Potřebujete nejdřív důvěru a citové pouto? Nikdy vás nepřitahovali náhodní lidé na ulici ani celebrity? Odpovědí může být demisexualita
Ve společnosti, která často zdůrazňuje okamžitou chemii, přitažlivost na první pohled nebo rychlé seznamování, může být zkušenost některých lidí odlišná. Existují lidé, kteří sexuální přitažlivost nezažívají spontánně při prvním setkání ani na základě fyzického vzhledu. Objevuje se u nich až ve chvíli, kdy si s druhým člověkem vytvoří hlubší citové pouto. Právě pro tuto zkušenost se v posledních letech používá pojem demisexualita.
Demisexualita označuje způsob prožívání sexuální přitažlivosti, nikoli orientaci vůči určitému pohlaví. Demisexuální člověk může být gay, heterosexuální, bisexuální, pansexuální nebo queer. Společným jmenovatelem je, že sexuální přitažlivost se objevuje až po vytvoření emocionálního spojení s druhým člověkem.
Přitažlivost, která potřebuje čas
Mnoho lidí preferuje hlubší vztah před sexem. U demisexuálních lidí však nejde pouze o preferenci nebo osobní hodnoty. Sexuální přitažlivost se u nich jednoduše neobjevuje, dokud nevznikne citové pouto.
Zatímco někdo může nejprve pocítit fyzickou jiskru a teprve později si k druhému vybudovat emocionální vztah, u demisexuálních lidí je tento proces často opačný. Přitažlivost se může objevit až ve chvíli, kdy druhého člověka dobře znají, důvěřují mu a cítí se s ním emocionálně propojeni.
To může znamenat, že demisexuální člověk nepociťuje sexuální přitažlivost k náhodným lidem, které potká na ulici, ani k celebritám nebo lidem, kteří jsou obecně považováni za atraktivní. Pro vznik přitažlivosti je zásadní hlubší osobní kontakt.
Termín, který vznikl na internetu
Pojem „demisexuál“ se začal objevovat relativně nedávno. Nejstarší doložené použití pochází z roku 2006 z online komunity Asexuality Visibility & Education Network, která sdružuje lidi spadající do širokého spektra asexuality.
Postupně se termín začal šířit i mimo internetová fóra a dnes je součástí širšího slovníku popisujícího různé podoby lidské sexuality. Některé seznamovací aplikace a online platformy dokonce umožňují uživatelům uvést demisexualitu jako jednu z identit.
Stejně jako u jiných označení sexuality však nejde o rigidní kategorii. Mnoho lidí zdůrazňuje, že lidská sexualita je proměnlivá a individuální zkušenosti se mohou v průběhu života vyvíjet.
Patří demisexualita do asexuálního spektra?
Část lidí, kteří se označují jako demisexuální, se zároveň považuje za součást širšího asexuálního spektra. Asexuální lidé obvykle nepociťují sexuální přitažlivost vůbec nebo jen velmi zřídka. Demisexuální lidé ji naopak zažívat mohou, ale jen za specifických okolností.
Rozdíl spočívá především v takzvané primární přitažlivosti. Ta je u mnoha lidí založená například na vzhledu, hlasu nebo vůni druhého člověka. Demisexuální lidé tuto formu přitažlivosti často nezažívají.
Zároveň však ne všichni demisexuálové vnímají svou zkušenost jako součást asexuality. Někteří ji považují spíše za samostatný způsob prožívání sexuality.
Demisexuál versus sapiosexuál
Demisexualita bývá někdy zaměňována s jiným pojmem – sapiosexualitou. Ta označuje přitažlivost k inteligenci.
Sapiosexuální člověk může být fascinován někým, koho považuje za mimořádně inteligentního, a přitažlivost může vzniknout už na základě informací o jeho úspěších, vzdělání nebo profesi.
Demisexualita funguje jinak. Nejde o konkrétní vlastnost, která může být atraktivní sama o sobě, ale o potřebu hlubšího osobního vztahu. Inteligence může být jedním z faktorů, které takové pouto pomáhají vytvořit, ale sama o sobě pro demisexuální přitažlivost obvykle nestačí.
Nejčastější mýty o demisexualitě
Demisexualita je stále relativně málo známý pojem, a proto ji provází řada nedorozumění.
Jedním z častých tvrzení je, že „na tom není nic zvláštního“, protože mnoho lidí preferuje vztah před sexem. Demisexualita však nepopisuje životní styl nebo morální postoj, ale způsob, jakým člověk prožívá přitažlivost.
Dalším rozšířeným mýtem je představa, že demisexuální lidé sex nemají rádi nebo se ho bojí. Ve skutečnosti mohou mít k sexualitě velmi pozitivní vztah, jen ji prožívají až ve chvíli, kdy vznikne silnější citové spojení.
Někdy se také mylně předpokládá, že demisexuální lidé musí být zamilovaní, aby mohli pociťovat přitažlivost. Ve skutečnosti může být potřebným základem i hluboké přátelství nebo jiný typ důvěrného vztahu.
Jak poznat, že by se vás demisexualita mohla týkat
Lidé, kteří se s pojmem demisexualita ztotožňují, často popisují podobné zkušenosti. Sexuální přitažlivost se u nich objevuje až po delším poznávání druhého člověka a často jim není blízký koncept náhodných sexuálních setkání nebo vztahů typu „friends with benefits“.
Může se také stát, že k někomu začnou pociťovat přitažlivost až ve chvíli, kdy si vybudují důvěru, znají jeho životní příběh nebo mají pocit, že mu opravdu rozumí.
Pro některé lidi může být právě tento popis klíčem k tomu, aby lépe pochopili vlastní zkušenost.
Respekt a komunikace ve vztazích
Pokud se někdo ve vašem okolí identifikuje jako demisexuální, může být důležité především respektovat jeho hranice a tempo vztahu. Pro partnera, který je zvyklý na rychlejší vývoj intimity, to může někdy znamenat potřebu větší trpělivosti.
Otevřená komunikace o očekáváních a potřebách obou lidí je proto zásadní. Stejně jako u jakékoli jiné identity nebo orientace totiž nejde o univerzální pravidla, ale o individuální zkušenost každého člověka.
