Používáte sociální sítě? Pak si vlastně gumujete mozek. Vhodná "léčba" naštěstí existuje – ale má nečekanou podobu
Straight friendly
Zdroj: AdobeStock

Používáte sociální sítě? Pak si vlastně gumujete mozek. Vhodná "léčba" naštěstí existuje – ale má nečekanou podobu

Odborníci na lidský mozek bijí na poplach. EEG skeny mozku lidí, kteří intenzivně používají sociální média, vypadají jak bláznivé čmáranice, a ne záznam mozkových vln. Z porovnání s databází EEG starou pár desítek let jasně vyplývá, že každodenní používání internetu, a především sociálních sítí nám prostě přeprogramovalo mozek. Dá se to ještě vrátit?
Bohdana Rambousková Bohdana Rambousková Autor
16. 2. 2023

Sociální média se stala neodmyslitelnou součástí našich životů. Nejen pro svoji povahu, ale i díky tomu, že je máme na dosah v mobilních telefonech, které v podstatě neodkládáme. Pokud patříte mezi ty, kdo dokážou mobil někam založit a po několika hodinách ho začít zoufale hledat, máte štěstí. Spousta lidí si totiž vybudovala zvyk, že obrazovku mobilu s notifikacemi musí každých pár minut zkontrolovat. Lidé v USA např. svůj telefon kontrolují v průměru 352x denně...

Na internetu trávíme denně hodiny a hodiny času a paradoxně i volný čas vyplňujeme dalším internetovým obsahem. Naprosto běžným způsobem, jak vyplnit volnou chvíli, je tak procházení sociálních sítí. Konkrétně na Instagramu pak lidé běžně tráví 30-50 minut denně. Přitom Instagram si uživatelé doslova prohlížejí, takže nehrozí, že se začtou do sdíleného článku jako na Facebooku, nebo se zapojí do zdlouhavé debaty jako na Twitteru. Na Instagram se prostě každý mrkne, nezávazně, pro potěšení oka.

Nejškodlivější sociální síť

Instagram nám zvyšuje tvorbu dopaminu, hormonu štěstí. Toužíme po jeho dalším přísunu, a proto si aplikaci otevřeme stokrát denně. Posiluje naše FOMO – strach, že nám něco unikne (fear of missing out), společenskou úzkost a tendenci neustále se porovnávat s ostatními. Téměř polovina teenagerů si představy o svém budoucím životě nastavuje podle toho, co vidí na Instagramu – a samozřejmě zjišťují, že svůj reálný život nejsou schopni nakašírovanému životu instagramových influencerů přiblížit ani zdaleka. Ze všech těchto důvodů byl Instagram vyhodnocen jako nejškodlivější aplikace pro mládež.

Sociální sítě ale nejsou hrozbou jen pro psychické zdraví mládeže. Kdo ví, co se děje v našem mozku, když si každou chvíli bezmyšlenkovitě projíždíme feed nebo každých pět minut kontrolujeme, kolik nových lajků nám naskákalo pod příspěvkem? Odborníci z oblasti neurověd už potvrdili, že intenzivní používání sociálních sítí mění způsob fungování mozku a může ho významně poškodit. Nemluvíme jen o dopadech na duševní zdraví, ale o celkových změnách chování.

Prohlížením sociálních sítí stárneme

Světová psychiatrická asociace vydala celou studii Mozek online, která se zabývá tím, jak může internet ovlivňovat naše poznávání. Hodně a bohužel špatně. Doba strávená na sociálních sítích má na náš mozek stejný dopad jako lidský věk – vede k poklesu kognitivních funkcí. Mozek nám vlastně atrofuje, protože při projíždění feedu ho pořádně nevyužíváme. Když místo soustředěného přemýšlení prostě jen zíráme na nekonečný proud obrázků, na našem mozku to začne být vidět.

Sociální média nás nenutí přemýšlet. Pouze reagujeme na zobrazený obsah, který se nám navíc před očima neustále mění. Učíme se tedy zpracovávat informace, ale ne jim rozumět. Na obrázek zareagujeme 60 tisíckrát rychleji než na psané slovo, když projíždíme Instagram. Většinou taky máme otevřeno více aplikací najednou a přeskakujeme mezi nimi. Zdokonalujeme se tím v multitaskingu, ale bez pořádného soustředění. Záměrnou pozornost jsme vyměnili za bezděčnou, s níž zvládáme dělat víc věcí naráz, ale jen povrchově.

<Path> Sociální sítě nás mají v hrsti. Co by se stalo, pokud by náhle zmizel Facebook a Instagram?Zdroj: Facebook, Instagram

Máme informace, ale ne vědomosti

Obrovský příval informací, jichž se myšlenkami jen letmo dotýkáme, způsobuje informační zahlcení, na které náš mozek samozřejmě musí reagovat. Aby se neuvařil, jednoduše informace nevpouští dovnitř, aby je zpracoval. Čím víc informací k nám přichází, tím míň se jich do mozku dostane.

Řešením této psychicky nekomfortní situace je informační příval zastavit (odložit mobil) a začít se prostě a jednoduše postaru nudit. To je věc, kterou už snad už ani neumíme, protože jakmile přijde plonková chvilka, hned vytahujeme smartphone, abychom se zabavili. Zábava je pro dnešního člověka extrémně důležitá a je ochoten jí obětovat mnoho. Experiment virginské univerzity z roku 2014 ukázal, že když necháme lidi na čtvrt hodinky v prázdné místnosti, kde není nic než tlačítko, po jehož stlačení dostanou slabý elektrický šok, víc než polovina ho z nudy prostě začne mačkat.

Zdroj: Giphy

Útěk od vizuální stimulace

Nudit se znamená být ponechán sám se svými myšlenkami. Ty se rozletí do všech stran, aktivuje se obrazotvornost a mozek nás překvapí, kam až nás pár minut „myšlení na nic“ zavedlo. Dorou zprávou je, že mozek traumatizovaný intenzivním prohlížením Instagramu i dalších sítí lze ještě „opravit“. Navíc uživatelé po tom začínají sami toužit. Prudce narůstá vyhledávání klíčových slov jako digitální detoxdopaminový půst, který má obnovit přirozenou hladinu dopaminu v těle neovlivňovanou technologiemi.

Přicházející odklon od nebezpečné vizuální stimulace naznačují nové aplikace zvyšující technickou kvalitu přehrávání hudby a podporující aktivní poslech. Zpracování zvuku je pro mozek mnohem náročnější a kýženým způsobem ho trénuje. Někteří odborníci tedy nad celou situací jen nevzrušeně mávají rukou: sociální sítě jsou jen další trend, který přišel a zase odejde. Jejich používání se dříve nebo později stane ošklíbanou aktivitou, podobně jako třeba kouření.  

Zdroj: techspot.com, backlinko.com, medium.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, www.nytimes.com, backyardbrains.com, science.sciencemag.org, everydayhealth.com, healthyhearing.com

Populární
články

Nebinární Alex dává svoji identitu (mimo jiné) do kontextu s neurodivergentním mozkem. Věří, že mu striktní kolonky muž/žena nedávají smysl také proto, že je na autistickém spektru
LIDÉ

„V tramvaji mě paní seřvala, že nemám oholené nohy.“ Alex v Česku nezapadá mezi ženy ani muže. „Kluci po mně během rande házeli kameny”

Autor: Veronika Košťálková
„Že jsem adoptovaný, jsem se dozvěděl ve čtrnácti, kdy jsem mamce předložil několik důkazů,“ vypráví Victor, který prošel tranzicí
LIDÉ

„Že jsem adoptovaný, jsem se dozvěděl ve čtrnácti, kdy jsem mamce předložil několik důkazů,“ vypráví Victor, který prošel tranzicí

Autor: Irena Piloušková
Na první pohled se Natron neliší od jiných jezer, ale zkuste si do něj na chvíli strčit ruku...
CESTOVÁNÍ

Jezero, které mění zvířata v kámen. Natron v Tanzánii je jedno z nejkrásnějších a zároveň nejsmrtelnějších míst na světě

Autor: Michal Černý
LUI BUSINESS

„Zdravotnictví je jen byznys, znovu chodit jsem začala jen díky své vůli. Ke změně života mi pomohl pobyt v buddhistickém klášteře,“ vzpomíná Eliška

Autor: Jan Witek Witek
Výsledky nejnovějšího průzkumu o situaci v LGBTQ+ komunitě nejsou nikterak příznivé
AKTUALITY

Násilí vůči LGBT lidem v Česku rychle roste a důvěra v politiky ještě rychleji klesá, ukazuje exkluzivní průzkum se smutnými výsledky

Autor: Michal Černý
Proces šedivění se dá urychlit stresem, zvolnění tempa ale bohužel opačný efekt nemá. I tak ale můžete pro svoji kštici leccos udělat
TĚLO & MYSL

Dá se zvrátit šedivění vlasů? Nebo aspoň zastavit řídnutí? „Dejte pozor na oleje a přehnané masírování,“ radí vlasová odbornice

Autor: Veronika Košťálková
V dnešní době již cukrovka nebývá jakkoliv limitující
TĚLO & MYSL

„Abych zhubnul, přestal jsem si píchat inzulín,“ vzpomíná diabetik Ivan na svůj boj s diabulimií, nemocí, o které se nemluví

Autor: Mirka Dobešová
Volba vhodného oblečení je v byznysu třeba
LUI BUSINESS

Úspěšní muži vědí, jak se správně obléknout: Zásadní módní pravidla, která by měl znát každý, kdo touží po kariéře a vyšším výdělku

Autor: Mirka Dobešová
Nick Vujicic je jednou z nejvýraznějších osobností nejen na poli motivačních řečníků, ale i křesťanských kazatelů
LIDÉ

Nemá ruce ani nohy, přesto pomáhá milionům lidí po celém světě: Příběh Nicka Vujicice, jednoho z nejlepších motivátorů současnosti

Autor: Michal Černý
Daniel Black, který sám sebe označuje za „detrans aktivistu“, ochotně chodí do médií jako pomyslný „odstrašující příklad“, k čemu může tranzice vést
AKTUALITY

Komu skutečně pomáhá „detrans aktivista“ Daniel Black? „Zmatení“ cis teenageři to nebudou

Autor: Veronika Košťálková

E-Shop