
Zamilovaní, ale bez vztahu. Proč Gen Z častěji volí situationship než partnerství?
Zatímco dříve byli „kamarádi s výhodami“ vnímáni jako alternativa ke vztahu, dnes je situace složitější – nebo spíš jemnější. Termín situationship popisuje emocionální spojení dvou lidí bez jasných závazků, bez štítků, bez očekávání. Ale pozor – ne nutně bez citů.
Podle studie platformy YPulse, která zkoumala skupinu respondentů ve věku 13–39 let, uvedlo přibližně 20 procent generace Z, že zažilo situationship, zatímco u mileniálů to bylo kolem 16 procent. Zároveň více jak třetina Gen Z upřednostňuje neoznačený vztah před tradičním.
Vztah v éře Snapchatu a DMs
Pro mnohé začíná vše nenápadně. Komunikace probíhá v instagramových zprávách, pomocí emoji a reakcí na storyčka. „Už jen to, že si s někým píšu denně na Snapu, může pro mě může být začátek vztahu,“ říká dvacetiletý Vojta z Prahy. Z takzvané talking stage – tedy fáze „něco se děje, ale nevíme co“ – se pak vztah často přelije do situationship.
„Chodíme spolu, spíme spolu, trávíme spolu čas. Ale nejsme ‚my‘. To by bylo moc vážné,“ popisuje svůj vztah Adam (21) z Brna. S Veronikou se poznali během letního festivalu. Líbilo se jim, že nemusí nic definovat – jen být spolu. Až do chvíle, než se vrátili každý do svého města. „Najednou je všechno jinak. Není tu žádný rámec, který by vztah podržel.“
Autonomie, ale s přesahem
Pro generaci Z je klíčová autonomie. Studují, budují kariéru, cestují. „Klasický vztah může působit jako omezující,“ říká Veronika. „Ale emocionální blízkost je pro mě stejně důležitá, jen chci taky něco zažít.“
Právě tyto důvody vedou GenZ k situationship. Lidé spolu spí, chodí na večeře, sdílí zranitelnost – ale zároveň si nechávají prostor pro sebe. Je to vztah, který nechce být pojmenovaný. A právě to je jeho silná i slabá stránka.
„Cítím se s ní v bezpečí, ale zároveň nevím, co si můžu dovolit,“ říká Eliška. S Terezou se poznaly online. Nevidí se často, ale zprávy si píšou téměř denně. „Je to intenzivní. Ale když si představím, že bych ji pozvala na rodinný oběd, mám pocit, že překračuju nepsaná pravidla.“
Příběhy beze jména
Každý situationship je trochu jiný. Ale společné znaky se opakují: blízkost bez oficiálního závazku, svoboda, ale i nejistota.
David (22), Ostrava
Od podzimu je v situationship s Veronikou. „Neříkáme tomu vztah, ale přece spolu trávíme skoro každý víkend.“ Oba mají své životy, bydlí odděleně. David přiznává, že ho někdy přepadne žárlivost, když vidí Veroniku s jinými. „Nemůžu jí nic vyčítat. Ale něco ve mně to stejně štve.“
Eliška (20), Praha
Její vztah s Terezou je naplněný emocemi, ale ne pravidly. „Situationship mi vyhovuje – nemusím plánovat budoucnost, ale vím, že někomu na mně záleží.“ Nejistotu přináší až moment, kdy jedna z nich začne přemýšlet o „něčem víc“.
Adam (21), Brno
Vztah s Veronikou vznikl přirozeně – žádné rande, žádné zásadní rozhodnutí. „Bylo to jako plavat po proudu.“ Ale jakmile se životy opět oddělily školou a povinnostmi, přišlo uvědomění. „Bez pojmenování nevíš, na čem jsi.“
Emoce bez pravidel
Situationship přináší výhody i pasti. Umožňuje poznat někoho bez tlaku a závazků, ale zároveň vytváří prostor pro nevyřčená očekávání. Zejména když jeden začne chtít víc a druhý ne, může to být vyčerpávající.
Zároveň však platí, že tisíce mladých lidé v situationships zkouší, co vlastně od vztahů chtějí – a to může být důležitý krok na cestě k sobě samému.
Budoucnost bez štítků?
Bude situationship nový standard milostných vztahů? Těžko říct. Ale jedno je jisté – tradiční model „nejdřív randění, pak vztah, pak společné bydlení“ už dávno není jedinou možností.
„Potřebuju svobodu, ale i něhu,“ shrnuje Eliška. „A situationship mi to dává. Aspoň zatím.“
Možná právě tohle „zatím“ je nejpřesnějším vyjádřením doby, ve které žijeme. Vztahy, které nejsou zapsané ve statusu na Facebooku, ale přesto hýbou srdcem. Takové, které se nedají zaškatulkovat – a právě proto v nich generace Z nachází tolik pravdy.