm nebezpečným variacím hliníku (tedy těm výše vyjmenovaným, existují ovšem i varianty zcela bezpečné) obloukem buď úplně vyhnout, nebo aspoň co nejvíc omezit přípravky, které obsahují některé z oněch „obvyklých hliníkových podezřelých“.
Pokud se jednou ukáže, že i ty jsou zcela neškodné, nijak nám to neublíží, opačný vědecký nález by ale v případě dalšího nerušeného používání přípravků s nimi uškodit mohl. Tak proč to riskovat?
Tip: O potu a zápachu z něj a jak s tím bojovat, jsme psali zde.
Když ubližují voňavky
Všichni chceme vonět svým nejbližším a svému okolí, kolikrát je to ale za cenu kupování lahviček s parfémy, které bohužel dost často obsahují tělu ne zcela příznivé látky. Jde o syntetické aromatické látky, de facto vznikají tak, že se pak, nadneseně řečeno. „stříkáme ropou“. Jiné suroviny vznikají zase při chemickém zpracování uhlí.
Do těla se nám nedostávají sice ve vysokém množství, zato dlouhodobě a systematicky. Může jít o stovky přísad v jediném parfému, různé konzervanty, stabilizátory a podobnou, hrozivě znějící „havěť“.
U potravin nesmí výrobci vynechat ve složení nic, Ovšem u parfémů je to jinak. V EU se obsah vonných složek nemusí uvádět, pokud nejde o vonné alergeny. Ty naopak výrobci mají povinnost uvést (viz Nařízení EP, příloha II na straně 70).
Pokud tedy ve složení najdete následující alergeny, je lepší se jim vyhnout: Amyl cinnamal, Anisyl alcohol, Amyl cinnamyl alcohol, Benzyl benzoate, Benzyl alcohol, Benzyl cinnamate, Benzyl salicylate, Citronellol, Cinnamyl alcohol, Farnesol, Cinnamal, Hexyl cinnamal, Citral, Butylphenyl methylpropional (Lilial), Coumarin, Limonene, Eugenol Linalool, Geraniol, Methyl 2-octynoate, Hydroxycitronellal, Alpha-Isomethyl ionone, Hydroxyisohexyl 3-cyclohexene carboxaldehyde a Isoeugenol.
Co si cpeme do víček, tváří a řas
Každý se chce líbit a zrovna na ženy, přes všechny „odstereotypizace“ světa, jsou v tomhle ohledu kladeny vysoké nároky. Zkrášlují se ostošest, aby uspokojily nároky sebe i okolí na svůj vzhled.
Takže ráno stráví nějaký čas rituálem líčení, večer mají speciální odličovadla, používají nejrůznější krémy proti vráskám, pleťové masky a podobně.
Dekorativní kosmetika je byznys v globálním měřítku za více než 200 miliard dolarů ročně. Jenže je to také odvětví produkující desítky tisíc výrobků s ingrediencemi, v nichž kdybychom se perfektně vyznali, radši budeme možná chodit tak, jak nás namalovala/stvořila sama příroda.
Zkrášlování obličejů se děje už tisíce let, naši dávní předci používali rozemleté ořechy smíchané se zvířecím tukem nebo různé barvy z ovoce a rostlin.
Sem tam sice sáhli i po barvách na bázi rtuti nebo olova (jistý čas byly populární i arzenové lázně), ale většinou se nechali inspirovat přírodou. Byly ovšem i doby, za panování britské královny Viktorie, jež byla odpůrkyní líčení, kdy se svěžího vzhledu dosahovalo štípáním tváří a kousáním rtů).
A jaké tedy nebezpečí na nás v dekorativní kosmetice číhá na každém rohu dnes? Například konzervanty parabeny (hrozí alergie), saze, které se ve formě prášků vyskytují v řasenkách, rtěnkách, linkách a tužkách na oči a jsou považované za toxické (a možná i rakovinotvorné), polytetrafluoroethylene (PTFE) čili teflon, jenž se vyskytuje v očních stínech, pudrech, tvářenkách a hrozí opět vznik rakoviny, opožděná menstruace a další přidružené problémy.
Pak tu jsou různé těžké kovy (hliník, rtuť, arzen, olovo, chrom, zinek nebo železo), které se nalézají třeba v korektorech, rtěnkách a dalších výrobcích a mohou intoxikovat náš imunitní, nervový i reprodukční systém. I když se ve složení neuvádějí, jistý kanadský výzkum bohužel potvrdil, že v obvykle prodávaných produktech jsou až nezdravě často a v nezdravém množství.
Ale je tu spousta dalších látek, kterým se kvůli rozsahu článku nemůžeme věnovat: naši pozornost by měly přitáhnout ftaláty, triethanolamin, dioxan a toluen, monoethanolamin, propylenglykol, povrchově aktivní látky, ba i starý známý formaldehyd, silikony (polysiloxany), oxybenzon, diethanolamin, triklosan, parafenylendiamin a další. Všechny ingredience výrobků si můžete najít v anglickém jazyce zde.
Bylo by ještě možné psát o spoustě dalších nebezpečí, která na nás číhají, nemáme už ale prostor. Podle nedávné studie Evropské spotřebitelské organizace všech 66 testovaných kosmetických výrobků obsahovalo některou z kontroverzních látek. Je tedy opravdu nutné být stále ve střehu.
Dilema s přírodními náhradami
Když si člověk pročte pár analýz dopadů různých chemických aditiv do kosmetiky, udělá se mu pomalu zle, život jako by najednou postrádal smysl a jako by se z něj úplně vytratilo štěstí.
Na každém rohu na nás čeká nebezpečí, neustále jsme varováni, co nás může zabít nebo nám způsobit více či méně závažné choroby.
Pokud by měl člověk strávit celé své bytí tím, že by studoval složení jídla nebo kosmetiky a drogerie, nedělá nic jiného a jen se bude frustrovat. Lepší je žít, než se životem protrápit, ne?
Určitě je ale dobře mít nějaké všeobecné povědomí o těch největších strašácích, udělat si nějaký vlastní základní výzkum.
Pokud na to máte peníze, jako že větší jsou obvykle třeba, je možné svou domácnost převést kompletně na bio, v tomto případě na přírodnější či zdraví neohrožující kosmetiku.
Sice se objevují pochybovači tvrdící, že řada těchto výrobků nemá takový efekt jako ony „chemické koktejly“, ale už se na ně specializuje tolik firem, že při troše snahy a po pár pokusech a omylech najde každý to, co mu bude vyhovovat.
