Trpí jím každý 20. muž a postihuje penis – to je onemocnění, jehož příčinou je jak nedostatek, tak i přemíra hygieny
Ačkoliv balanitida může znít jako vysoce medicínský termín, ve skutečnosti se jedná o poměrně široký pojem užívaný pro celou řadu zánětů, které jsou způsobeny infekcemi, nebo i pro další typy kožních problémů v oblasti penisu. Tyto záněty se mohou projevovat svěděním, začervenáním – a kromě toho samozřejmě také bolestivostí, často se objevuje také výtok. I když balanitida může postihnout muže prakticky jakéhokoliv věku (a týká se nejen dospělé mužské populace, kde se s ní setká skutečně každý dvacátý muž, ale i cca 4 % dětí – chlapců), nejčastěji jí trpí ti po čtyřicítce.
I když existuje několik druhů balanitity, většina z nich je označována jako tzv. Zoonova balanitida. A jelikož zasahuje oblast předkožky, samozřejmě se vyšší riziko pojí k těm, kteří nepodstoupili obřízku. Mezi hlavní příčiny problému se pak řadí přemnožení bakterií, kvasinek či jen přemíra vlhkosti soustředěné v okolí hlavy penisu (u žaludu). Je tedy jasné, že alfou a omegou je právě vhodná hygiena. Ovšem pravdou je, že v tomto případě je třeba její četnost (a intenzitu) vhodně vybalancovat. I její nadmíra totiž může být ke škodě.
Když přemíra čistoty škodí
Kromě výše zmiňované (a nejrozšířenější) Zoonovy balanitidy je možné setkat se také s jejími dalšími typy, které jsou však obvykle příznakem jiných onemocnění. Zatímco tzv. balanitis circinata je způsobena specifickým druhem artritidy infekčního původu, existuje také typ balanitidy, jež postihuje jen neobřezané muže ve věku nad 60 let. A může se vyskytovat prakticky bez příčiny, nebo také v souvislosti s verukózním karcinomem, což je zvláštní typ nádorového bujení – v obecné rovině ale platí, že se projevuje v podobě velkých šupinatých bradavic v oblasti hlavy penisu. Ovšem zatímco těmto dvěma typům předcházet de facto není možné, minimálně v případě Zoonovy balanitidy je klíčem k prevenci právě vyvážená hygiena. Je totiž nejčastěji způsobena tzv. smegmatem, tedy nahromaděnými odumřelými buňkami a tělesnými oleji v oblasti genitálií. Tento stav pak snižuje provzdušnění a dráždí pokožku žaludu – a právě to v důsledku vede ke vzniku zánětu a otoku.
Ovšem o tom, že i v případě hygieny platí, že všeho moc škodí, již bylo napsáno mnohé. Ostatně, není to tak dávno, co se mnohé celebrity otevřeně přihlásily k tomu, že sprchu rozhodně nepoužívají denně. A nadmíra hygieny není ku prospěchu ani v rámci snahy předcházet vzniku balanitidy. Mýdlo ve větším množství je totiž opravdu více na škodu než k užitku. Nejenže jeho nadbytek pokožku zbavuje její přirozené vláčnosti, ale může se také zachytit v oblasti předkožky a způsobit nežádoucí podráždění. Úplně nejvíce problematická jsou pak různá mýdla s parfemovanými složkami, právě ty totiž mohou v citlivějších oblastech těla způsobit také různé vyrážky a kožní podráždění. Nejlepší možností, jak se vzniku jakýchkoliv problémů vyvarovat, je užívat jemné neparfemované mycí prostředky (a tedy ne mýdla, která mohou vysušovat) a dbát na důkladné opláchnutí právě zejména v oblasti předkožky. Ta by měla být po sprše nejen důkladně opláchnuta, ale také osušena ručníkem.
A když už se u vás Zoonova balanitida nakrásně projeví, dobrou zprávou je, že je možné ji poměrně snadno léčit. Ačkoliv je namístě daný stav probrat s lékařem, který prostřednictvím odběru výtoku či moči dokáže odhalit, zda je původcem problému právě infekce (a také určí, o kterou infekci – tedy virovou, bakteriální či plísňovou – se přesně jedná, příp. zda není zdrojem problému např. HPV virus, streptokok, kapavka či jiná pohlavně přenosná nemoc), a s největší pravděpodobností přistoupí k předepsání antibiotik či antifungálních léků, faktem je, že k léčbě je možné zvolit i některé volně prodejné antimykotické krémy a krémy proti svědění. Pokud ale projevy onemocnění do dvou týdnů neodezní, rozhodně byste měli k lékaři zamířit.
Co dalšího hrozí?
Pokud máváte nad balanitidou rukou – a stejně tak si říkáte, že specializované ošetření vůbec není třeba, možná byste se měli seznámit také s možnými souvisejícími komplikacemi. A ty jsou rozhodně docela děsivé – zahrnují totiž zjizvení v oblasti okolo otvoru penisu, bolestivé stažení předkožky a také nedostatečný přívod krve do penisu. Je-li balanitida chronické povahy, dokonce může způsobit tzv. fimózu, což je stav, kdy předkožku nelze stáhnout. V některých případech je pak třeba i chirurgická léčba (naříznutí horní části předkožky tak, aby se od penisu oddělila). V základu ale platí, že se nejedná o onemocnění závažné, pokud tedy každý muž zvolí správné hygienické návyky, měl by se mu vyvarovat, příp. se jej následně relativně rychle zbavit.
