Dýcháte ve spánku pusou, nebo nosem? Kvalitu spánku, ale i vaše zdraví to významně ovlivní, dokázal vědec, jenž si ucpal nos silikonem
Tak samozřejmé dýchání...
Pro většinu lidí je dýchání nosem zcela přirozené – a dýchají takto stále. Ostatně, dýchání nosem je vlastně jednou z „technik přežití“, člověk díky ní může třeba dýchat, i když jí – a neudusí se. Faktem ale je, že v průběhu života se přece jen může více rozvinout i dýchání ústy, v některých případech se dokonce jedná o základní predispozici, s níž se již lidé narodí. Přesto jsou ale situace, kdy je dýchání ústy přímo předpokladem pro vznik dalších problémů. To pak platí např. pro spánek. Spát s otevřenými ústy, to je prostě praxe, které byste se měli co nejrychleji zbavit…
Dýchání nosem vs. dýchání ústy
Zatímco dýchání nosem pomáhá přenášet vzduch do spodní části plic, umožňuje využívat bránici, pomáhá zvlhčovat a regulovat teplotu vzduchu tak, aby byl připraven pro naše plíce a hrdlo, a také vzduch čistí od bakterií, nežádoucích částic a virů, v případě dýchání ústy je to zcela jiný příběh. Pokud totiž dýcháme ústy, dech je krátký a vzduch proniká jen do horní části hrudníku – většina přijatého kyslíku tak putuje jen do horní části plic. To v důsledku znamená, že když ústy dýcháme během spánku, častěji se budíme a také chrápeme, příp. se u nás projeví tzv. obstrukční spánková apnoe. Tyto faktory uvádí tělo do režimu „boj, nebo útěk“, což také vede k navýšení hladiny stresu. V rovině teoretické tedy již z tohoto popisu může být zřejmé, že dýchat při spánku ústy jednoduše není nic žádoucího. Ovšem tím, co může působit nejvíce výmluvně, je ukázka z žité praxe…
James Nestor, vědec ze Stanfordské univerzity, se při tvorbě své knihy Breath: The New Science of a Lost Art rozhodl pro na první pohled poměrně šílený experiment – nechal si totiž silikonem ucpat nosní dírky, aby po dobu deseti dní mohl sledovat, jaký dopad na jeho tělo bude dýchání výhradně ústy mít. „Věděli jsme, že to nebude nic hezkého, protože existuje přesvědčivý vědecký základ, který poukazuje na celou řadu škodlivých účinků dýchání ústy, a to od parodontálních poruch až po ty metabolické,“ shrnul s tím, že i přesto byl nakonec výsledkem experimentu překvapen. Jeho krevní tlak totiž záhy stoupnul o 13 bodů, čímž pokročil do první fáze hypertenze. Měření srdeční frekvence také ukázalo zvýšený stres. A samozřejmě nelze opomenout hlavní zjištění, tedy že i během takto krátké doby se u něj rozvinula obstrukční spánková apnoe doprovázená hlasitým chrápáním. „Vůbec jsme netušili, že to bude tak zlé. Chrápání a spánková apnoe byly opravdu významné a přišly tak rychle, až nás to všechny šokovalo,“ uzavřel Nestor. Tento experiment je tedy možné považovat za další výzkum v řadě prokazující, že dýchání ústy může velmi spolehlivě narušit kvalitní spánek, ale také negativně ovlivnit další procesy v těle.
Zdroj: Giphy
Jaké jsou příčiny nočního dýchání ústy?
To, že noční dýchání ústy člověka vystavuje vyššímu riziku vzniku spánkových poruch, v jejichž důsledku se pak budí nejen neodpočatý, ale také do jisté míry omámený – a to v důsledku nedostatku kyslíku v těle – je již poměrně známé. Proč by tedy někdo vůbec „dobrovolně“ během spánku dýchal ústy? Důvodů může být celá řada, tím nejčastějším je ale ucpaný nos. „Nutně se přitom nemusí jednat jen o důsledek rýmy, ucpaný nos může souviset s různými alergiemi, s vychýlenou nosní přepážkou, ucpaný nos může být také průvodním jevem užívání různých léků,“ vysvětluje dr. Steven Park, chirurg, který se specializuje také na spánkovou medicínu. Dle jeho slov se pak v poloze vleže krevní cévy v nose naplní krví, což může způsobit otoky a zúžení. Logickým řešením je pak otevření úst v zájmu lepšího dýchání. Paradoxně však otevření úst situaci ještě zhoršuje. „Člověk by si myslel, že když otevře ústa, bude se mu lépe dýchat, ve skutečnosti ale otevření čelistí způsobí, že jazyk poklesne dozadu a ucpe dýchací cesty,“ dodává Park.
Zavřete pusu!
Řešení problému s nočním dýcháním ústy je poměrně snadné, resp. přinejmenším je logické – když nemůžete dýchat ústy, prostě budete dýchat nosem. A tak tou nejjednodušší cestou, jak na věc, je prostě znemožnění dýchání ústy. Ačkoliv to některé možná překvapí, právě za tímto účelem jsou již na trhu dostupné produkty, které jsou právě k „ucpání“ úst během spánku určené. Konkrétně se jedná o speciální pásky, které horní a dolní ret „slepí k sobě“. Tato praxe se zejména v posledních letech stala hitem – a dle odborníků má opravdu své přínosy a může mj. pomoci lidem, kteří trpí spánkovou apnoe, naopak astmatici by ale přelepování pusy raději měli vynechat. Totéž pak platí pro všechny, kteří mají obecně obtíže s dýcháním nosem (příp. třeba trpí nějakým akutním problémem, který jim dýchání nosem krátkodobě znemožňuje).
I když páska přes pusu zní možná podobně bláznivě jako zasilikonování nosu v rámci vědeckého experimentu, pravdou je, že výše popsané výhody dýchání nosem jsou nevyvratitelné. Jak totiž vysvětluje dr. Mark Burhenne, „dýchání nosem zvyšuje produkci oxidu dusnatého v dutinách, což je spojeno se snížením rizik vzniku zánětu, lepší pamětí, zvýšenou funkcí imunitního systému a samozřejmě také lepším spánkem.“ Pokud se vám tedy podaří dosáhnout toho, že v noci budete dýchat především nosem, jednoduše se budete cítit lépe, probudíte se odpočatější (a také bez sucha v ústech či příp. bolestí v krku). A to možná za zkoušku „izolepové metody“ přeci jen stojí.
