Doplňte zásoby „slunečního vitaminu“. Může bránit nákaze respiračními chorobami, ale také závažnému průběhu onemocnění covid-19
Hned v úvodu je jistě namístě uvést, že jediným skutečně vědecky potvrzeným účinkem vitaminu D, jehož hlavním zdrojem je (konkrétně v případě vitamínu D3) pro člověka sluneční svit, je snížení rizika vzniku osteoporózy. Např. nedávný výzkum financovaný americkým Národním institutem zdraví dospěl k závěru, že vliv užití vitamínu D jako doplňku při snižování rizika rozvoje onkologických a kardiovaskulárních onemocnění je v podstatě minimální. Totéž lze říci také o prospěšnosti „déčka“ v kontextu prevence cukrovky. Je tedy zřejmé, že tak univerzálním „všelékem“ vitamín D nejspíš nebude. Přesto to ale neznamená, že specificky na lidskou imunitu by neměl vliv.
Déčko proti covidu?
V posledním roce by se dalo říci, že jakmile se objevila jakákoliv informace o „zaručeném“ způsobu ochrany před nákazou novým typem koronaviru, lidé se jej okamžitě rozhodli vyzkoušet.
Totéž pak platí i o lécích, které měly alespoň pomoci již při potvrzené nákaze (sehnat např. Paralen se tak v určitých chvílích stalo doslova nadlidským úkonem). Není tedy divu, že také vitamín D se dostal do hledáčku všech, co se rozhodli alespoň nějak (pomineme-li omezení kontaktů, mytí rukou a nošení roušek či respirátorů) chránit.
I když by si samozřejmě mnozí přáli, aby je užití vitamínu D ochránilo před potenciální nákazou koronavirem, minimálně přední světové instituce včetně Světové zdravotnické organizace zastávají docela zdrženlivá stanoviska a tvrdí, že alespoň zatím neexistuje dostatek relevantních dat k tomu, aby bylo užívání vitamínu D jako prevenci nákazy možné doporučit.
„Prozatím se doporučení užívat vitamín D ke snížení rizik souvisejících s nemocí covid-19 jeví jako předčasná a i když reálně mohou způsobit malou škodu, mohou být zdrojem falešného bezpečí vedoucího ke změnám v chování zvyšujícím riziko nákazy,“ shrnuje pak další výzkum.
Ačkoliv ani podle nejnovějších studií britských vědců vitamín D přímo neslouží jako zaručená prevence proti nákaze, jeho užití může být dle ní přinejmenším prospěšné pro snížení rizika akutních infekcí dýchacích cest, jako je nachlazení nebo i chřipka. Stejně tak „déčko“ podle tohoto výzkumu může přispět k ochraně kostí a svalů, ovšem rozhodně není třeba polykat jej denně „kila“. Údajně bohatě postačí denní dávka cca 600-800 IU (tj. cca 15-20 mikrogramů).
Na druhou stranu jsou tu ale studie (ač ne nijak masivního charakteru), které pozitivní dopady vitamínu D v kontextu nákazy koronavirem potvrzují. Podle jedné z nich (realizovaná byla na vzorku necelých pěti set osob) pak u lidí, kteří trpěli nedostatkem déčka, byla prokázána vyšší (o celých 77 %) pravděpodobnost pozitivního testu na koronavirus, než v případě těch, jejichž hladina vitamínu D byla v normě. Další výzkum pak také prokázal, že ti, kdo v důsledku nákazy koronavirem dospěli až do stavu akutního respiračního selhání, trpěli zároveň vysokou mírou nedostatku vitamínu D (konkrétně pak v 81 %). A samozřejmě bylo v těchto případech také zachyceno významně vyšší riziko úmrtí. V neposlední řadě jedna drobná studie provedená na pěti desítkách pacientů, kteří byli s nemocí covid-19 hospitalizováni, prokázala, že z těch, kterým byla podána vysoká dávka déčka, skončil na JIP pouze jediný. Oproti tomu z 26 pacientů, kterým vitamín D podán nebyl, jich intenzivní péči vyžadovalo 13.
Proč nám déčko schází a jak jej doplnit?
Je jasné, že právě v období podzimu a zimy se hladina vitamínu D v lidském těle snižuje. Hlavním způsobem jeho získávání (pomineme-li užívání déčka v tabletách) je totiž vystavení kůže slunečnímu světlu, kterého je právě v těchto ročních obdobích, kdy se pozdě rozednívá a naopak brzy stmívá, v našich zeměpisných šířkách skutečně nedostatek. Zároveň by se dalo říci, že mnozí trpí mírným nedostatkem vitamínu D po celý rok, protože dnešní život (minimálně ve městech) se odehrává především v kancelářích a dalších uzavřených prostorech. Jakmile se ale člověk doslova dostatečně nesluní (a k této aktivitě rozhodně není třeba lehátko, koktejl v ruce a jako kulisa šumící oceán), znamená to, že tělo nemusí být schopné vyprodukovat si vitamínu D adekvátní množství.
Zdroj: Giphy
Ačkoliv podle odborníků je prakticky nemožné, aby bylo konkrétně prostřednictvím konzumovaných potravin možné naplnit kompletní potřebu vitamínu D, minimálně je možné v některých případech hladinu déčka v těle alespoň lehce pozvednout. Platí to především pro některé mléčné výrobky, které jsou vitamínem D obohacené, stejně tak déčko obsahují také ryby s vyšším obsahem tuku, jako např. losos či sardinky, vajíčka (resp. žloutky), některé pomerančové džusy (je třeba sledovat složení), ale i houby nebo hovězí játra.
Zjistit, jakou máte hladinu vitamínu D v těle, také není nic složitého, obvykle postačí poměrně jednoduchý krevní test. S ohledem na to, jak aktuálně v Česku vypadá zdravotní péče (a jak se bohužel opožďují mnohé výsledky provedených vyšetření, která nesouvisí přímo s covid-19), je ale podměrně uspokojivou informací i fakt, že pokud budete užívat 600 UI vitamínu D denně, rozhodně vám to neuškodí. Nemluvě o tom, že i kdyby šlo o placebo, jeho pozitivní účinky již byly mnohokrát prokázány. Protože jak se také s nadsázkou říká – „víra tvá tě uzdraví“…
