Smíření hetero lidí s LGBT+ populací: Velké díky většině! A pojďme se kamarádit, nenávist a předsudky stranou
Komentář
Zdroj: Adobe Stock
<Path>

Smíření hetero lidí s LGBT+ populací: Velké díky většině! A pojďme se kamarádit, nenávist a předsudky stranou

Býval jsem v určité fázi svého života strašně nesmiřitelný člověk. Naprosto radikální proti svým názorovým odpůrcům. Ale čím víc stárnu, začínají mí asi méně odumírat mozkové buňky a upřímně mě už moc dobře nebaví ani věčné půtky na sociálních sítích mezi většinovou společností a LGBT+ komunitou. Co říkáte: nezakopeme válečnou sekeru a nebudeme kámoši?
Albert Prokop Albert Prokop Autor
26. 4. 2023

Na jednu stranu se dočítáme, že Česko je jednou z nejtolerantnějších zemí minimálně Evropy, co se týče LGBT+ komunity (jeden z výzkumů říká, že se situace ve světě obecně spíš zlepšuje), letmé nahlédnutí do diskusí k třaskavým tématům, jako je Prague Pride nebo manželství pro všechny či Jakub Jankto, ale jako by naznačovalo něco úplně jiného.

V posledních měsících jsem o tom hodně uvažoval. Co dělat dál? Nechat se smýkat ponižujícími poznámkami a pouštět se do nerovného boje s vyloženými hatery gayů, lesbiček, trans osob a bisexuálů? Rezignovat, protože takoví lidé tu vždy budou a jen berou člověku energii, pokud se jimi zaobírá v možná naivní víře, že někoho z nich někdy přesvědčí o opaku? „A nemůžeme na tom nést vinu taky tak trochu sami?“, ptal jsem se zároveň sám sebe. „Nejsou někteří z nás příliš militantní v prosazování svých přesvědčení?“. Asi bude částečně pravda obojí.

Proto navrhuju řešení.

Ustupme trošku ze svých pozic, couvněme ze svých zákopů a pojďme se chovat jako rozumní lidé. Třeba najdeme společnou řeč.

Poděkování většině

Předem vám děkuji za sebe, a věřím, že i za spoustu dalších lidí z pomyslné společné komunity, za to, že se nám tu daří poměrně velice dobře. Jasně, něco málo navíc by se šiklo, ale i v souvislosti s tím, jak obecně je Česká republika bezpečná a jak malý hlas tu mají ty vyloženě militantní náboženské skupiny, není tu na nás žádný soustředěný hon. Fakt děkuju. A když budeme trpěliví a budeme bez nálepkování a v klidu vysvětlovat a opakovat, co a proč bychom potřebovali, dočkáme se možná po čase i těch pár dalších drobností. Hlavní ale je, že nám za sexualitu nehrozí vězení, vyhazov z práce a podobně. To další buď přijde, nebo ne. Hlavně, že můžeme svobodně dýchat.

Rady pro militantní LGBT+

LGBT+ parto: pokud někdo napíše, že je proti manželství pro všechny, může pro to mít mnoho důvodů. Nebo žádný. Ale automaticky to není homofob a nácek. Nemáte si nechat kálet na hlavu od vyložených urážečů, ale nenálepkujte tak vážně každého.

Však i jedna z výrazných tváří LGBT+ aktivismu u nás, Jiří Hromada, pro nás nechce manželství. Respektuje, že to je tisíce let spojené s církví. Je on homofob? To asi těžko. Není tu většího bojovníka za LGBT+ práva, než byl a je on.

Kdo nechce trans ženy v atletice žen, také není transfobní.

Nemůžeme též čekat, že každý bude na větvi z někoho z nás, kdo přijde do straight baru a zahlaholí něco ve smyslu: „Ahoj, já jsem Adam a jsem GAAAAYYYYY!!!!“. Je to trochu extrém, ale jsou i takoví, kteří svou sexualitu jako by brali za svou největší povahovou vlastnost a vykřikují ji do světa pomalu hned za jménem, což je samozřejmě blbost. Ne každý se z toho posadí na zadek, sám si vůči takovým lidem hned vytvořím určitý předsudek. A nemůžu za to já, ale ten dotyčný.

Kolik já mám kámošů, s kterými jsem léta chodil na pivo, a byli jsme v pohodě, přestože nejsou úplně extrémně LGBT+ friendly? A věděli to o mně. Ale necpal jsem jim to do každé druhé věty. Taky jsem to nevynechával, prostě znám míru. Ti lidé mě nerespektují proto, že jsem na kluky, ale jaký jsem člověk.

Uberme asi taky z aktivismu. Ten sice menšinám v historii přinesl soustředěným tlakem řadu výhod, ale vždy se musí uvažovat nad tím, jestli někdy nepřináší víc škody než užitku. Proti nesnášenlivým útok chápu, že je třeba se vymezit. Co ale myslíte, že zapůsobí pozitivněji na většinovou společnost: když budete na členy Aliance pro rodinu v televizi hystericky pořvávat, nebo spíš zcela věcná argumentace gaye, který je shodou okolností odborníkem na téma?

<Path> Nový výzkum odhalil, že LGBT lidé na dovolené běžně skrývají svou orientaci. Každý třetí gay se na cestách setkal s diskriminacíZdroj:

Rady pro většinovou společnost

A teď prosím pěkně pár zamyšlení pro váženou většinou společnost. Nemá cenu začínat kritický komentář větou „nejsem homofob, ale…“, protože je jasné, že nic láskyplného následovat nebude.

Také jsou nějaké mantinely, přes které nejede vlak, pokud se máme respektovat v debatě, nebo se přímo kamarádit. Pokud budete tvrdit, že jsme proti přírodě, zrůdy a podobně, tak sorry, ale nemáte právo na jakoukoli diskusi.

Pokud budete psát, že máme být někde zalezlí a nechávat si svou sexualitu na doma, tak je to od vás ještě s odpuštěním „zrůdnější“ požadavek než cokoli jiného. Zkuste se vcítit do nás: taky byste chtěl/a mít vnucený pocit, že se za svou holku nebo kluka musíte stydět a chytnout ji za ruku nebo jí dát pusu že můžete jen doma? Když si odpovíte upřímně, tak by se vám taky nelíbilo, že?

Možná bych poradil neohánět se neustále a zcela nesmyslně Prague Pride. Zaprvé si klidně pochod hetero hrdosti uspořádejte, jestli máte zájem (a nemusíte tím hrozit), zadruhé ne, Prague Pride není plný zvrácených nahých lidí, kteří se bičují umělými penisy. Drtivá většina účastníků jste vy, hetero, podporovatelé menšiny. A nosíte tam normální vycházkové oblečení. Ty extrémy, které znáte z médii cíleně vybraných fotek, se snaží postupně úplně odbourávat.

Bylo by možná dobré, když někdo známý veřejně přijde s coming outem, nepohoršovat se, že nám to zase někdo cpe. Necpe. Jen dává najevo svým fanouškům. Vy to nemusíte řešit, stejně jako já přejdu, s kolikátým frajerem v řadě teď obcuje nějaká zpěvačka. Prostě mě to nezajímá, tak to přecházím. Když coming vy řešíte a píšete znechucené ponižující komentáře, dáváte najevo, že to je třeba veřejně vyhlašovat. A že bohužel ještě nejsme v situaci, kdy bude tolerance natolik rozvinutá, že to všichni vezmeme asi tak jako zprávu, jako když naše drahá polovička koupila rohlíky na ráno.

Tipy redakce

Na ostatním se dohodneme

A to je asi tak všechno. Je určitě spousta oblastí, v nichž se úplně neshodneme. Někteří nám nechcete dát stejné manželství, chápu, jen se podivuju, kde je tedy to slibované registrované partnerství s totožnými právy, které už dlouho nabízí mnozí kritici LGBT+ svazků jako ekvivalent. A kde nic, tu nic. Ale OK, to bude ještě na dlouhou debatu, pojďme ji vést v klidu, bez emocí, osočování a nefér argumentů.

Třeba také úplně nechápu, a to je pomalu fenomén diskusí na českých sociálních sítích, proč se pohoršovat nad tím, kolik je najednou LGBT+ postav ve filmech a seriálech, například na Netflixu. Holt na ně nejste zvyklí, předtím v seriálové tvorbě téměř nebyli, teď vám to proto může připadat na sílu, ale hlavních rolí moc nemají, tak netvrďte, že to nesnesete, když jde o nějakou vedlejší postavu nebo muchlovačku. My taky sneseme jazyky v krku mezi klukem a holkou.

Možná bychom se s konzervativnějšími lidmi neshodli na tom, co se mají děti učit ve škole – podle mě mají mít povědomí už dost brzo o existenci jiné než různopohlavní lásky, i transsexualita se jim může opatrně vysvětlit, ale samozřejmě žádná indoktrinace a vnucování změn pohlaví nebo genderů, to je jasné.

Jenže to jsou podle mě spíš marginálie, myslím tím ty všechny další oblasti, v nichž můžeme mít větší či menší neshody.

Berme to ale tak, že homosexuálové a další písmena ze zkratky LGBT+ se rodí už tisíce let, vždy tu byli a vždy tu budou, budeme tu spolu muset žít i do budoucna. A než si to znepříjemňovat, pojďme se blíž poznávat. Zakopávat příkopy, pokud možno se kamarádit. Nebo nás můžete zavírat do rezervací, ale radši bych to kámošení se, pokud si můžu vybrat.

Myslím si, že stojíme za to. (Stejně jako za to stojíte vy.) Kdo nás třeba dobře zná, tak možná potvrdí, nakolik je pravda, co se říká: totiž že s „buznama bývá velká sranda“. A já třeba radím ve vztazích hned několika hetero párům, jemu i jí. Znám oba světy, tak můžu nabídnout různé úhly pohledu.

Vím, že jsem naivní a že si budu dál číst spoustu nechutností na naši adresu, stejně tak že budu opakovaně kroutit hlavou nad tím, jak to někteří lidé z komunity zbytečně moc hrotí. Ale snahu o sbližování mezi názorovými skupinami nesmíme nikdy vzdát.

Zdroj: Studenta, Williams Institute of Law, LUI, iDnes, Česká televize

Populární
články

E-Shop