Milujete ranní kávu? Dejte pozor, jak ji pijete, varuje lékařka. Správně konzumovaná káva ale brání rakovině i depresi
Svět se dělí na ty, co ji milují, a na ty, kteří nemají v životě žádnou radost. Takto a podobně se často žertuje o kávě. Je to jeden z nejoblíbenějších nápojů na světě, a to i přesto, že představuje potenciální zdravotní rizika. Nebo ne?
Pozor před kávou na lačno
Jedním z mýtů o kávě je, že by se neměla pít na lačno, protože je to nezdravé na žaludek. Pravda je to sice jen na půl, ale pozor byste si na to měli dát tak jako tak.
Není pravda, že by káva na lačno měla vliv na zdraví vašeho žaludku. Mýtus se týká toho, že káva je kyselá a to oslabuje žaludeční stěny a může vést k nevolnosti nebo dokonce žaludečním vředům. Ale takové riziko nehrozí. „Žaludek má soustu způsobů, jak se chrání,“ říká doktorka Kim Barrett, profesorka fyziologie a membránové biologie na University of California.
Žaludek produkuje hustý hlen, který jeho stěny chrání nejen před prakticky čímkoliv, co sníte nebo vypijete, ale také před jeho vlastním extrémně kyselým prostředím, které je základem trávení. Museli byste pozřít skutečně agresivní látku, aby vám poškodila žaludek. „Káva, ani velmi koncentrovaná, nemůže žaludku objektivně ublížit.“
Nedobře vašemu tělu ale udělat může. Souvisí to s její schopností zvyšovat produkci žaludečních kyselin. Několik studií totiž ukázalo, že káva zároveň dokáže uvolňovat svěrač, který odděluje obsah žaludku od jícnu. A to může vést k tomu, že obsah žaludku „vyšplíchne“ a přijde do kontaktu s tkání jícnu, která už je kyselinám odolná mnohem méně. Pocitově se takový stav projevuje jako „pálení žáhy“. Opakovaným vystavením tkáně jícnu žaludeční kyselině vzniká stav známý jako Barrettův jícen, který zvyšuje riziko rakoviny v této oblasti.
Předejít komplikacím je přitom velmi jednoduché. Stačí kávu nepít ráno úplně na lačno nebo si do ní přidat trochu mléka. Mléko totiž snižuje kyselost. Zda vám káva způsobuje problémy ale poznáte nejlépe sami, vysvětluje gastroenteroložka Dr. Trisha Pasricha. „Svým pacientům radím, aby si všímali symptomů spojených s konzumací kávy. Pokud je po ní pravidelně pálí žáha, měli by kávu omezit nebo zvážit použití antacidů (léky na snížení kyselosti žaludku, pozn. red.). Několik soust jídla s ranní kávou ale taky může pomoct.“ Pokud ovšem žádné problémy nezaznamenáváte, káva nemá na váš žaludek zřejmě výrazný vliv a můžete ji klidně pít dál, jak jste zvyklí.
Sbohem depresi i rakovině
Káva je mixem vice než tisíce různých chemických látek. Pokud to nepřeženete s jejím dávkováním, je její vliv na zdraví naopak příznivý. Káva snižuje riziko celé řady rakovin. Jednak díky obsahu antioxidantů a polyfenolů, v případě rakoviny tlustého střeva také díky tomu, že podporuje zažívání a stimuluje vyprazdňování, povrch střeva je tak v kratším kontaktu s potenciálně karcinogenními látkami. Jako inhibitor růstu a šíření některých rakovin dokonce funguje i přímo kofein.
Přirozeně se vyskytující polyfenoly, které jsou dokonce i v kávě bez kofeinu, můžou mít také pozitivní vliv na nervovou soustavu a na někoho působit jako antidepresiva. S nižším rizikem deprese a sebevražedných myšlenek je ale spojován opět i přímo kofein. Zde je ovšem nutné pít kávy opravdu jen přiměřené množství, které je méně než 6 šálků za den. Jako ideální ve vztahu k limitování deprese se jeví 3–4 šálky, které mohou riziko deprese snížit až o 24 %.
Kolik kávy je moc kávy?
Doporučený limit pro konzumaci kávy se odvíjí především od množství kofeinu, které je bezpečné za den přijmout. Kofein je alkaloid stimulující centrální nervovou soustavu a srdeční činnost. Což je důvod, proč tolik lidí tolik miluje kávu (a nejen po ránu). Nízké dávky kofeinu (50–300 mg) povzbuzují, dodávají pocit energie, zlepšují schopnost se soustředit a potlačují únavu. Vysoké dávky ale způsobují úzkost, nespavost, nepravidelný srdeční rytmus a vysoký krevní tlak. Zdraví dospělí by neměli přijímat kofeinu více než 400 mg za den. To odpovídá asi 4 šálkům kávy. Náctiletí by měli mít příjem ještě nižší, a to maximálně 100 mg denně.
Kofeinem se zároveň můžete předávkovat. Předávkování se projevuje překotným bušením srdce, třesem, zmatením, podrážděností, panickými atakami, pocitem na zvracení a může být smrtelné. Ačkoliv je nepravděpodobné, že byste se kofeinem předávkovali jen z konzumace kávy, je třeba si jeho příjem hlídat. Zejména pokud pijete několik šálků silné kávy za den a chtěli byste ji skombinovat třeba s energetickým nápojem nebo prášky na hubnutí, které tuto látku také mnohdy obsahují, můžete se snadno přiblížit nebezpečné hranici 80–100 mg kofeinu na litr krve.
Arabica vs. robusta
Na světě existuje asi 120 druhů kávovníků, jednoznačně nejpěstovanější jsou ale dvě odrůdy: arabika a robusta. Liší se nároky na životní podmínky, obsahem látek v zrnech a rozdílná je také chuť připraveného nápoje.
Rostliny arabiky jsou asi 2–5 metrů vysoké keře, s tmavě zelenými listy. Rostou poměrně pomalu a plodit začínají po 3 letech. Pro optimální růst vyžadují vyšší nadmořskou výšku a vysokou vzdušnou vlhkost, dobře se jim tak daří v horských pralesních oblastech Jižní Ameriky nebo Afriky. Dospělá rostliny robusty jsou naopak až 10metrové stromy a jejich listy jsou světlejší. Komerčně významně plodí už druhý rok a nepotřebují takovou nadmořskou výšku ani vlhkost. Nejvíce se robusta pěstuje ve Vietnamu.
I přesto, že je robusta mnohem méně zemědělsky náročná, představuje jen 40 % světové spotřeby kávy, na rozdíl o výrazně oblíbenější arabiky. Největší vliv na to má především chuť. Arabika je obecně ovocnější a květinovější než robusta. Ta je silná, hořká, se zemitými tóny.
Výběr toho, co budete pít, tak záleží na vašich preferencích. Ale nejen chuťových, nýbrž také co do účinků. Robusta je totiž jako plodina odolnější i proto, že obsahuje více kofeinu, který ji chrání před parazity a škůdci. Vyšší množství kofeinu je tak i v kávě připravené z robusty, a to až 265 mg v jednom šálku. Káva z arabiky oproti tomu obsahuje kofeinu až o 83 % méně, tedy nějakých 50 mg. Z robusty lze ale naopak dostat více antioxidantů než z arabiky, jež je ale zase kyselejší.
