Toužíte se dostat „do rauše“, ale bojíte se drog? Zkuste jeden z tipů, jak změnit své vědomí – snadno, rychle a bezpečně
V poslední době se pozornost vzhledem k psychedelikům obrací např. k ayahuasce. Docela klasikou jsou houbičky. LSD. Ketamin. Již z toho je patrné, že psychedelika jsou relativně širokou skupinou, přičemž v základu je možné dělit je na přírodní a syntetická (vyrobená lidmi). A psychedelika mají také různé účinky – podle amerického Národního institutu pro zneužívání drog tedy existují dvě hlavní skupiny psychedelik: klasické halucinogeny a disociativní drogy. Zatímco v případě halucinogenů je výsledkem vyvolání smyslových zážitků, které vedou k tomu, že člověk vidí, slyší, cítí či vnímá věci, které ve skutečnosti neexistují/nedějí se (a užít lze za tímto účelem např. LSD, psilocybin – resp. houbičky, meskalin ad.), stav disociace je charakterizován jako určité odpojení se od vlastního těla (a navozuje jej např. ketamin). Souhrnně jsou pak psychedelika skupinou psychoaktivních drog, které mohou vyvolávat halucinace a pocity euforie. A v některých případech již existují také důkazy, že právě vybraná psychedelika mohou efektivně pomáhat pacientům s různými poruchami duševního zdraví – s úzkostmi či chronickými depresemi.
Jenže užívat kteroukoliv ze zmíněných látek na pravidelné bázi skutečně nemusí být ideální. „U některých jedinců může opakované užívání psychedelických látek změnit funkci klíčových uzlů a sítí v mozku tak, aby zpracovávaly zážitky tak, jako to dělají v případě zážitků již prožitých,“ vysvětluje profesor neurologie a biochemie James Giordano. I když běžní uživatelé psychedelik se nejspíš uzly a sítěmi v mozku příliš nezabývají, pravdou je, že v dlouhodobé rovině se nemusí jednat zrovna o pro tělo a mozek přínosnou praxi (minimálně pokud se tedy nejedná o kontrolované užití psychedelik na specializovaných klinikách a pod dohledem odborníků). A možná, že tato skutečnost do jisté míry děsí také ty, co by někdy stavy obvykle vyvolané pychedeliky rádi také zažili, ale obávají se možných rizik. Pro všechny pak platí: nic není ztraceno! Do rauše (byť tedy ne toho úplně psychedelického) je totiž možné dostat se docela bezpečně a snadno. I když pravděpodobně neuvidíte např. bílé myšky, minimálně se budete cítit lépe, zlepší se vám nálada a třeba budete vůči svému okolí také vnímavější.
Kakao
Ve spojitosti s kakaem možná většinu z vás jedna vzpomínka zaplaví, aniž byste užili jakékoliv psychedelikum – škraloup na kakau, to byla doslova noční můra mateřských škol. Ovšem není kakao jako kakao – to, o kterém mluvíme my (tedy 100% průmyslově nezpracované kakao z kakaových bobů), totiž bylo součástí duchovních obřadů již v dobách starověkých Olméků, Mayů a Aztéků. A není divu – kakao je totiž psychoaktivní adaptogen, což v praktické rovině znamená, že mírně pozměňuje mozkové funkce a pomáhá vyrovnat se s účinky stresu a také přináší větší rovnováhu na všech úrovních: fyzické, emocionální, mentální i duchovní. Po konzumaci čistého kakaa pak trvá cca 20-30 minut, než pocítíte účinek – budete se cítit blaženě, více vděčně a také propojeni se sebou i s druhými. A vzhledem k tomu, že kakao je také považováno za superpotravinu, jeho užitím získáte cenné živiny, vitamíny, minerály a antioxidanty.
Dýchání
Ano, až tak snadné to může být – díky správnému dýchání lze skutečně měnit či zlepšovat stav mysli. Klasicky práce s dechem zahrnuje dýchání do břicha a hrudníku se silným výdechem nebo rychlé a hluboké dýchání s výdechem ústy. Pokud se člověk postup správného dýchání naučí, může díky tomu lépe zpracovávat emoce (k čemuž bývají jinak užívána také psychedelika). Dýchání je totiž vlastně podle Giordana záměrnou hyperventilací, která mozek uvádí do hyper-okysličeného stavu. „Při hyperventilaci dochází ke změnám v koncentraci oxidu uhličitého a lidé mají nejen pocit, že začínají pociťovat mdloby, ale dochází u nich i ke změnám úrovně vnímání a vědomí,“ vysvětlil také. Je zároveň třeba říci, že se jedná o praxi, která je bezpečná, ale minimálně v počátku by měla být prováděna pod dohledem (může totiž vést až k závratím a brnění).
Rapé
Možná, že vše výše uvedené se vám zdá jako „slabá káva“. Pak byste mohli vyzkoušet rapé. Jedná se o jemný prášek vytvořený z několika rostlin (hlavní složkou je obvykle tabák selský – Nicotiana rustica, takže účinnou složkou rapé je nikotin, který specificky tento druh tabáku obsahuje v míře až 20x vyšší než běžný nikotin Nicotiana tabacum), jenž byl využíván již v tradiční indiánské medicíně. K aplikaci rapé jsou pak užívány speciální foukačky z bambusu či dutých dřívek, přičemž látka se vdechuje a následně by se měl dostavit prožitek klidu, soustředění a optimismu.
„Rapé je psychoaktivní chemikálie a má určitě potenciál ovlivnit kognitivní schopnosti, pocity, vnímání a rozšířit mysl,“ dodává James Giordano. Ačkoliv ani rapé nezpůsobuje halucinace, může nabídnout další účinky běžně spojované s psychedelickými prožitky – zvýšenou energii, relaxaci, jasnost myšlení. Účinky mohou trvat pár minut nebo i celé hodiny (ovšem vzhledem k návykovosti nikotinu je vhodné neužívat rapé na každodenní bázi.).
