Odpočinek a výčitky: Relaxovat potřebujeme, tak proč se cítíme tak provinile? Důvodů je několik a výčitek se dá zbavit

Pokud se pokoušíte odpočívat, ale cítíte se provinile, že nic neděláte, ve skutečnosti to žádný odpočinek není. Co ale s tím? Velmi pomůže už jen pochopení, kde se v nás takové výčitky berou. Dávají totiž smysl, i když jsou velmi otravné. Na porozumění ale můžete začít stavět svou snahu se výčitkám vyhnout.

K tomu, abyste se během odpočívání cítili dobře a neměli pocit, že mrháte časem a měli byste místo toho dělat „něco smysluplného“, vám pak pomůže několik rad. Důvody i tipy, jak si pomoct, najdete v následujícím článku.

Důvod 1: Glorifikace výkonu

Většina z nás žije ve společnosti, která je zaměřená na výkon. Pracovat a tvrdě dřít je bráno jako nejvyšší možný životní cíl, je to hodnoceno kladně. Podávat výkon, být produktivní, mít výsledky, dělat věci, dosahovat cílů. Pocit viny z toho, že „nic neděláme“ je tak přirozená reakce na prostředí, ve kterém žijeme. Okolí nás totiž učí, že nicnedělání je špatně (což je ovšem chyba).

Pro mnohé z nás je produktivita také součástí naší identity. Pracujeme, abychom mohli žít – abychom mohli jíst, bydlet, dopřát si nějaký komfort. Někteří z nás mají dokonce více prací, aby mohli financovat svůj život. Práce a produktivita je základem našeho života a jako taková nám dává pocit naplnění a smyslu, cítíme se díky ní dobře. Když nic neděláme, vyvolává to naopak pocit ztrácení času a lenosti.

Důvod 2: Výhody odpočinku nejsou vidět

Další důvod, proč je pro mnohé těžké chvíli nepodávat výkon, je fakt, že výhody nicnedělání nejsou vidět. Když pracujete, zůstává za vámi viditelný, ba mnohdy dokonce hmatatelný výsledek – ať už je to napsaný článek, vyplněné finanční tabulky, nachystaný projektový plán, postavená zeď, či funkční stroj. Při odpočívání ale nic takového nevzniká. Zdá se proto, že je to promrhaný čas, který jsme mohli věnovat něčemu smysluplnému.

Více v Galerii

Zdroje: Adobe Stock

Důvod 3: Utíkáte od stresu

Cítíte, že se neustále zaobíráte budoucností a minulostí? Máte úzkosti nebo depresi? Trápí vás nějaká stresující situace, na kterou neustále myslíte? Pak je pro vás práce možná činností, která vám pomáhá od takových myšlenek utéct. Když si pak sednete a chcete odpočívat, mozku najednou nic nebrání se k nepříjemným myšlenkám vrátit. Prací tak paradoxně utíkáte od stresu, který vám ony myšlenky způsobují. Právě takový vzorec může být základem workoholismu.

Utíkání před stresem ale může mít ještě jednu podobu – a sice prokrastinační vyhýbání se nějakému hlavnímu úkolu. Můžete tak klidně celý den prodřít tvrdou prací, ale pokud to nebyl onen úkol, který potřebujete odbavit, budete na něj i při následném večerním odpočinku myslet, budete se tím trápit a vlastně si vůbec neodpočinete, protože budete ve stresu z toho, že ta věc pořád není hotová.

Řešení? Udělat to. Zní to nepříjemně, zejména pokud je úkol, kterému se vyhýbáte, opravdu potenciálně nepříjemný. Pomozte si ale tím, že se na danou věc nebudete dívat jako na povinnost, ale jako na nástroj, jak být zase v pohodě a v klidu. Odbavení úkolu je činnost, díky které vám bude dobře, je to něco, co děláte sami pro sebe. Stejně, jako když si doma uklidíte, abys se vám tam líbilo, tak si uklidíte nepříjemnou stresující věc ze své mysli, aby se vám líbilo i v ní.

Pomoc 1: Odpočinek zvyšuje výkon

Je prokázané, že odpočívání zvyšuje pracovní výkon. Kolikrát slyšíte někoho říkat „kéž bych měl víc času“. Všimli jste si ale, že si málokdo přeje mít víc energie? Věc se má totiž tak, že i kdyby měli víc času, stejně by danou věc, na kterou si ten čas přejí, nedokázali udělat. Tedy pokud by si neodpočinuli. Čas totiž není jediný zdroj, se kterým je třeba umět nakládat. Bez energie se výkon, po kterém toužíte, nikdy nedostaví. A abyste měli energii, musíte odpočívat.

Kromě fyzické energie je odpočinek nezbytný i pro duševní pohodu. Když vám bude mizerně na duši, nebudete schopní pracovat úplně stejně, jako kdybyste byli unavení. „Někdy je tou nejproduktivnější věcí, kterou můžete udělat, odpočinek.“ Takže až se budete příště cítit blbě, že nic neděláte, vzpomeňte si na to, že ve skutečnosti dobíjíte baterky, ze kterých pak budete zase čerpat. Což je věc normální a nutná a nevyhnutelná. Musíte to udělat. Takže nemá smysl se kvůli tomu cítit provinile.

Pomoc 2: Omezte sociální sítě

Už jsme opět u sociálních sítí, zázraku a prokletí dnešní doby. Co je na nich tak špatného? Samo o sobě nic – když teda nebudete brát ohled na to, že je na nich realita zkreslená a jejich používání je návykové. Mají ale ještě jednu velkou nevýhodu – vidíme na nich „dokonalé“ životy ostatních, což vyvolává pocit, že ten náš za nic nestojí. 60 % uživatelů sociálních sítí uvádí, že negativně ovlivňují jejich sebevědomí, 50 % uživatelů uvádí, že se sociální sítě negativně podepisují na jejich partnerském životě, a celých 80 % potvrdilo, že je snadné nechat se oklamat příspěvky ostatních.

Navíc nekonečné sjíždění sociálních sítí není zrovna produktivně strávený čas, takže to může váš špatný pocit z odpočinku prohlubovat. Čas na „sockách“ je proto lepší omezit a místo v digitálním světě žít více v přítomnosti.

Pomoc 3: Žijte tady a teď

Pokud neustále myslíte na minulost nebo budoucnost, je obtížné si odpočinout. Snažte se zůstat v přítomném okamžiku, a to jak během odpočívání, tak i během předchozí práce. Na práci se soustřeďte a dejte si pozor na různá lákadla jako je „pár minut“ na Instagramu nebo cesta pro kafe. Protože kvůli nim pak můžete mít pocit, že jste vlastně pořádně nepracovali, a během času na odpočienk máte nutkání „proflákanou“ práci kompenzovat dalším výkonem. Jakmile pak přijde na řadu relax, soustřeďte se opět na ten. Dělejte něco, co vás baví. A pusťte z hlavy, jestli váš odpočinek odpovídá obecné představě o tom, jak se má odpočívat. Nebaví vás koukat na seriály? Tak na ně nekoukejte. Umíte nejlíp „vypustit“ u žehlení a hloupé telenovely? S chutí do toho!