Je život „mimo sítě“ více volba, nebo nutnost? Mnozí žijí off grid, protože nemají na energie, pro jiné jde o způsob udržitelného života
Zkuste si představit, že nejste ve svém domově závislí v postatě na ničem. Produkujete si vlastní energii, pěstujete vlastní jídlo, příp. i chováte různá hospodářská zvířata, jednoduše jste úplně „odpojeni“ od jinak běžných společenských systémů. Možná, že tato vize je na první dobrou docela stresující – ostatně, elektřina na dosah ruky a nepřetržitý „příval“ teplé vody je pro řadu z nás samozřejmostí. Pravdou ale je, že off grid klidně můžete žít, aniž byste měli dvorek s drůbeží a po večerech spoléhali na ohýnek uprostřed místnosti. Hlavní smysl života off grid totiž spočívá v tom, že je člověk nezávislý energeticky – a energii čerpá z přírodních zdrojů, obvykle ze slunečního svitu a větru. I na tento způsob života je ale samozřejmě nutné si náležitě zvyknout – a v případě pochybností je třeba mít na mysli, proč jste vůbec k danému rozhodnutí dospěli. Důvody jsou přitom nasnadě: tímto způsobem je možné žít na čerstvém vzduchu a udržitelněji. Tím, že se člověk obrátí zpět k přirozenějšímu způsobu života, totiž zároveň méně zatěžuje životní prostředí. Naučíte se také, jak se stát soběstačnými, a tak nějak více splynete s přírodou. Má ale život off grid jen samé klady?
Proč žít off grid?
Podle Nicka Rosena, duchovního otce celé off grid myšlenky, zakladatele webu zaměřeného na off grid život a také autora knihy Off the Grid: Inside the Movement for More Space, Less Government, and True Independence in Modern America, pak nelze brát off grid jako „zábavnou hru“, jelikož se jedná o velmi specifický životní styl. K němu pak dle Rosenových slov mohou lidé dospět z celé řady důvodů. Off grid život lze ale pojmout skutečně rozmanitě, a to nejen z hlediska toho, jaké sítě se lidé rozhodnou opustit, ale i na jak dlouho. Někteří tak žijí mimo klasickou rozvodnou síť jen rekreačně, třeba během léta, aby si odpočinuli od jinak hektického světa. Jiní se pak sice odpojí od veřejných elektrických či vodovodních systémů, ale zároveň se stále zapojují do jiných „sítí“ – tedy těch dopravních, nákupních či bankovních. Jak navíc Rosen tvrdí, ve většině případů není hnacím motorem pro off grid život přímo touha po ekologickém životě. „Jednou z největších motivací pro život mimo síť je únava z konzumní společnosti. A to není nutně přístup antikonzumní, ale spíše postkonzumní,“ upřesňuje s tím, že za úplně největší motivaci sám považuje ztrátu důvěry lidí ve vlády jednotlivých zemí a schopnost sociálních sítí postarat se o své členy. Lidé jako by tedy ztráceli pocit bezpečí.
Opomíjet ale rozhodně nelze ani ekonomickou nutnost, kdy lidé přestávají mít finanční prostředky na předražené byty, domy a také úhradu všech souvisejících poplatků. V takovém případě je pak off grif život spíše nutností než volbou, kdy prvek ekologičnosti vlastně žádnou roli nehraje. Ostatně, jak odhaduje Benjamin Sovacool, zakladatel Programu energetické bezpečnosti a spravedlnosti University of Vermont, i když jen v USA žije off grid cca 300 tisíc lidí, v případě 75 % z nich se jedná o důsledek chudoby – nikoliv o volbu v touze po „lepším“ a udržitelnějším životě…
Jak na off grid v praxi?
Zatímco motivace ke změně životního stylu mohou být různé, to, nač je třeba se připravit (a co vzít v potaz) je vlastně poměrně jasné – a vyplývá to i ze zkušeností těch, kteří již „mimo sítě“ žijí. Pomineme-li tedy vlastní odhodlání a chuť skutečně změnit životní styl, pro off grid bydlení je (vedle samotného vybudování funkčního domova) nezbytná voda. Tu lze získat různě (a jsou i tací, co spoléhají na vodu dešťovou), nejspolehlivější variantou je však vykopání studny. Každopádně právě voda (a její dostupnost) by měla být klíčovým faktorem při rozhodování se, kde off grid bydlení vybudovat (i když samozřejmě výběr pozemku může být podřízen celé řadě dalších aspektů).
Druhou nejdůležitější věcí hned po vodě jsou pak energie. Ačkoliv i v tomto případě je možností více, tou nejoblíbenější a také nejdostupnější formou jejího získávání je ze slunce. Komunity lidí, které již s off grid životem mají zkušenost, pak upozorňují, že je třeba také vědět, kolik energie vlastně budete potřebovat. „Jediným praktickým způsobem, jak zjistit nejen roční, ale i průměrnou denní spotřebu energie, je prostudování účtů za elektřinu,“ radí pak Tim Pullen, expert na udržitelné bydlení. Dle toho se pak lze rozhodnout, jak energii vyrábět a v jakém množství.
Ačkoliv solární energie platí za tu nejoblíbenější, je třeba brát v potaz i to, že ne všude svítí slunce tak vydatně, aby pokrylo veškerou energetickou potřebu. „Chcete-li zjistit, kolik energie byste získali z různých druhů fotovoltaických systémů na jakémkoliv místě na světě, použijte Fotovoltaický geografický informační systém, webovou stránku, která poskytuje informace o slunečním záření a výkonu fotovoltaických systémů,“ doporučuje David Hilton, odborník na obnovitelné zdroje a energetickou účinnost.
Víc hlav víc ví a umí…
Pozemek, studna, zdroj energie – to je naprostý základ pro vybudování obydlí mimo běžné zasíťované infrastruktury (tedy, pomineme-li stavební povolení, které může být v dnešní době solidním „kamenem úrazu“). Pravdou ale je, že člověk zároveň rozhodně nemusí žít jako poustevník, ba naopak – např. ve světě již začínají vznikat celé komunity lidí, kteří tento způsob života vyznávají a zároveň sdílí své zdroje. A vlastně tak připomínají někdejší éru hippies. Přesto – minimálně pokud se člověk skutečně nechce vzdát veškerého pohodlí garantovaného dnešní infrastrukturou – je i při snaze vybudovat si off grid bydlení třeba počítat s vyššími (minimálně počátečními) náklady. Dle některých ale i tak off grid život za to stojí. Pokud však nejste plně přesvědčeni, že tento životní styl by vám vyhovoval, můžete nejprve vyzkoušet nějakou krátkodobější variantu. Možná se pak rádi vrátíte do městského tepla (a světla). Nebo naopak zjistíte, oč jste v běžné zasíťované zástavbě přicházeli…
