S únavou, špatnou náladou i tělesnou kondicí pomůže posílení tzv. trifecta energie. Co obnáší a proč je pro ni klíčové dění ve střevech?
Určitá míra únavy občas postihne každého, ovšem stav, k němuž jsme se „dopracovali“ během pandemie, se stal víceméně „chronickým“. Ačkoliv většina aktivit byla utlumena, míra vyčerpání jako by neúměrně rostla, o navyšujících se problémech souvisejících s duševním zdravím a také spánkem ani nemluvě. Podle průběžných statistik pak až 69 % žen a 50 % mužů začalo během izolačních a karanténních opatření (a také v době přetrvávající práce z domova) trpět příznaky, které jsou obvykle spojovány s tzv. vyhořením, což je v souhrnu 33% meziroční nárůst. Podle lékařky Amy Shah, odbornice na wellness a výživu, která se specializuje na interní medicínu, alergie a imunologii, je však možným řešením zaměření se na tzv. trifecta energii, na níž se podílí trojice složek – střevní, hormonální a imunitní systém. Je-li jejich vzájemné fungování narušeno, dojde podle Shah k narušení harmonie celého organismu, což ústí v řadu problémů. Je tedy v zájmu každého, aby na své trifecta energii zapracoval.
„Naše střeva, hormony a náš imunitní systém jsou propojené. V zásadě je možné říci, že náš mozek je uprostřed tohoto pomyslného trojúhelníku. Právě střevní bakterie ale jako by měly určitou vedoucí úlohu, neustále komunikovaly s imunitním a hormonálním systémem a v podstatě tak měly výsadní roli v rozhodování o našem zdraví,“ vysvětluje Shah. To, kolik energie člověk má, je tak podle zastánců konceptu trifecta energie právě odrazem toho, nakolik jsou její složky ve vzájemné harmonii. Ovšem klíčovou úlohu sehrává strava. „Strava je největším hybatelem změny. Podle dostupných studií lze zlepšit kondici střevní mikroflóry již během prvních tří dnů od změny stravy. A právě to je také nejjednodušší, nejrychlejší a nejúčinnější způsob, jak trifecta energii posílit,“ tvrdí Shah.
Jsme to, co jíme
Když je člověk unavený, obvykle sáhne po kávě nebo něčem sladkém – právě to ale údajně energii spíše odčerpává. Tím, po čem každý pookřeje, je naopak zelenina bohatá na vlákninu (chřest, pórek), ale např. i banány. Právě vláknina je totiž základní složkou potravy střevních bakterií, jejichž aktivitu je třeba navyšovat. Střevní rovnováha je dnes přitom stále častěji tematizována jako klíčový faktor, který může ovlivňovat nejen pociťovanou únavu, ale také výkyvy nálad či kožní obtíže. Podle některých odborníků pak podráždění střev ovlivňuje prakticky celý organismus, protože právě ve střevním traktu je z celého těla největší množství tzv. neurotransmiterů (mimochodem, to se týká i serotoninu, který ovlivňuje náladu – je totiž nejvíce koncentrovaný právě ve střevech).
Zdroj: Giphy
Poměrně efektivní je také tzv. cirkadiánní půst – jedná se o lety osvědčenou a velmi snadnou metodu, díky níž se lze cítit zdravěji a obecně ve větší kondici. Postatou je způsob stravování, který byl lidem vlastní v minulosti, ještě před vynálezem elektřiny. Klíčové je jíst poslední jídlo minimálně tři hodiny před spaním a dosáhnout toho, že tělo získá minimálně 12 hodin bez jakéhokoliv příjmu potravy. Tento čas pak bude moci plně věnovat odpočinku a regeneraci, k níž dochází právě ve spánku. Že metoda funguje, pak dokazují i vědecké studie, podle nichž má narušení cirkadiánních rytmů negativní důsledky nejen na míru pociťované energie, ale také na dlouhodobé zdraví. Jsou-li ale tyto rytmy brány v potaz, lidé se cítí lépe, mají více energie, jsou soustředěnější a také zdravěji spí. Přehlíženy by však neměly být ani cirkadiánní rytmy v obecné rovině – tedy udržení určité pravidelnosti toho, kdy chodíme spát a také vstáváme. Mozek a až 80 % genů totiž pracuje právě na principu cirkadiánních vzorců.
Zdroj: Giphy
Zdravá mysl – základ úspěchu
Ačkoliv proti známému lidovému moudru „víra tvá tě uzdraví“ by bylo možné mnohé namítat, pravdou je, že i psychika může celkový stav organismu – a to včetně fyzického zdraví a pociťované míry energie – ovlivnit. Proto by mělo být v zájmu každého především zaměření se na udržení pozitivní energie a obklopování se lidmi, kteří ji „neodčerpávají“. Kromě toho se podle Shah nemá smysl více trápit problémy, které budou v dlouhodobějším horizontu naprosto malicherné. Ačkoliv kompletně se vyhnout různým obtížím nepochybně nelze, v podobných momentech by měl člověk být schopen právě pracovat s pozitivní energií „uloženou“ z dřívějška, tedy např. s příjemnými vzpomínkami apod.
Ačkoliv trifecta energie může znít tak trošku „ezotericky“ a možná neuchopitelně, minimálně vliv střevní mikroflóry na lidské zdraví již byl prokázán i relevantními vědeckými výzkumy, které v posledních letech prokázaly nespornou souvislosti mezi zdravím střev, imunitním systémem, náladou, duševním zdravím, endokrinními poruchami, ale i rakovinou. A vědecký zájem o střevní mikrobiom – tedy mikroorganismy, které v lidských střevech žijí – stále roste. I když komplexnost celého systému ještě zdaleka nebyla popsána, již nyní se odborníci shodují, že podpora střevního mikrobiomu by se měla stát součástí naší běžné každodennosti. Nic zrovna náročného to přitom není, kromě výše řečeného, tedy úpravy denního a nočního rytmu a také příp. změn ve stravování, by mělo stačit i užití na trhu běžně dostupných probiotik, jejichž účelem je právě přímo „dodání“ prospěšných bakterií do střev.
