Jste obézní, protože moc jíte? Ani náhodou, podle vědců je příčinou hlavně konzumace nekvalitních potravin
Vyrovnaný příjem a výdej kalorií mnohdy nefunguje
Přijímat méně energie, a naopak jí víc vydávat – to je princip hubnutí, který odpovídá základní logice. Za naše špeky a povolená těla přeci může sedavý životní styl a nadměrná konzumace energeticky vydatných, průmyslově zpracovaných a atraktivně ochucených potravin. S tím nezbývá než souhlasit.
Jenže nadváha je v moderní společnosti stálým hostem. Spousta lidí prohrává boj s váhou, i když různě upravuje stravování a svůj denní režim. Tolik z nás se marně snaží zhubnout, přestože jsme v životě zkusili snad všechno až k hladovění. Stále víc se nás řídí tzv. modelem energetické rovnováhy (vyvážený příjem a výdej), ale úroveň obezity ve společnosti neklesá. Čím to může být?
Záleží především na tom, co jíme
Skupina vědců pod vedením profesora Davida S. Ludwiga z Lékařské fakulty Harvardovy univerzity v USA přišla s alternativním výkladem toho, jak úspěšně zhubnout. Vedle roky zažitého modelu energetické rovnováhy vědecký tým představil nový model, který funguje obráceně. Obezita podle něj nesouvisí s tím, kolik toho sníme, ale s konzumací potravin nízké kvality, které jsou plné průmyslově zpracovaných sacharidů. Hormonální reakce lidského těla na stravu s vysokým glykemickým indexem vede k nárůstu tukových zásob, a tedy přibývání na váze. Toto ovšem znamená zásadní obrat v přístupu k hubnutí: namísto toho, kolik jídla sníme, záleží na tom, abychom na talíři neměli prasárny!
Kvalitu jídla přitom určuje glykemický index, tedy rychlost, s níž sacharidy z potravy zvýší hladinu krevního cukru. Vysoký index má například bílé pečivo, výrobky z brambor nebo produkty s vysokým obsahem cukru. Tyto potraviny se podílejí na ukládání tuku, a tedy nabírání váhy. Pro úspěšné hubnutí bychom měli do svého jídelníčku zařadit pravý opak – celozrnné pečivo, luštěniny, ořechy a semínka, olivový olej, zeleninu bez obsahu škrobu. Skvělá zpráva je, že sem patří i avokádo!
Zdroj: Giphy
Pozor na nízkotučné potraviny
Trik je ovšem v tom, že výrobky označované jako nízkotučné většinou obsahují vysoké množství sacharidů, takže rychle zvyšují hladinu krevního cukru a snadno vedou k nabírání na váze. Je to paradox, protože k nízkotučným potravinám se obvykle uchylujeme ve chvíli, kdy chceme zhubnout – jejich efekt je ale podle týmu profesora Ludwiga přesně opačný.
Když jíme rafinované neboli čištěné sacharidy, což jsou cukry a škroby zbavené vlákniny a dalších zdravých složek, tělo zvýší produkci inzulínu. Tím dostanou tukové buňky signál, aby ukládaly víc kalorií, a o to méně energie ponechávají pro svalovou činnost a metabolicky aktivní tkáně. „Mozek zaznamená, že tělo nedostává dostatek energie, což vede k pocitu hladu. Tělo se snaží o uložení energie, a tak zpomaluje metabolismus. Takže máme hlad a zároveň nám přibývají tukové zásoby,“ vysvětlili vědci ve výzkumné zprávě.
Nová strategie pro pacienty s obezitou
Tohle všechno je podle závěrů výzkumu novou nadějí pro ty, kdo bojují s obezitou pod dohledem lékařů. Snížení příjmu kalorií při léčbě obezity vede na začátku ke snížení váhy, čímž pacient získá vítězný dojem, že nad svým tělem převzal kontrolu. Jenže pak narazí na predispozice jako pomalý metabolismus nebo zvýšený pocit hladu, které dalšímu úspěšnému hubnutí brání. Aby tedy nastartovaný pokles váhy pokračoval, je potřeba ještě víc snížit přísun kalorií, čímž zároveň sílí hlad. Proto jen málo lidí dokáže vydržet a dosáhnout opravdu významného snížení váhy. Ti, jimž se to nepovede, jsou obviňováni z nedostatku sebekontroly. Přitom jejich situace je mnohem komplikovanější, než že si prostě jen neodtrhli žvanec od úst.
Právě potrava s nízkým glykemickým indexem jim může podle výzkumu zajistit menší hlad, pocit, že mají více energie, a dlouhodobý postupný pokles váhy. Nekvalitní produkty ze supermarketu nahradí tučnými potravinami (ořechy, semínky, avokádem, olivovým olejem) a k tomu si budou moci dovolit střídmý příjem sacharidů z celozrnných obilovin, luštěnin, ovoce a bezškrobové zeleniny – to jsou například listové saláty, špenát, zelí, cukety, lilek, brokolice, květák, mrkev, rajče, okurka, řepa, paprika a řada dalších druhů. To samozřejmě může pro lidi zvyklé na polotovary a hospodskou stravu znít jako peklo, ale po ochutnání jistě změní názor.
Patříme k nejtlustším národům Evropy
Češi patří k národům s vysokou tělesnou hmotností. Výzkum agentury STEM z konce roku 2020 ukázal, že vyšší než zdravou váhu u nás má 66 % dospělých. Nadváhou (BMI 25–30 bodů) trpí 38 % z nich a dalších 28 % žije přímo s obezitou (BMI nad 30 bodů). Přitom v roce 2014 byl počet lidí s vyšší než ideální hmotností 55 %, jak ukazovala data evropského statistického úřadu Eurostat. Tehdy jsme byli čtvrtí nejtlustší v Evropě. Předběhla nás jen Malta, Chorvatsko a Řecko. Data Eurostatu z roku 2019 již ukázala značný nárůst – čeští muži se stali třetími nejtlustšími Evropany (vyšší než zdravou váhu jich mělo 70 %), ženy byly na 11. místě (vysoké BMI jich mělo 50 %).
Přílišná tělesná váha vede k mnoha zdravotním potížím. Jsou jimi především vysoký tlak, kardiovaskulární choroby, mrtvice, infarkt, cukrovka druhého typu, některé druhy rakovin – např. ledvin. Přitom příčina těchto chorob je odstranitelná. Jak se ovšem ukázalo, nejde o to přestat s přejídáním, ale s konzumací nezdravého jídla.
