
Hormon lásky, pánové a nekonečná potřeba ukojení: Vědci se podívali na zoubek mužům, kteří na „to“ nemohou přestat myslet
Říká se, že muži myslí jenom na jedno. A nemyslí se tím pivo. Erotické myšlenky a touhy máme všichni, u některých lidí ale množství touhy po sexu přesáhne únosnou hranici a z potřeby ukojení se stane život omezující obsese. Vědecký tým ze švédské univerzity v Umeå nyní odhalil, že hypersexualita patrně souvisí s abnormálním množstvím oxytocinu.
Hypersexualita není normální chtíč, ale porucha. Popisuje stav, kdy jste sexuálními fantaziemi a potřebou vyhledávat ukojení tak posedlí, že se to negativně podepisuje na vašem životě. Ačkoliv jde v podstatě o lékařskou diagnózu, je tento stav stále nepříliš prozkoumán. Pro lidi, kteří jím trpí, to tak znamená, že je také málo poznatků o tom, jak je možné hypersexualitu zvládat.
„Svět postrádá poznatky o patopsychologických základech hypersexuální poruchy,“ uvedl vedoucí výzkumu doktor Andreas Chatzittofis, MD, PhD. „Toto je první studie, která naznačuje, že roli hraje oxytocin.“
Hormon lásky a orgasmu
Oxytocinu se přezdívá „hormon lásky“. V lidském těle se vyskytuje naprosto přirozeně a má „na svědomí“ pocity lásky a všechny ty příjemné hřejivé pocity, když se s někým mazlíme. Tělo produkuje oxytocin, když jsme sexuálně vzrušení naším partnerem nebo když se zamilováváme. U mužů i žen navozuje ochranitelské a pečovatelské chování.
Tento hormon, který patří mezi čtveřici „hormonů štěstí“, je produkován v hypotalamu a uvolňuje se mimo jiné také při příjemném fyzickém kontaktu s jiným člověkem, jako je nejen milování, ale třeba také tulení, masáž nebo i obyčejné pořádné obejmutí.
Významné uplatnění má oxytocin při porodu a během mateřství. Vede ke kontrakcím dělohy, což pomáhá porodu, a je úzce spojen s kojením, při kterém se nárazově uvolňuje. Oxytocin ovšem zaplavuje tělo také při orgasmu a u mužů je například zodpovědný za ejakulaci, protože způsobuje stahy vývodných semenných cest.
Zdroj: GiphyPřemíra oxytocinu u mužů s poruchou
Zmíněná švédská studie nyní zjistila, že muži trpící hypersexualitou mají hladinu oxytocinu více než dvojnásobnou. Vědci sledovali 64 mužů s klinicky diagnostikovaným typem této sexuální poruchy. Zjistili také to, že když muži podstoupili sedmidenní behaviorální terapii, která jim se zvládáním abnormální chuti po ukojí pomáhala, hladina oxytocinu u nich klesla téměř na normální, jen mírně zvýšenou oproti hladině u kontrolní skupiny mužů.
Proč přesně byla u mužů hladina „hormonu lásky“ zvýšená, vědci ovšem nevědí. Věří ale, že právě změření oxytocinu může být jedním z diagnostických nástrojů pro klinické potvrzení hypersexuality.
Zcela bez vysvětlení nás ale studie nenechává. Vědci totiž spekulují, že s oxytocinem je to možná naopak – místo, aby hypersexualitu způsoboval, je jejím důsledkem. Podle odborníků může být intenzivní sexuální chování snahou si hladinu oxytocinu zvýšit a bojovat tak proti pocitům stresu. Potvrdit by to ale musely další výzkumy. „Souhrnně tato zjištění motivují k dalšímu výzkumu s cílem objasnit explicitní roli oxytocinu v patofyziologii hypersexuálních poruch. Důležité je, že před vyvozením kauzality je třeba provést další studie s vyloučením potenciálních matoucích faktorů z nedávné sexuální aktivity.“
Také není možné jednoznačně říct, jestli lze hledat souvislost mezi hypersexualitou a homosexualitou. Ačkoliv je totiž prokázané, že gayové zažívají vyšší míru depresivních stavů než zbytek populace, a proto by mohli mít větší tendenci si negativní emoce kompenzovat sexem, studie se na sexuální orientaci neptala, a tak k tématu neposkytla žádná relevantní data.