Věděli jste, že některé ryby během života mění pohlaví? Příroda tak zajišťuje rovnováhu a dává nám lekci o rozmanitosti
Představa, že se narodíme jako muž nebo žena a tak to zůstane, je v lidském světě hluboce zakořeněná. V přírodě by se jí ale mnohé druhy spíš pousmály. Mezi korály, sasankami a mořskými proudy totiž existují živočichové, pro které pohlaví není pevná identita, ale nástroj. Mění ho podle okolností, podle potřeb skupiny – někdy i několikrát za život.
A právě tato pohlavní pružnost, kterou vědci označují jako sekvenční hermafroditismus, je fascinující připomínkou, že život sám o sobě je mnohem rozmanitější, než jak si ho lidé zjednodušeně představují.
Když se z Nema stane holka
Klaun očkatý – roztomilá ryba proslavená filmem Hledá se Nemo – žije v přísně hierarchickém společenství. Na vrcholu stojí samice, pod ní dominantní samec a několik menších jedinců, kteří zatím čekají na svou šanci. Pokud samice zmizí, systém se nezhroutí. Největší samec jednoduše změní pohlaví.
Během několika týdnů projde kompletní hormonální i fyziologickou proměnou – mění se jeho chování, pohlavní orgány i způsob, jakým komunikuje s ostatními. Z muže se stane žena, z partnera matriarcha.
Pro klauny je to zcela běžné. Příroda tak řeší situaci, kdy by pevné rozdělení na samce a samice ohrozilo přežití skupiny. Pohlaví je pro ně proměnlivé.
Mořský svět plný proměn
Klauni nejsou výjimkou. V moři se najde celá řada druhů, které si s pohlavím hrají podle potřeby.
Vras modrohlavý, korálová ryba z Karibiku, začíná život jako samice. Pokud dominantní samec zmizí, největší samice se v průběhu několika dnů promění v nového samce – změní se jí barva, hormony i chování. Není to rozmar, ale precizně nastavený mechanismus přežití.
Podobně fungují i papouščí ryby, které se s věkem mění z nenápadných samic v pestře zbarvené samce. Některé druhy kaniců se mění opačně – bývají samci, dokud jim věk a velikost nepřinesou výhodu stát se samicemi.
A pak jsou tu gobiové, drobné rybky, které zvládnou přepnout pohlaví tam i zpět podle složení hejna. Když samice zůstane sama, promění se v samce – a pokud se k ní později přidá nový partner, změní se zpátky.
Dokonce i některé krevetky rodu Lysmata jsou nejdřív samci a později hermafroditi – mohou tedy hrát obě role podle situace. V moři prostě neexistuje jednotný manuál: pohlaví se tu mění jako taktika, ne jako kategorie.
Evoluční logika, která dává smysl
Z čistě biologického pohledu jde o dokonalý příklad evolučního pragmatismu. Příroda netoleruje plýtvání. Když z hejna zmizí jedno pohlaví, je efektivnější, aby se někdo přeměnil, než aby druh vyhynul.
Tento princip se řídí tzv. modelem velikostní výhody – tedy myšlenkou, že být jedním pohlavím přináší větší reprodukční úspěch v určité fázi života. U některých druhů je výhodné být nejdřív samcem, jindy samicí. Vždy podle toho, kdy se to z hlediska energie, velikosti nebo postavení ve skupině nejvíc „vyplatí“.
Je to geniální strategie, kterou vyvinuly stovky druhů ryb, měkkýšů i rostlin. Z hlediska přežití jde o čistou logiku – a o lekci, že přizpůsobivost není slabost, ale síla.
Co tím příroda vlastně říká
Příběhy těchto živočichů přinášejí překvapivou paralelu k lidskému světu. Ne proto, že bychom měli schopnost měnit pohlaví stejně snadno, ale proto, že i u nás se hranice pohlaví, identity a role stávají tématem hlubšího pochopení.
Příroda ukazuje, že rozmanitost není výjimkou. Není to „odchylka“, ale jeden z jejích základních principů. A že pohlaví – v mnoha formách života – není dogma, ale nástroj rovnováhy.
Z tohoto úhlu pohledu dává současná debata o trans a nebinárních lidech úplně nový smysl. Když někdo tvrdí, že být trans je „proti přírodě“, měl by se podívat do oceánu. Právě tam totiž příroda sama dokazuje opak.
Když se začnou krátit práva, zasáhne to všechny
V historii se opakovaně ukázalo, že když se společnost rozhodne zpochybnit svobodu jedné skupiny lidí, ztratí ji nakonec všichni. Trans lidé bývají často první, koho zasáhne snaha omezit právo na sebeurčení – ale nikdy nezůstanou posledními.
Proto má smysl být ostražití, solidární a nahlas, když slyšíme, že se někde zpochybňuje jejich důstojnost. Bránit práva trans lidí totiž znamená bránit samotný princip rovnosti a lidskosti.
Lekce z oceánu
Příroda nás učí, že rozmanitost je přirozená a že přežití závisí na schopnosti měnit se. Když se klaun stane samicí, neděje se nic nenormálního – děje se život.
Možná je tedy na čase podívat se na pohlaví i identitu s podobnou otevřeností. Přestat je vnímat jako něco, co se musí vejít do kolonek, a začít je chápat jako něco, co se vyvíjí, proměňuje, reaguje.
Protože stejně jako v oceánu ani ve společnosti nevzniká stabilita z jednotvárnosti, ale z rovnováhy mezi rozdílnostmi. A právě ta je pro život to nejpřirozenější.