K čemu máme ochlupení „tam dole“ a jak jej upravovat? Dříve lidé užívali ostré kameny, pinzety, a dokonce nosili i speciální paruky
K čemu je vlastně máme?
Chloupky, jak jste si jistě všimli, začínají růst v pubertě. Přesněji v době hormonálních změn. Jde o jeden ze znaků dospívání. V různých zemích je minimální věk pro povolený sex nastaven různě, avšak čistě biologicky se naše tělo vyvíjí (aby bylo připraveno na rozmnožování) právě v tomto období. U chlapců se chlupy začnou objevovat přibližně s ročním až dvouletým zpožděním po dívkách, které jsou v těchto ohledech napřed. Věk navíc hraje roli nejen v tom, kdy se objeví první známky ochlupení, s přibývajícími léty se totiž mění i hustota chloupků. Ve velmi pokročilém věku lze pozorovat jejich úbytek.
Pokud jste někdy přemýšleli, proč chloupky „tam dole“ proboha máme, pak je to hned z několika důvodů. Nejpodstatnější jsou asi ty, které mají přímý vliv na naše zdraví. Dá se říci, že chloupky fungují jako jakýsi suchý lubrikant, jelikož je prostě snazší otírat chlupy o chlupy než holou kůži o holou kůži. Tak chlupy napomáhají k eliminaci možných poranění. Současně udržují tuto citlivou zónu více v teple a „bezpečí“, což je dobré nejen při sexuálních aktivitách. Stejně jako kupříkladu obočí a řasy chrání naše oči, pubické ochlupení je přirozenou bariérou při obraně vůči vnějším vlivům, bakteriím, infekcím a patogenům. Na druhou stranu drží více feromonů a chemikálií, které přenášejí typickou vůni.
Co je moc a co je málo?
Možná vás někdy děsila představa, že když se nebudete holit, stanete se majitelem neukočírovatelně chundelatého bobra, o kterého budete zakopávat. Ale není tomu tak. Chlupy na přirození nerostou donekonečna. Kromě toho, že je velmi individuální, jak husté a dlouhé chloupky nám rostou, extrémní délka by byla spíše znakem nějakého hormonálního problému. A stejně je to i naopak – pokud dospělému člověku roste překvapivě málo chloupků, měl by se pro jistotu poradit se svým lékařem. Možná to nic není, ale možná se takto projevila příliš nízká produkce testosteronu.
Typickým argumentem, proč si holit chloupky, je hygiena. To je ovšem velmi sporné. Kdo se nekoupe, nepomůže mu ani fakt, že má své partie dokonale hladké. Ochlupení samo o sobě nehygienické není. Nicméně ano, může zadržovat více potu, nečistot, mazu, bakterií… Stejně jako třeba vlasy nebo obočí.
Holit, nebo neholit? To je otázka…
Sice nejde zrovna o shakespearovské drama, ovšem diskuze, zda holit intimní partie, neutichá a vlastně ani nikdy nebyla úplně mrtvá. Sociální normy a aktuální trendy mají na chloupky velký vliv. Možná i nevědomě se snažíme dostát nějakému nepsanému pravidlu, které společnost právě prosazuje. A často se necháme ovlivnit názorem či vkusem partnera. Obecně by mělo být pravidlem spíše to, aby každý činil tak, jak je mu to nejpříjemnější. Pouze on sám bude totiž žít se svým mezinožním diskomfortem. A to není žádná velká zábava.
Zdroj: Giphy
Pokud se dopustíme neopatrného nebo nevhodného způsobu zbavování se ochlupení, riskujeme přinejmenším pořezání žiletkou. Může to být ale i horší. Do drobných ranek po depilaci se snadno dostane infekce. Možná už jste někdy měli co do činění s popáleninami po chemikáliích v přípravcích, s pupínky, malými vřídky, příp. i s ošklivými abscesy. Studie z roku 2017 uvádí, že nepřítomnost ochlupení může nahrávat i pohlavně přenosným nemocem – chlamydiím, genitálním oparům, HIV a dalším.
Mnoho lidí se úpravě zevnějšku svých intimních partií věnuje paradoxně právě před očekávaným sexem. Kontrola v tomto ohledu může zvýšit jejich sebevědomí, a tím se i erotický akt samotný může stát mnohem lepším. Dle studie z roku 2014 uvedlo hned 95 % dotázaných, že si alespoň jednou za čtyři týdny „tam dole“ něco upraví. Stejný výzkum navíc zkonstatoval, že 60 % mužů a 24 % žen preferuje oholené sexuální partnery.
Rozkroky minulosti
V dřívějších dobách byla móda jiná. To je asi všem jasné. A samozřejmě se vztahovala i na otázky intimních oblastí. Egypťané například užívali k zastřihování a holení chloupků ostré kameny nebo bronzové náčiní, což zní neuvěřitelně děsivě. Znali už i cukrovou pastu a vosk.
Římané, kteří měli oholené ohanbí, tím dle Flo.Health značili svůj sociální status. Kdo jsi bez chloupků, jsi někdo.
Když se mluví o Římě, neměli bychom zapomínat ani na starověké Řecko. Spousta tehdejších žen si své ochlupení upravovala – a raději se nadechněte, než větu dočtete – pinzetou. Ano, pinzetou vytrhávaly jeden chloupek za druhým. Au! Většinou si nechaly jen široký pruh chloupků uprostřed.
Patnácté a šestnácté století patřilo vším. A zbavování se jich. Jistě se drbete při představě, že se vám na přirození usadily breberky, a tak tehdejší lidé reagovali holením a na pomoc si přizvali pubické paruky. Podívejte se na video. Rozhodně ta podívaná stojí za to, byť jen na figuríně.
Ve čtyřicátých letech začaly být moderní bikiny. A tak se ženy přizpůsobily. Naučily se (většinou žiletkou) holit na místech, kde chloupky lezly zpod látky.
Květinové děti vás asi nepřekvapí tím, že nic neřešily. Nechat věci přírodě a přirozenosti byla jasná volba, a tak se tehdy ti, kdo následovali aktuální trendy, nějakým holením opravdu nezaobírali. Divokým bobrům zdar!
Znáte Pamelu Anderson, že? Tak v její době, tedy v osmdesátkách, se ženy odvážily trochu více upravovat své intimní partie. Tvořily úhledné trojúhelníky a objevovaly žhavou, opěvovanou novinku: depilační krém.
Brazilský look přišel do módy se závěrem dvacátého století. Vosk a nikde ani chloupek, tak velela tehdejší doba!
Po přelomu tisíciletí se rozproudila kreativita. A tak jsme mohli být svědky vyholování různých ornamentů, či dokonce písmenek. Na trhu se objevily šablonky, kamínky k nalepení, třpytky a různé jiné serepetičky, které měly dodat rozkroku na přitažlivosti. Jestli vás baví drobné tvoření, pak je to třeba nápad právě pro vás.
No a dnes? Stejně jako v ostatních odvětvích módy se aktuálně prosazuje především láska k sobě samému a pozitivní přístup k tělu, ať je jakékoli – to velmi kvitujeme. A tak je jedno, zda se rozhodnete holit, stříhat, olepovat kamínky nebo přenechat práci na přírodě. Volba je jen na vás. Přece jen – jsou oblasti, do kterých by nikdo nikomu kecat neměl.
