Snídaně pod lupou dlouhověkosti: Měli byste snídat? A pokud ano, tak kdy přesně a co?
Stará dobrá snídaně
Když je člověku dvacet, tak je pro něj to, co zrovna zhltne (a v jakém množství), poměrně marginální. Ve dvaceti obvykle lidé neřeší ani to, zda vůbec posnídat (o tom, CO přesně posnídat, ani nemluvě). Jenže s přibývajícími roky se mnohé mění. Tělo nevyjímaje. A tak i zavilým odpůrcům ranních vajíček nakonec nezbyde, než svou stravovací rutinu pozměnit. Zkusme se ale teď oprostit od nespočtu stravovacích plánů, z nichž mnohé staví na stravě veganské, jiné naopak doporučují pořádnou dávku masa apod., a zaměřme se na to, jak v dnešní době a prizmatem moderních poznatků na snídani nahlíží ti, jejichž cílem je dožít se (ve zdraví) co nejvyššího věku.
Není snad diskutovanější pokrm, na který má názor skutečně každý, než snídaně. Zatímco jedni tvrdí, že ji klidně můžete vynechat, podle jiných se bez ní v podstatě neobejdete. Není tak divu, že mnozí nakonec po vykulení z postele „posnídají“ maximálně hrnek kávy a běží tvořit pomíjivé hodnoty. Ale odborníci na dlouhověkost by do této rozporuplné snídaňové diskuse přece jen rádi vnesli pořádek. A tak tvrdí, že bychom neměli zanevřít na časem osvědčené pravdy – a tedy snídat jako král a večeřet jako chudák. Ovšem i snídání by mělo mít svá jasná pravidla.
Kdy posnídat?
Pokud každé ráno vyletíte z postele jak namydlený blesk a před úprkem na MHD (či usednutím do auta) zvládáte maximálně nejnutnější ranní hygienu, máme dobrou zprávu. Vy se snídaní v tomto režimu vůbec nemusíte zaobírat. Odborníci na výživu se totiž (docela vzácně) shodují, že pokusit se doslova vdechnout snídani hned po probuzení opravdu ničemu neprospěje. Naopak když snídani o nějakou tu hodinu odložíte, v podstatě tak prodlužíte dobu nočního půstu a dáte střevům více času na odpočinek. I když třeba nejste zrovna fanoušky tzv. přerušovaného půstu (kdy principem je střídání fáze jídla a lačnění, nejčastěji v režimu 16/8, tedy 16 hodin půst, 8 hodin okno pro jídlo), vězte, že pokud mezi posledním a prvním jídlem zvládnete udržet prodlevu alespoň 12 hodin, v důsledku podpoříte metabolismus a hubnutí.
Podle některých specialistů lze dokonce i určit vhodný čas, kdy posnídat (byť vychází z jistého průměru). I když byste neměli jíst záhy po probuzení, snídani byste si měli ideálně dopřát přibližně do půl deváté. Pozdější snídani totiž již výzkumy spojily s vyšším rizikem srdečních onemocnění. Docela zajímavé je i doporučení snídat konzistentně v obdobnou dobu, a dokonce i obdobné pokrmy. Dle studií totiž ti, jejichž variabilita snídaní byla nižší, vykázali vyšší pravděpodobnost dosažení snížení kalorického příjmu – a měli tak i vyšší potenciál zhubnout. Zatímco ale snídani můžete klidně odložit, na co byste po ránu rozhodně neměli zapomínat, je přísun tekutin (vody, ne kávy...). Díky tomu podpoříte funkci ledvin, které během noci pořádně makaly.
Co posnídat?
Poměrně běžným snídaňovým standardem je „bílé pečivo s něčím“ – případně jsou jako „zdravější alternativa“ voleny cereálie. Podle lékaře Rupyho Aujly, který se snaží bojovat s civilizačními onemocněními prostřednictvím vhodného stravování (a tak vedle lékařské praxe tvoří kuchařky), však základní problém takovýchto snídaní spočívá ve vysokém obsahu sacharidů, které dle jeho slov „způsobí nárůst glukózy, která pohání lidské buňky, přičemž následně se její hladina zase odpovídajícím způsobem propadne.“ To vede k jedinému: ještě před obědem má člověk (znovu) hlad a potřebuje si dát minimálně kávu nebo jiné stimulanty, aby „přežil“ do oběda.
Co je tedy „vhodná snídaně“? Ideálně pokrmy s vysokým obsahem bílkovin a vlákniny, díky nimž budeme mít dostatek energie a pocit sytosti během celého dopoledne. Konkrétně se může jednat např. o celozrnný chléb, ovesné vločky nebo vybrané cereálie (je však třeba kontrolovat jejich složení), bílé jogurty, fazole, vejce. Vhodné je zahrnout také zeleninu a příp. ovoce.
Snídáním k lepšímu a zdravějšímu životu
I když diskuse o ne/důležitosti snídaně jistě jen tak neutichnou, minimálně existují důkazy o tom, že její vynechání může mít nežádoucí účinky, jako jsou pocity závratě, podrážděnost, bolest hlavy a potíže se soustředěním. Kromě toho může daná praxe negativně ovlivnit i krátkodobou paměť. Jak shrnuje průzkum organizace Public Health England, „existují přesvědčivé důkazy o tom, že konzumace snídaně má ve srovnání s jejím vynecháním pozitivní vliv na krátkodobé poznávání a paměť.“
Konzumace snídaně samozřejmě nemusí být dogma ani stresující povinnost, ale může se jednat o promyšlený start dne. Pokud ji chytře načasujete a vsadíte na bílkoviny, vlákninu a jednoduchost, může se stát nenápadným, ale silným spojencem pro podporu zdraví i dlouhověkosti.
