Také muži mají biologické hodiny, na poplach jim bijí již ve 35 letech. Co vše mohou tyto hodiny ovlivnit?
Zatímco u žen je plodnost jasně limitována, v případě mužů doposud o žádném výstražném „POZOR“ nikdo nemluvil. Jak ovšem ukazují aktuální studie, také muži by měli své „plodné dny“ brát v potaz. Ačkoliv totiž zejména v poslední době mnoho mužů chytá druhou mízu a pořizuje si po padesátce (i později) druhou rodinu (s novou, mladší, partnerkou, samozřejmě), nic není tak růžové, jak by se na první poheld mohlo zdát. Pozdní otcovství totiž s sebou nese jasná rizika, ani ne tak pro otce, ale spíše pro matku a dítě. A pozor, kritická hranice, kdy by již měli muži své otcovství zvažovat, rozhodně nepřichází ruku v ruce s důchodem, jak by si mnozí mohli myslet. Je obvykle spojována s věkem od 45 let výš…
Muži, kteří zvažují početí potomka, samozřejmě musí brát v prvé řadě v potaz vlastní plodnost, resp. množství a aktivitu spermií. Podle zmiňované studie, která byla publikována v časopise Mauritas, je pak „pokročilý otcovský věk“ definován dokonce již v období po 35. narozeninách! Právě od této chvíle by tedy měli muži začít přemýšlet o tom, zda si raději do budoucna nenechat sperma zmrazit…
Komplikace pro matku i dítě
„I když je všeobecně známo, že fyziologické změny, ke kterým dochází u žen po 35. roku věku, mohou ovlivnit početí, těhotenství a zdraví dítěte, většina mužů si vůbec neuvědomuje, že i jejich pokročilý věk může mít podobný dopad,“ konstatuje vedoucí citované studie, Gloria Bachmann, která působí jako ředitelka Ženského zdravotnického institutu. „Kromě vyššího věku otce, který je spojen se zvýšeným rizikem mužské neplodnosti, se zdá, že se k tomuto stavu pojí i další nepříznivé změny, které mohou ovlivnit kvalitu spermatu. Stejně jako lidé s věkem ztrácejí svalovou sílu a vytrvalost, mužské spermie mají tendenci časem přicházet o svou kondici,“ upřesňuje Bachmann. A to s sebou samozřejmě nese další obtíže.
Problémem tak není jen snížená mužská fertilita, ale také komplikace, které může tento stav způsobit ženám během těhotenství a také těsně po porodu. Vědci konkrétně jmenují např. gestační diabetes, preeklampsii či předčasný porod. Svou roli však sehrává také obecně nekvalitní sperma. To má totiž společně s narůstajícím věkem tendenci degradovat, což během početí může vést k mutacím v DNA potomků.
Dětem starších otců tak hrozí zvýšené riziko výskytu vrozených srdečních onemocnění, novorozenecké záchvaty a také nízká porodní hmotnost. U některých byla dokonce zachycena vyšší pravděpodobnost vzniku určitých typů rakoviny a také kognitivních poruch, jako je autismus. Vedle toho je také zdokumentováno, že děti starších otců jsou s vyšší pravděpodobností diagnostikovány se schizofrenií.
Jak na věc?
Samozřejmě výše uvedená zjištění se nutně nemusí týkat všech starších mužů, i oni se mohou stát otci zdravých dětí. Jak ovšem výzkumníci shrnují, mělo by být nejen v zájmu jejich, ale i partnerky a potenciálních potomků, veškerá možná rizika eliminovat. Biologické hodiny totiž tikají i mužům. Ti však – na rozdíl od žen – obvykle svou plodnost (a obecně „rozmnožovací kondici“) s odborníky neprobírají a ani nekonzultují, specialistu navštíví až tehdy, kdy se vyskytne nějaký problém. To ovšem rozhodně není ideální přístup. Jako mnohem zodpovědnější se tedy jeví již řečené uložení spermatu „na horší časy“ ještě v době, kdy je muž plně fit.
