Nejkrásnější období života? Pro většinu žen spíš děsivá představa. Velká zpověď generace Z o těhotenství
Straight friendly
Zdroj: Adobe Stock/ Se svolením

Nejkrásnější období života? Pro většinu žen spíš děsivá představa. Velká zpověď generace Z o těhotenství

Bolest, omezení, strach z budoucnosti i tlak okolí. Těhotenství pro mnoho mladých žen nepředstavuje „nejkrásnější období života“, ale komplikované a často děsivé téma, o kterém se teprve teď začíná mluvit otevřeně.
Elizaveta Kharchenko Elizaveta Kharchenko Autor
28. 11. 2025

Mamce bylo 22 let, když jsem se narodila já a moje sestra; byla vdaná a bydlela ve vlastním bytě. Mně je teď 24 a můj život vypadá drasticky jinak. O mateřství přemýšlím jako o něčem, co bych chtěla zažít, ale zatím jen teoreticky – bez jakéhokoli časového plánu. Většina mých kamarádek je na tom stejně – jsou to mladé ženy, které děti chtějí, ale kvůli různým okolnostem jejich narození odkládají.

Mateřství si však dokážu představit jako něco přirozeného, s čím mi okolí dokáže pomoci. Co mě ale skutečně zneklidňuje, je všechno, co mu předchází – především samotný průběh těhotenství.

Těhotenství je přitom téma, které se v dialogu o rodičovství často přehlíží a ignoruje. Od našich matek jen slyšíme, jak hrozné to bylo nebo že si toho moc nepamatují – nic víc. Každá budoucí matka ale těhotenstvím prochází a každá má svůj osobní příběh. Když se nás někdo ptá, zda děti chceme, málokdy se ptá, co si myslíme o samotném těhotenství nebo jestli se jím vůbec chceme v životě projít. Společnost od žen očekává radost a nadšení, a přitom ignoruje reálné obavy a nejistoty. Jakmile žena otěhotní, často ztrácí část autonomie – její tělo už není vnímané jen jako její. Jakékoli její rozhodnutí se od začátku těhotenství posuzuje jako rozhodnutí budoucí matky, a proto je více kontrolováno.

Rozhovor o těhotenství se ale postupně dostává do veřejného prostoru. Nejde jen o otázku pokračování rodu. Je to téma, které otevírá prostor k diskusi řady dalších důležitých oblastí – od zdravotních rizik přes genderové role až po společenský tlak na ženy mít děti co nejdříve.

<Path> Ubývá žen, které chtějí děti, a přibývá gayů, co touží po vlastní rodině. Je heterosexualita univerzální „patent“ na rodičovství?Zdroj: Theguardian,.com, Csu.cz, Insider.com, Bbc.co.uk

Mladé ženy nechtějí rodit

Podle ČSÚ se loni narodilo nejméně dětí v historii Česka. Klesající porodnost však nevidíme jen v Česku – jde o celosvětový trend. S poklesem porodnosti zároveň roste průměrný věk, ve kterém se ženám rodí první dítě. V roce 2005 byl průměrný věk matek 26 let, za necelých 20 let se zvýšil o čtyři roky. V roce 2024 byl průměrný věk matek 29 let. Vyplývá to z dat ČSÚ, která jsou veřejně dostupná.

Pokles porodnosti spolu s odkládáním mateřství není pro moderní společnost novinkou a způsobuje ho několik faktorů. Podle výzkumu „Naše společnost“ lze tyto faktory rozdělit do dvou skupin – ekonomické a osobní. Mezi ekonomickými faktory se uvádí nedostatečné finanční zajištění mladých lidí a nevhodné bytové podmínky. Většina mladé generace dnes na rozdíl od svých rodičů ve stejném věku bydlí v nájmu a na bydlení vydává výraznou část příjmu. To omezuje jejich možnosti investic a úspor. Výsledkem je generace, která má pocit, že dítě „neuživí“, a rodičovství proto odkládá.

<Path> EU chce slyšet naše hlasy! Odstartovala třetí vlna celoevropského LGBTIQ průzkumuZdroj: FRA

Mezi osobní faktory patří delší doba studia u mladých žen, jejich větší podíl na pracovním trhu, úroveň informovanosti o plodnosti a fyzická i psychická připravenost mít dítě. Mít děti dnes není povinnost ani „ženský osud“, a tak se mladé ženy věnují jiným aktivitám – vzdělání, kariéře nebo koníčkům. Odkládání mateřství jim umožňuje nadechnout se a v klidu se rozhodnout, zda se touto cestou chtějí vydat. Dodatečný čas také ženám dovoluje se na mateřství připravit.

V průzkumu „Factors influencing the delay in childbearing“ se kromě finančních prostředků a psychické přípravy uvádí jako důležitý faktor i přítomnost vhodného partnera. S tím souhlasí i vedoucí Katedry demografie a geodemografie Univerzity Karlovy Jiřina Kocourková. „Pečlivá příprava na rodičovství znamená dostatečné finanční zajištění, vlastní bydlení, psychickou připravenost a také mít správného partnera,“ říká v pořadu Leonardo Plus Českého rozhlasu.  Jenže najít správného partnera je dnes těžší, než si mnozí dokážou představit. Seznamovací aplikace vytvářejí iluzi velkého výběru, ale když si člověk s někým začne psát, rychle pochopí, že to tak není. V oceánu různých profilů jen pár patří někomu, s kým by rodinu šlo založit. Zbytek hledá jen sex, otevřený vztah, přátelství s výhodami, nebo už vztah má a tají to. V průběhu prvních týdnů mateřství – a hlavně těhotenství – se ženy nacházejí v nejcitlivějším období svého života a potřebují podporu a péči. Proto hledání partnera zabírá více času a někdy ustupuje do pozadí.

Zhoršující se ekologické podmínky v posledních letech hrají také významnou roli v odkládání těhotenství i rodičovství. Podle článku „Why 75 % of Gen-Z Women Are Secretly Terrified of Getting Pregnant“ zažívá 84 % žen z generace Z úzkost spojenou s ekologickou situací a přemýšlí, zda má smysl přivádět dítě do světa, který nemá jistou budoucnost. „Tohle není bizarní strach, ale logická reakce na dnešní životní podmínky. Generace Z je první generací, která bere ekologickou situaci vážně při úvahách o dětech,“ říká profesor Britt Wray, Ph.D., ze Stanfordovy univerzity.

„Ekologická úzkost“, jak ji označují vědci z Londýnské univerzity, zahrnuje obavy související s budoucností. Mladé ženy přemýšlejí o tom, zda jejich děti budou mít přístup k čisté vodě a vzduchu, zda narození nového života nepředstavuje zátěž pro planetu kvůli emisím způsobeným lidskou činností. Mezi obavami se objevuje i představa, že jejich děti nezažijí sníh, roční období nebo určité druhy zvířat.

Co se skrývá za slovem „těhotenství“

Jak o těhotenství přemýšlí ženy generace Z a co s ním spojují, jsem se pokusila prozkoumat pomocí dotazníku, který jsem sdílela v různých online skupinách a platformách. Celkem odpovědělo 116 žen; více než polovina chce mít děti, téměř třetina děti mít nechce a zbytek ještě váhá.

Mezi těmi, které odpověděly, že děti chtějí, většina přiznala, že nad těhotenstvím přemýšlí a bojí se ho. Ještě zajímavější však byly odpovědi těch, které děti mít nechtějí – většina uvedla, že kdyby nemusela těhotenstvím projít osobně, svůj názor by možná změnila.

Nejčastější asociace se slovem „těhotenství“ byly „bolest“, „trápení“, „zničení těla“, „omezení“ a „únava“. Jedna z respondentek napsala, že pro ni je těhotenství „dluh, který mi partner nikdy nebude schopen splatit“, a zdůraznila, že ji to frustruje. Podobné pocity sdílely i další ženy. Často se objevovalo i slovo „oběť“. Tyto pocity jsou podle psycholožky a porodní asistentky UNIPA Ivy Korábové zcela validní. „Negativní emoce jsou v těhotenství poměrně běžné. Z výzkumů například vyplývá, že depresivní porucha se vyskytuje v průměru mezi 8 až 35 % žen,“ říká pro Heroine. Problémem spíš je, že veřejná debata stále nazývá těhotenství „nejkrásnějším obdobím života ženy“, což na ženy s jinou zkušeností vytváří tlak a pocit, že jsou „nesprávné“ nebo „špatné“.

V dotazníku se ale objevily i pozitivní asociace – „láska“, „štěstí“, „radost“, „život“ a „budoucnost“. „Mluvím o tom pozitivně, jako o události v mém životě, na kterou se nesmírně těším, ale je to vzdálenější budoucnost,“ napsala jedna z respondentek.

Z odpovědí také vyplynuly obavy z možné ztráty práce nebo vyřazení z pracovního života. Některé ženy zdůrazňovaly, jak důležité je mít zázemí a partnera, který je dokáže v případě potřeby podpořit.

Část respondentek uvedla, že se svými kamarádkami v poslední době probírají i téma neplánovaného a nechtěného těhotenství. Tyto rozhovory často vycházejí z debat o potratech a jejich zákazu v Polsku či USA.

„S kamarádkami se bavíme o tom, jestli a kdy bychom děti chtěly, ale také o tom, co bychom dělaly, kdyby selhala antikoncepce a my otěhotněly teď, kdy děti nechceme. Sledujeme politickou situaci ve světě, takže ten dialog často vyplývá z obav, že se i u nás potraty mohou zakázat,“ vysvětluje další respondentka.

O strachu z nechtěného těhotenství psaly i další ženy.

<Path> „Téma osamělosti je nejsilnější.“ LGBT+ děti často volají kvůli strachu z nepřijetí v rodině nebo škole, říká Kateřina Lišková z Linky bezpečíZdroj: Redakce

Proměna veřejné debaty

V odpovědích respondentek se často objevoval pocit, že debata o těhotenství se v posledních letech proměnila. Podle mnohých se začíná otevřeněji mluvit o tom, co bylo dříve tabu – o fyzických i psychických změnách, komplikacích, obavách i o tom, že těhotenství nemusí být pro každou ženu automaticky „nejkrásnějším obdobím života“. Jedna z žen například napsala, že „začínají být méně tabu jak fyzické, tak psychické změny ženy“, což potvrzuje i celkový dojem většiny odpovědí: tón veřejné debaty se stává realističtějším a méně idealizovaným.

K proměně podle respondentek přispívá i to, že se dnes více mluví o různých aspektech těhotenství, které dříve zůstávaly skryté. Některé ženy zmiňovaly, že mnohé influencerky sdílejí průběh svého těhotenství „bez filtru“, což sice samo o sobě nemusí měnit celou společenskou debatu, ale zvyšuje informovanost a otevírá témata, která dříve zaznívala jen v soukromí. Jedna respondentka to popsala takto: „Otevřenější informování bez filtru + nové objevy o tom, že těhotenství ovlivňuje i muž, ukazují, že to není celé jen o nás.“

Změny se však netýkají jen samotného průběhu těhotenství. Některé ženy si všimly i posunu v tom, jak se veřejnost dívá na věk rodiček. „Myslím, že stigma kolem těhotenství v pozdějších fázích života (ve 30. a 40. letech) mizí a stává se to běžnějším,“ uvedla jedna z nich. Také se podle odpovědí více mluví o tom, že je v pořádku děti nemít. Jak popsala jedna respondentka: „Možná je to můj algoritmus, ale zobrazují se mi příspěvky o tom, že je v pořádku nemít děti. Myslím, že tlak není takový jako dříve; příbuzní se už neptají: ‚Kdy už…?’, ale nereagují pozitivně, když řeknu, že děti nechci: ‚To si rozmyslíš. To přijde věkem.’“

Z odpovědí bylo také patrné, že se současný diskurz o těhotenství rozšiřuje i o témata, která dříve nebyla tak výrazná – například rostoucí zájem o přirozenější metody porodu, domácí porody, nebo naopak kritické reflexe trendů, které přicházejí ze zahraničí, jako jsou gender reveal parties. Jedna respondentka shrnula situaci tak, že „hodně mladých holek nechce mít dítě nebo spíš nechce“, což podle ní souvisí právě s tím, že mají k dispozici více informací a méně idealizovaného tlaku než generace před nimi.

Celkově lze říct, že otevřenější a mnohovrstevnatější debata umožňuje ženám mluvit o svých obavách přirozeněji a bez studu. A i když se tlak společnosti zcela nevytratil, podle mnoha respondentek už není tak silný jako dříve — což jim dává větší prostor rozhodovat se podle sebe, ne podle očekávání okolí.

Tipy redakce

Když rozhodnutí patří ženám

Těhotenství a mateřství už pro mladé ženy nejsou samozřejmou povinností, ale promyšleným rozhodnutím. Z jejich odpovědí je patrné, že o těhotenství chtějí mluvit otevřeněji, realisticky a bez idealizace. Taková debata jim pomáhá lépe porozumět vlastním pocitům a ujišťuje je, že jejich obavy jsou legitimní.

Zároveň platí, že tlak na ženy problém nízké porodnosti nevyřeší. Naopak může posílit nejistoty a uzavírat prostor pro svobodné rozhodování. Mnohem důležitější je podporovat ženy v tom, aby mohly své zkušenosti sdílet a aby jejich hlas v diskusi zazníval.

Teprve když mají mladé ženy bezpečný prostor pro vlastní volbu, mohou se rozhodovat podle sebe – ať už se pro mateřství rozhodnou, nebo ne.

Zdroj: Redakce

Populární
články

E-Shop