Pusťte si přírodu domů! Biofilní design znovu propojuje člověka s přírodními cykly a je to velmi příjemné
Rádi se spojujeme se vším živým
Biofilie je zatím spíše neznámé slovo, které jistě brzy začneme slýchat běžně. Znamená náklonnost ke všemu živému, lásku k životu a živým systémům. Tento pojem ve vztahu k přírodě zavedl v roce 1984 americký přírodovědec Edward Osborne Wilson, který ve své stejnojmenné knize rozpracoval hypotézu, že člověk má vrozenou tendenci vyhledávat spojení s ostatními formami života. Paradoxní je, že vědec – přezdívaný pro svou expertízu v oblasti života mravenců Mravenčí muž – zemřel koncem loňského prosince. Odešel tedy právě v době, kdy si svět osvojuje jím popularizovaný pojem a „biofilní“ se možná stane slovem roku 2022.
Biofilní přístup postupně pronikl do různých směrů lidské činnosti včetně architektury. Ta se totiž v mnoha případech stala bariérou mezi člověkem a jeho přirozeným životním prostředím. Moderní technologie sice přinesly zvukotěsná okenní skla, rekuperační jednotky, místnosti klimatizované na konstantní teplotu nebo jasné osvětlení interiérů, ale právě tím nám vzaly styk s přírodou a jejími procesy, uzavřely nás do králíkáren či terárií, chcete-li. A stejně jako zvířata v zoo i lidé odtržení od přírodního prostředí strádají – psychicky i fyzicky.
Zelená střecha ještě není biofilní
Biofilní design se snaží přinést kus venkovního světa dovnitř našich příbytků a kanceláří, kde trávíme většinu dní. Jde o znovunastolení kontaktu člověka s přírodním světem. Nejde tedy jen o travnatou střechu, která má snížit teplotu povrchu budovy, vysazení stromů pro snížení prašnosti nebo květináč s tchyniným jazykem v bytě, kde má pohltit toxické látky uvolňované z nábytku. Biofilní design nás napojuje na přírodní procesy, dovoluje nám opět vnímat přírodní cykly a být jejich součástí.
Jak se toho přesně docílí? Především tím, že si přírodu vpustíme tak říkajíc do domu. Nejenže interiér naplníme rostlinami, ale přijmeme je i s „breberkami“, které si najdou úkryt mezi listy nebo v hlíně. Otevřeme okno a pustíme dovnitř skutečný vzduch, i když bude přes poledne horký a večer možná příliš chladný. Uslyšíme bubnování odpoledního slejváku na střechu nebo podivné ticho, když padá sníh. Ano, některé tyto věci vlastně nejsou úplně příjemné – ale taková je příroda.
Samozřejmě pokud bydlíte v prvním patře s okny do úzkého vnitrobloku, nemůžete sledovat, jak se v různých fázích dne mění světlo. V bytě u rušné výpadovky nebudete nadšeně větrat a vysedávat na balkoně. Ale i tehdy máte šanci posílit svůj prožitek kontaktu s přírodou například použitím přírodních materiálů v interiéru, volbou přírodních barev, pěstováním pokojových rostlin, použitím biodynamických žárovek, které v závislosti na fázi dne mění vlnovou délku, nebo třeba porušením pravidelných rovných linií půdorysu bytu, protože ty se v přírodě vyskytují jen málokdy. A místo pouštění nahrávky zpěvu velryb si můžete pořídít živého kanárka, který vám bude doma cvrlikat.
Pokud je budova navrhována v biofilním stylu, bude mít sofistikovaně řešený prostor, který nabízí zákoutí a intimní výklenky, variabilní rozčlenění, snadnou orientaci zajišťující pocit jistoty a bezpečí i přechodové plochy v podobě verand, podloubí nebo spojovacích mostů tam, kde se stýká vnější a vnitřní svět. Jestliže se snažíte dodat biofilní kvality vašemu bytu v činžáku z počátku 20. století, možnosti jsou samozřejmě omezené. Ale můžete si balkon přetvořit v příjemné místo se zástěnou, kde bude příjemné v teplém počasí trávit čas, nebo si na chodbě před bytem vytvořit malý soukromý prostor s květinami a sedátkem pro pohodlné zutí bot, který vítá příchozí.
Příroda je mocná čarodějka, potvrdil výzkum
Biofilní design není jen náhlý módní trend „nošení přírody domů“. Vědecký výzkum prokázal až neuvěřitelné účinky přírody na lidskou psychiku i fyzické zdraví. Například se člověk o 37 procent rychleji vypořádá se stresem, když přitom slyší zvuky přírody, a ne šum města. Experiment dokázal, že když má pacient výhled z nemocničního okna do zeleně, zhruba o polovinu klesá jeho potřeba léků na tišení bolesti a délka jeho pobytu v nemocnici se v průměru o den zkracuje. Pokud se obklopíte přírodou, budete lépe odbourávat stres, potlačíte deprese, povzbudíte svůj zájem o společenské vztahy i schopnost komunikace s ostatními. Nezní to úžasně? Proč se podle toho nechováme už dávno?
Dřív se lákalo na sbírku motýlů, dnes na sbírku pokojovek
Do biofilie se zbláznili všichni ti, kdo v minulosti propadli trendu pěstování pokojových rostlin. Vertikální zahrady už neuvidíte jen v lobby korporátních firem, ale i v soukromých obývácích. Protože řada lidí nemá k dispozici velké stěny, volí raději obrazy z živých rostlin. Ty navíc slibují zážitkové pěstování, protože si pořídíte sadu komponentů a z ní si obraz pomocí vlastní šikovnosti sestavíte. Hitem se staly také obrazy ze stabilizovaného neboli mumifikovaného mechu, i když ty biofilní princip porušují, neboť mech je usušen, konzervován a dobarven, aby vydržel bez jakékoli údržby řadu let.
Kokedamy (rostliny pěstované v kulatém balu zeminy obaleném mechem), které stačí jednou za čas namočit do vody, nebo vodní řasokoule, jimž pouze jednou týdně vyměníte vodu, jsou velmi oblíbené pro svou exotičnost a zároveň zcela minimální nároky na péči. Tyto požadavky splňují také stále populárnější aerária, což jsou skleněné nádoby, v nichž se pěstují sukulenty či vzdušné rostliny tillandsie. Na Facebooku existuje řada skupin, jejichž členové a členky si navzájem vyměňují přímo rostliny nebo rady a zkušenosti, jak se o náročnější druhy pokojovek starat.
Ještě nemáte květinový pokoj?
Zatímco dřív si člověk pověsil do obýváku jednu kokedamu a měl vystaráno, rok 2022 se svým zblázněním do biofilie zaplní obývák zelení až po strop. Lidé proměňují celé místnosti doslova v prales. Městské byty a domy obvykle nedisponují velkým prostorem, a tak je potřeba s místem zacházet chytře. V zahraničí jsou již oblíbené „schodišťové zahrady“, kdy rostliny umístíte na okraje jednotlivých schodů, na zábradlí i na stěnu. A pak se můžete modlit, ať nezakopnete o vzdušné kořeny monstery. Současný přírodní maximalismus vede až tak daleko, že pokojové rostliny letos nahradí pokojové stromy, které si umístíme do obýváku místo fíkusu po babičce.
Pokoj plný přírody souvisí s dalším trendem, který se objevil. Protože je toho na nás v poslední době přeci jen trochu moc, každý si občas potřebujeme zalézt do klidu a schovat se před nejistotami a tlakem okolního světa. Dřív jsme měli v bytech televizní místnost nebo čtecí koutek, nyní si lidé zařizují speciální pokoje pro emocionální únik z reality, magické koutky s energií nabitými krystaly, či dokonce pokoje k uvolňování vzteku. Až na ten poslední případ se větší množství rostlin a dalších přírodních prvků k vytvoření atmosféry výborně hodí.
Prales i safari přicházejí k nám domů
V oblasti interiérového designu jsou letošním trendem velkoformátové tapety, přírodní motivy, zemité barvy. Prostě všechno, co jsme před pandemií mívali možnost vidět během dovolené v dalekých krajích. Turismus usnul, na výlety vyrážíme spíš do blízkého okolí, a tak si exotiku musíme přinést k sobě domů v podobě interiérových dekorací. Safari styl bychom ještě nedávno označili za kýč, ale nyní je na vzestupu a všichni si najednou rádi pořídíme palmu, zvířecí vzory nebo africké dekorace. Je to eskapismus, ale zároveň zhmotnění našich snů, nadějí a plánů na dobu, až zas bude svět „v pořádku“. Zatím si na zeď pověsíme plakát s fotkou lva zakoupený na internetu s tím, že jednou ho vyměníme za vlastnoručně pořízenou fotku z pobytu v Africe.
