Ber, nebo nech bejt. Snaha o předělávání partnera je cestou do pekla
Požadavky na partnera
Když máte kluka nebo holku, hlavní pro vás asi je, aby vám spolu bylo hezky. Abyste mohli mít někoho rádi, mohli se o někoho opřít, když se nebude dařit zrovna nejlíp. Aby vás neprudil (neprudila), pokud možno aby s protějškem byla legrace a nejspíš bude na přední příčky podmínek patřit i to, aby vás přitahoval a klapalo vám to i v intimní oblasti. To jsou všechno regulérní požadavky.
Když už náhodou narazíme na téměř ideální spřízněnou duši, která splňuje vše výš uvedené, měli bychom ji (ho) nosit na rukou a nesnažit se šlapat po štěstí přehnanými reakcemi na to, co se nám líbí už méně.
Nároky každého z nás ve vztahu jsou různé. Možná, že coby už trochu zkušenější v téhle oblasti nejsem tolik radikální a nemusí být zdaleka všechno podle mě, jak jsem to vyžadoval mezi dvaceti a třiceti. To ze mě byl nekompromisní generál, svoje lásky jsem komandoval a prudil. Jen ta píšťalka a prostná cvičení chyběly. Když si na to dnes vzpomenu, stydím se.
Řada z nás má třeba z rodiny návyky, které se někomu z úplně jiného prostředí nemusí vůbec sedět. Mohou ho dokonce šokovat a přímo i štvát. Jinak skládané prádlo, jiné způsoby větrání. Jiný přístup ke svátkům. Jsou tisíce možností. A někdy pak nastává zásadní zásek. Chápu, že přítelkyně bude chtít svého partnera odnaučit kousat si nehty a podobné nechutnosti, pak tu máme ale i řadu věcí, v kterých by ho měla nechat být, pokud takzvaně nejde o život.
Válka jménem fusekle
Neuklízí si po sobě ponožky? Je trošku nepořádný, jeho věci se válejí všude, jak to ze sebe svléká večer cestou do postele? OK, můžete mu to dát najevo a opakovaně trvat na tom, že by měl být v tomhle k vám ohleduplnější, když vám to vadí. Ale jestli se to bude znovu a znovu opakovat i za pár měsíců a pomalu žádná změna, prostě na to ten chlápek není.
Nemá to v sobě naprogramované. A vy máte dvě možnosti: buďto prudit dál, a hrozit, že z drobného nesouladu bude časem velká vztahová krize, nebo se smířit s tím, že v tomhle jiný nebude, a holt to tedy po něm budete uklízet sama. Já vím, že nejste jeho služka, ale fakt vám to stojí za ten konflikt? – Ale aby bylo jasno: tady samozřejmě nejde o pohlaví. Slyšel jsem tolik případů, kdy to bylo přesně naopak a trpěl kluk kvůli nepořádné přítelkyni…
Má ale ten bordelář či bordelářka jiné povahové vlastnosti, kvůli kterým by byla strašná škoda o něj přijít? No tak to skousněte, stojí přece za to.
Takových podobných případů najdete spousty. Nestlaní postele. Neuklízení nádobí po jídle. Hraní násilných her, chození sem tam na pivo (alkoholik je něco jiného, tam nemá cenu se pokoušet). Nebo kouření.
„Nekuř“ není řešení
Tam bych byl opatrný vůbec si s někým takovým začít. Pokud nechceme líbat popelník, tak proč vůbec randit s někým, kdo je takhle závislý? Těžko můžeme doufat, že ho citovým vydíráním („jestli mě máš rád, tak to zahodíš“) přeměníme v nekuřáka.
Třeba se bude snažit. Možná mu jeho protějšek vsugeruje, že je to dobré pro jeho zdraví. Ale skoro bych si vsadil na to, že časem začne hulit znovu, jen to bude maskovat. A možná vás bude v duši trochu nenávidět, že to kvůli vám se musí ponižovat a předstírat, že nekouří. Může to být sice známka nedospělosti, ale s takovou jste si s ním začali(y).
A vy budete vzteky bez sebe za to, že ten kouř zase sem tam ucítíte i přes jeho (její) přijatá opatření. Nebo budete dělat, že o tom nevíte. A oba si budete lhát. Znám takové případy a věřte, že těm, co si to nakonec vyříkali a kuřák přestal být pruzený, se hrozně ulevilo. A voilà, zlepšilo jim to dokonce vztah, tokali jako hrdličky skoro jako na začátku. A to už spolu byli ve dvou případech i přes deset let. I na to skoncování se zlozvykem, ale tentokrát už jen z vlastní vůle, nakonec došlo.
Proč ženy prudí muže?
Terapeut Boris Štepanovič dal před časem ve Vlastě k dobru svůj názor na to, proč některé ženy na své přítele tak moc tlačí a tak moc jim něco vyčítají.
„Je dobré se upřímně zamyslet, jestli jste vy sama aktuálně v životě spokojena. Vlastní nespokojenost nás dráždí a často se jí nechceme věnovat, protože vnímáme, že to ‚bude náročné a nepříjemné‘. Rychlejší a pohodlnější je tlačit na okolí – partnera. A ten nám může zrcadlit stránku, kterou bychom měli více prozkoumat u sebe, ale bojíme se. Proto nám právě ona může na druhém vadit,“ tvrdí. Je to minimálně k zamyšlení.
- - -
Výčitky
Pokud chceme ve vztahu někoho předělávat, vlastně mu dáváme najevo, že pro nás není dost dobrý. Že ho nebereme takového, jaký je. Se vším pozitivním i negativním zároveň. Vnucujeme mu něco, co pro něj není přirozené.
Znám jak hetero, tak homosexuální páry, v nichž dominantnější jedinec z dvojice toho druhého jen neustále za něco peskuje. Oni si to kolikrát sami ani neuvědomují, jak úmorní jsou. Sem tam ho/ji rádoby mile a laskavě uvědomí, co udělal/a špatně, na co zapomněli a tak. Jenže když tohle slyšíte padesátkrát denně, pokud nejste těžce submisivní člověk, jednou zkrátka dojde k přeplnění kotle, vybouchnete a přinejmenším to skončí ošklivou hádkou, nebo rozchodem.
Je otázka, jestli vyčítači dávat druhou šanci, když slibuje, že se polepší. Někdy to může být neměnné, může jít o duševnímu zdraví nebezpečné manipulátory, jak upozorňuje iDnes.cz.
Ale v případě, že se rozhodneme bojovat, a přitom sami dáme podmínku, vlastně taky po někom chceme, aby se změnil od základů. Vždy jde jen o to, jestli nám dotyčný stojí za ten risk a nastavený společný čas.
Jak na to
Nikdo na světě nebude nikdy úplně dokonalý. Takže pokud chlap třeba nebude chtít chodit na romantické komedie, bytostně je bude nesnášet, tak je blbost ho citově vydírat, aby se na ně se svou láskou pravidelně díval. Stejně tak holce vnucovat Star Wars, když ji nezajímají, nemá logiku.
(Vtipné ale je, že v první fázi zamilovanosti to všichni děláme rádi, s nadšením. Až když zchladneme do normální provozní teploty, začne se nám to příčit).
Řešením je určitě kompromis. Sem tam udělat radost a podívat se i na ten rom-com. I na toho Darth Vadera, jednou za rok, dva, nikoho neubude. Když to udělá vaší lásce radost…
Nemá rád Vánoce? Vaše kamarádky? Tak ho s nimi přehnaně neobtěžujte. Najděte kompromis, co by bylo podle vás fajn a co může vynechat. Na svatbě kámošky asi budete chtít mít, ale na líbánky s vámi už letět nemusejí.
Prostě přemýšlejte, jak dostat aspoň něco, protože jinak u jiného třeba v tomhle dostanete fanatika do svátků (či do vašich přítelkyň), ve všem ostatním ovšem může být příšerný. Nemá cenu pokoušet osud.
A ještě jednu věc bych připomněl: i když nám může připadat nějaký zdánlivý nedostatek naší lásky úplně strašný, jeho samotného o tom nemusíte nikdy přesvědčit, jak upozorňuje web Very Well Mind. Souhlasím. Sám jsem to zažil, že mně chtěl bývalý předělat v jedné konkrétní věci, mně to přitom uráželo, že mě nutí o tom vůbec přemýšlet, připadalo mi to jako nehorázná pitomina a zbytečnost. Na to je taky třeba dát si pozor.
Závěr
Když to vezmu kolem a kolem, předělávat toho druhého nějak radikálně není fér vůči němu ani vůči nám samotným. Ještě pochopím, když si svého miláčka takzvaně obléknete, ale jen za předpokladu, že sám přizná, že tomu nerozumí a že stejně chtěl radikálně předělat šatník, ne, že se mu vysvětlí, že dělá své nové přítelkyni ostudu.
A když se vrátím k příkladům ze začátku článku, tak nebýt rozházených špinavých fuseklí po ložnici, které po něm musíte uklízet, nemáte ani v konverzací s ním nebo před kamarádkami co hodit do vtipu, na co si nadsazeně postěžovat. Jsou to takové malé a nevinné pošťuchovačky s nevyřčeným smířením, že v tomhle ho překopat nepůjde. Ale když ho přece miluješ, není vůbec co řešit…
Záhada vesmíru číslo 1: Záchodové prkýnko
Co mě jako téma čistě pohlavně smíšených heterosexuálních vztahů nesmírně přitahuje, je záchodové prkénko. Už jsem byl v tolika domácnostech, kde měl chlap povinně za úkol ho vždy zase sklopit hned, jak vykonal malou potřebu. A běda, jak to neudělal, to byl oheň na střeše. Několikrát to vyústilo v přehnané hádky. Takové ty, co začínají nevinně, a na konci už se jen vyčítá snad i prababička a pomalu se hledají nejbližší nože. Prostě poměřování ega na jedné i druhé straně.
Nikdy mi nikdo nevysvětlil, proč je přirozené, aby tady byl chlap nějak rádoby galantní. Prý, že je muž, takže by to proto měl udělat, když to ta jeho chce. Že se to sluší a patří. Fakt nerozumím. Proč ona ho naopak nezvedá kvůli němu? Nebo proč to vůbec někdo řeší? Sklopit nebo zvednout ho přece umíme každý.
Záhadné téma. To dřív objasní Bermudský trojúhelník, než vyřeší tajemství záchodového prkénka sdíleného mužem a ženou…
