Onemocněním, které ztěžuje sex a zmenšuje penis, trpí každý 10. muž. Většina z nich ale o nemoci neví
„Nejprve jsem na penisu zpozoroval divnou ´vrásku´, objevovala se ale jen během erekce. Vypadalo to, jako by se kůže dál nemohla roztáhnout kvůli něčemu, co ji brzdilo,“ popisuje počátek onemocnění jeden z pacientů. Záhy se však začaly objevovat bolesti a nakonec penis začal měnit i tvar a zdálo se, jako by se ohýbal. Ačkoliv muž před tím, než navštívil lékaře, hledal pomoc online, již Google mu prozradil nejpravděpodobnější diagnózu – Peyronieho nemoc. Nemoc, která postihuje každého desátého muže, přičemž riziko roste společně s narůstajícím věkem.
Peyronieho nemoc postihuje topořivá tělesa penisu a rozhodně se nejedná o žádnou novinku. O onemocnění totiž pojednal již v 18. století osobní lékař Ludvíka XIV. Přesto, že je tedy nemoc lékařům známa téměř tři století, povědomí mezi laickou veřejností je minimální. Přitom dokáže muže náležitě vyděsit, ale také jim nepříjemně zkomplikovat (nejen) sexuální život.
Klasickými příznaky Peyronieho nemoci jsou v prvé řadě bolesti penisu, poruchy erekce a v poslední fázi také deformace penisu (jeho zahnutí). Ačkoliv příčiny nemoci známy nejsou, s největší pravděpodobností má autoimunitní původ a souvisí také s opakovanými mikrotraumaty penisu (ať už během sexu nebo klidně i sportu). Jistou souvislost lékaři objevili také s nemocemi, jež ovlivňují cévní systém (diabetes, arteroskleróza, obezita), vliv má však také kouření. Prokázány však byly také genetické souvislosti a v některých případech se nemoc rozvinula u mužů, u nichž byla zaznamenána nízká hladina testosteronu.
I když Peyronieho nemoc je dle lékařů velmi rozšířená, donedávna se o ní příliš nehovořilo. Muži se totiž s tímto problémem ostýchali vyhledat lékařskou pomoc. Doba se však změnila a snad i díky větší sexuální osvětě čím dál více mužů s problémy značícími Peyronieho nemoc k lékaři zamíří. „Dnes mou ordinaci navštěvuje množství mužů, kteří mají problémy s penisem, nezřídka přichází i s partnery, to se nikdy dříve nedělo. V průměru pak diagnostikuji alespoň jeden nový případ Peyronieho nemoci denně,“ popisuje Asif Muneer, specialista na urologii. I navzdory těmto nesporným pokrokům je však povědomí o nemoci velmi nízké.
Ačkoliv Peyronieho nemoc není nijak neobvyklá, způsoby léčby (a ani důkladná diagnostika) nejsou příliš radostné. Muži navíc od chvíle, kdy zpozorují na svém penisu něco „neobvyklého“, mohou zažívat nejen pocity studu, ale i strachu. Z nevědomosti se mnozí mohou obávat i toho, že trpí onkologickým onemocněním.
„Změn na penisu jsem si poprvé všimnul před třemi lety, stav se stále zhoršoval a nakonec zahnutí mého penisu dosáhlo až k 60 stupňům. Nechtěl jsem mít sex, a to nejen kvůli rozpakům, ale i proto, že to bylo fyzicky velmi obtížné,“ popisuje další z pacientů s diagnostikovanou Peyronieho chorobou. I on se nejprve bál, že trpí onkologickým onemocněním, nakonec určení diagnózy trvalo tři měsíce a v první fázi léčby musel užívat vakuovou pumpu. Ta by obecně měla stimulovat krevní oběh a omezit další zkracování penisu, které nemoc způsobuje. Nakonec se ale jako jediné možné řešení ukázala operace. Ta zahrnuje ostranění záhybu a sešití penisu tak, aby se opět vyrovnal – tato procedura ovšem vede k dalšímu zkrácení penisu. Přitom se nejedná o přímé zastavení postupu nemoci. Alternativní metodou je pak podávání léčiv se speciálními enzymy, které dokáží rozpouštět kolagen, který tvoří většinu nebezpečného plaku způsobujícího zakřivení penisu. Tato léčba je však pro změnu docela nákladná.
Jak přitom dokládá i případ výše zmiňovaného muže, problémy v sexu a obtíže spojené s penisem bývají i mezi muži samotnými velkým tabu - to je proto třeba změnit. „Působil jsem dříve v armádě, kde byly zcela běžné chlapácké hovory o sexu, ale debata o sexuálním zdraví byla tabu. Já se dnes o svém problému snažím hodně mluvit, ale v práci bych asi stejně mlčel. A přesně to je důvod, proč si myslím, že je potřeba dostat informace o Peyronieho nemoci více k veřejnosti, aby o ní mohli ostatní číst, porozuměli jí a věděli, že i když to není snadné, existuje pro ně pomoc,“ uzavírá.
