Rok, kdy to konečně vyjde? Polovina Čechů vstupuje do roku 2026 s plánem změnit svůj život
Rok 2026 začíná v Česku nezvykle optimisticky. Osm z deseti lidí věří v lepší časy – což je výrazně víc než v předchozích letech. A co je důležité: tentokrát nejde jen o pasivní víru, že „už bude líp“. Více než polovina populace se rozhodla vzít budoucnost do vlastních rukou a stanovila si pro nový rok osobní cíle. Nejčastěji v oblastech zdraví, psychické pohody a vztahů, u mladších generací pak výrazně rezonují i finance, kariéra a vzdělávání.
Novoroční předsevzetí si letos plánuje dát 52 procent Čechů. To je mírný nárůst oproti loňsku, kdy si cíle stanovilo 45 procent lidí. Přestože úplné splnění zůstává spíš výjimkou než pravidlem, většina předsevzetí nekončí už v lednu. Data z loňského roku ukazují, že své cíle úplně opustila necelá třetina lidí, zatímco dvě třetiny je splnily alespoň částečně. Úplně uspělo 17 procent dotázaných.
Nejlépe si vedla generace Z – alespoň částečně své předsevzetí splnilo osm z deseti mladých. „Mladší generace si více uvědomují, že jim nic jen tak nespadne do klína,“ komentuje výsledky Lucie Režná z agentury NMS. Zatímco starší ročníky mají tendenci spoléhat na to, že se věci časem samy usadí, mladí berou změnu jako aktivní projekt.
Rok 2026 ve znamení těla, hlavy a peněz
Předsevzetí jsou doménou mladších ročníků. Sedm z deseti lidí do 36 let si na nový rok stanovuje osobní cíle, zatímco u starších už je to v průměru jen každý druhý. Rozdíly se ale neprojevují jen v míře, ale i v obsahu.
Napříč generacemi se shodně objevují tři hlavní oblasti: fyzická kondice a zdraví, osobní vztahy a duševní zdraví. Bez ohledu na věk chtějí lidé v novém roce žít zdravěji, klidněji a ve funkčnějších vztazích. Rozdíly přicházejí ve chvíli, kdy se mluví o budoucnosti v širším slova smyslu.
Na finance se chce v roce 2026 zaměřit polovina generace Z a mileniálů. Mezi lidmi nad 45 let už je to jen zhruba třetina a u osob starších 61 let čtvrtina. Pro mladé nejsou peníze jen prostředkem k pohodlnějšímu životu, ale také symbolem kontroly nad vlastním směrem – možností odejít z toxické práce, přestěhovat se, cestovat, studovat nebo si dovolit pauzu.
Generace Z se navíc výrazně soustředí na osobní rozvoj, kariéru a vzdělávání. S rostoucím věkem tento zájem klesá. „Fokus na kariéru a profesní růst se láme kolem 45 let. To je věk, kdy mnoho lidí dosáhne určitého profesního maxima a začne klást důraz spíš na stabilitu a jiné životní priority,“ vysvětluje Lucie Režná. „Podobné je to i s osobním rozvojem. Mladí mají výrazně větší chuť se vzdělávat, často jen pro sebe, bez přímé vazby na povýšení nebo práci.“
Zajímavý je i rozdíl mezi pohlavími. Zlozvyků se plánují zbavovat především muži – a to až dvakrát častěji než ženy. Ať už jde o kouření, alkohol, přejídání nebo prokrastinaci, právě muži častěji pojmenovávají potřebu „udělat se sebou něco zásadního“.
Nový rok není kouzelné tlačítko
Polovina populace si přesto žádná novoroční předsevzetí nedává. Ne proto, že by rezignovala na změnu, ale proto, že odmítá její symbolické načasování. Třetina dotázaných uvádí, že si cíle raději stanovuje průběžně během roku. Další lidé předsevzetí nepovažují za důležitá a část otevřeně přiznává, že jim nevěří – obávají se, že by je stejně nedodrželi.
Nový rok tak pro mnoho lidí není magickým restartem, ale spíš připomínkou minulých nezdarů. Změna pak nepůsobí jako příležitost, ale jako tlak.
A právě motivace je klíčem k úspěchu. Co tedy při plnění předsevzetí pomáhá nejvíc? Jednoznačně podpora okolí. Lidi nejvíc drží nad vodou rodina a přátelé, důležité je také sledovat vlastní pokrok, umět si stanovit realistické cíle a vytvořit si rutinu. Drobné odměny za splněné milníky fungují spíš jako příjemný bonus než hlavní motor.
Z dat tak vyplývá, že předsevzetí nemusí být prázdnou frází vyřčenou o půlnoci. Pro mnoho lidí představují konkrétní plán, jak vzít budoucnost do vlastních rukou. Ať už jde o zdravější tělo, klidnější mysl, pevnější vztahy nebo stabilnější finance – rok 2026 má pro Čechy překvapivě ambiciózní start.
