Od Dánska bychom měli převzít nejen minimalistické kavárny, ale i sociální politiku. Proč se mladým Dánům stále daří žít a milovat?
„Generace, která nesouloží, nepije alkohol a nechce pracovat,“ zazní často hned, když se někoho zeptáte, co si o generaci Z myslí. Kromě toho mají málo kamarádů, utrácejí příliš mnoho peněz za kávu a jsou přecitlivělí. Podle některých lidí ze starších generací za to všechno může internet – mladí jsou závislí na sociálních sítích a místo živé interakce si raději zvolí zůstat doma.
Ačkoli možná mají částečně pravdu – málokdo z generace Z je pyšný na své online návyky – nový průzkum ukazuje, že alespoň v Dánsku tento trend přítomný není. Dánové ve věku od 15 do 25 let sex nejen mají, ale mají ho stejně často jako generace jejich rodičů. Navíc průměrná frekvence sexu v Dánsku zůstává podobná té ze sedmdesátých let minulého století. Dánsko tak boří mýtus o „asexuální“ generaci.
Statistiky z Dánska otevírají prostor k zamyšlení nad skutečnými příčinami klesajícího zájmu o sex u generace Z. Je snadné tvrdit, že za všechno může neustálé scrollování, neomezený přístup k pornu a seznamovací aplikace, ale mládež v Dánsku je na sociálních sítích stejně závislá — zákaz sociálních sítí pro školáky patří k hlavním tématům tamní domácí politiky. Více než jedna třetina mladých Danů navíc přiznává, že informace o sexu získává primárně z porna a různých AI chatů. Přesto se dánské mládeži na rozdíl od vrstevníků v jiných evropských zemích podařilo zachovat zájem o intimní život. Možná právě zde internet není na vině, jak se často tvrdí.
Samostatnost jako luxus
Zatímco v Česku je průměrný věk, kdy se mladí lidé stěhují z rodičovské domácnosti, zhruba 26 let, v Dánsku je to přibližně 22 let. Tento rozdíl má zásadní dopad na to, jak mladí lidé žijí, navazují vztahy a jakou míru autonomie zažívají v klíčových letech dospívání. Češky si přitom zakládají vlastní domácnost v průměru mezi 24 a 25 lety, zatímco muži často až po 27. narozeninách. Dlouhé setrvávání u rodičů není jen kulturní zvláštností, ale především důsledkem nedostupnosti bydlení. Podle různých statistik v Česku chybí 100 až 150 tisíc bytů. I kvůli tomu se země v Indexu prosperity a finančního zdraví za rok 2024 umístila až na 16. místě.
Výrazný rozdíl mezi oběma zeměmi je patrný také v postavení studentů. Vysokoškoláci v Dánsku dostávají od státu měsíční příspěvek, který se pohybuje zhruba od 4 215 do 10 050 českých korun v závislosti na příjmech jejich rodičů. Tyto peníze mohou využít na nájem nebo jiné životní náklady, což jim umožňuje osamostatnit se už během studia. Studenti tak nejsou nuceni pracovat na úkor školy a mohou se plně zapojit do studentského života.
V Česku je situace opačná. Více než 80 % vysokoškoláků při studiu zároveň pracuje, často jen proto, aby si mohli dovolit základní životní výdaje. Studium se tak pro mnoho mladých lidí stává vedlejší aktivitou, zatímco práce – často špatně placená a bez perspektivy – přebírá hlavní roli. Není proto překvapivé, že po dokončení univerzity mají mladí Danové obecně lepší pracovní vyhlídky a plynulejší přechod do dospělého života, zatímco jejich čeští vrstevníci často vstupují na trh práce vyčerpaní a bez pocitu, že by jejich život skutečně začínal.
Zdá se tedy, že za ztrátou zájmu o sex nestojí ani tak morální obrat mladé generace, ale spíše zhoršující se ekonomická situace. Není divu, že se nikomu nechce chodit na rande a odpovídat na banální otázky o práci a penězích ve chvíli, kdy v těchto oblastech selhává. Zatímco klesající zájem o alkohol a sex může na první pohled působit jako známka zodpovědnosti a zralosti, realita je smutnější – mladá generace prostě méně žije.
Být dnes mladý znamená čelit stále vyšším nákladům na obyčejný život. Samotná výzva „méně koukat do mobilu“ přitom nic neřeší – prázdné místo po skutečných sociálních kontaktech tím nezmizí. V Česku, kde pivo stojí téměř šedesát korun a kde se bez peněz prakticky nedá nikam jít, protože kromě knihoven téměř neexistují volně přístupná místa k setkávání, se digitální svět stává nejlevnější variantou společenského života. Není na tom co oslavovat. Je to důsledek dlouhodobě přehlížené veřejné politiky a ignorace reálných potřeb obyvatel.
Když systém funguje
Zprávy dánské komise pro blahobyt ukazují, že čím vyšší je spokojenost se životem, tím vyšší bývá i spokojenost v oblasti vztahů a sexuality. Mladí Danové se navíc v mezinárodním srovnání dlouhodobě umisťují lépe než jejich vrstevníci z jiných evropských zemí. Neexistuje zde žádná plošná krize duševního zdraví mladé generace. Problémy se soustřeďují především v sociálně slabších skupinách. Řeči o „úzkostné generaci“ tak často zakrývají fakt, že hlavním problémem jsou nerovné podmínky ke startu do dospělého života.
Jistota prospívá sexualitě
K bohatšímu partnerskému a intimnímu životu nepřijde pouze skrze regulaci sociálních sítí nebo další kampaně o duševním zdraví. Mladí lidé si cestu k blízkosti najdou sami, pokud mají kde bydlet, vidí perspektivu v práci a mají pocit, že se jejich život někam posouvá. Sexualita nepotřebuje dohled algoritmů, ale prostor, bezpečí a budoucnost.
Stejně jako jejich čeští vrstevníci čelí i mladí Danové stále obtížnějšímu trhu s bydlením a rostoucím životním nákladům, nájemní trh je však funkčnější. Pivo je sice drahé, ale alespoň si mohou přivést partnerku zpátky do vlastního bytu. Mladí Danové zkrátka žijí aktivněji proto, že si více věří a méně se bojí o základní existenční jistoty. Na tom, kolik času tráví na sociálních sítích, pak přestává tolik záležet. Česká sexuální zdrženlivost mladé generace není důsledkem internetu, ale nepřitažlivých životních podmínek, které jí nedávají mnoho prostoru skutečně žít.
