Nová data: Erotiku s trans lidmi sledují hlavně starší lidé. Proč právě oni?
Viditelnost trans lidí dnes roste. Jenže spolu s ní i napětí, které ji obklopuje. Zatímco v některých zemích vznikají zákony omezující jejich práva a veřejná debata se čím dál častěji vyhrocuje, online prostředí vypráví jiný příběh. Ten, který se odehrává mimo kamery, bez komentářů a bez politických sloganů.
Nová data nejznámější služby videí pro dospělé zveřejněná u příležitosti Transgender Day of Visibility 2026 ukazují, že zájem o trans obsah zůstává stabilně vysoký, a v některých skupinách dokonce překvapivě roste. V soukromí totiž lidé sledují něco úplně jiného, než co jsou ochotni přiznat navenek.
Nečekaní diváci: kdo sleduje trans obsah nejčastěji
Jedním z nejvýraznějších zjištění letošního reportu je věková struktura uživatelů. Největší nárůst zájmu totiž nevykazují mladší generace, ale lidé ve věku 65 a více let. Ti jsou podle dat o 21 % pravděpodobnějšími diváky trans porna než ostatní věkové skupiny.
Na první pohled to působí paradoxně. Právě starší generace bývá často spojována s konzervativnějšími postoji k genderu a sexualitě. Jenže čísla naznačují, že realita je mnohem komplexnější. Sexualita totiž nefunguje jako politický názor – neřídí se tím, co člověk deklaruje, ale tím, co skutečně cítí.
Rozdíly se objevují i mezi pohlavími. Muži sledují trans obsah přibližně o 8 % častěji než ženy. Ani tady ale nejde o dramatický rozdíl, spíš o potvrzení, že zájem o tento typ obsahu není výhradně mužskou záležitostí, jak se často stereotypně předpokládá.
Geografie touhy: kde je trans obsah nejpopulárnější
Pornhub tradičně zveřejňuje i geografická data, která ukazují, kde je zájem o trans obsah nejvyšší. V rámci Spojených států letos vede Aljaška, jejíž uživatelé jsou o 28 % pravděpodobnějšími diváky tohoto typu videí než průměr země.
V globálním měřítku pak už druhý rok po sobě dominuje Itálie. Následuje Uruguay a Spojené království, kde je pravděpodobnost sledování trans obsahu dokonce o 72 % vyšší než jinde.
Tato čísla ukazují, že zájem o trans tematiku není omezený na jednu kulturní nebo geografickou bublinu. Naopak jde o fenomén, který prostupuje různými společnostmi bez ohledu na jejich deklarované hodnoty nebo politickou situaci.
Trans performeři jako hvězdy digitální kultury
Vedle anonymních statistik přináší report i pohled na konkrétní jména, která dominují této kategorii. Nejpopulárnější trans performerku představuje Emma Rose, která si první místo drží už druhý rok po sobě. Mezi další výrazné osobnosti patří Eva Maxim, Ariel Demure nebo Daisy Taylor.
To je důležitý posun. Trans lidé už nejsou v rámci těchto platforem jen „kategorií“, ale stávají se plnohodnotnými tvůrci s vlastní značkou, publikem a vlivem. Digitální erotika tak do jisté míry předbíhá mainstreamovou kulturu.
Paradox dnešní doby: veřejné odmítání vs. soukromá fascinace
Možná nejzajímavější na celém reportu není konkrétní číslo, ale obraz, který z něj vychází. Zatímco ve veřejném prostoru jsou trans lidé často předmětem sporů, regulací nebo otevřeného odmítání, v soukromí zůstávají objektem zájmu, zvědavosti i touhy.
Tento rozpor není nový, ale v posledních letech se prohlubuje. Sociální sítě, algoritmy i politická komunikace často posilují konfliktní narativy, zatímco individuální zkušenost lidí zůstává mnohem méně jednoznačná.
Pornhub data tak nepřímo ukazují něco, co si společnost nerada přiznává: že to, co je veřejně stigmatizované, může být zároveň intenzivně vyhledávané.
Je ale důležité dodat, že Pornhub Insights nejsou klasickým vědeckým výzkumem. Platforma nepracuje s transparentní metodologií v takové míře jako akademické studie a její demografická data mají svá omezení, například zjednodušené dělení uživatelů.
To ale neznamená, že jsou bezcenná. Spíš je potřeba je číst jako sondu do chování konkrétní digitální komunity, nikoli jako definitivní obraz celé společnosti.
Viditelnost, která není jen symbolická
Transgender Day of Visibility má připomínat především existenci a zkušenosti trans lidí. Letošní data k tomu ale přidávají další vrstvu – ukazují, že viditelnost není jen o reprezentaci v médiích nebo politice, ale i o tom, co se odehrává mimo veřejný dohled.
A právě tam – v soukromí, bez tlaku okolí – se často ukazuje realita mnohem otevřenější, než jak ji společnost prezentuje navenek. Možná i proto letos viditelnost nepůsobí jen jako oslava. Spíš jako zrcadlo.