„Jsou ještě méně progresivní než starší generace“: Proč generace Z není tak „woke“, jak si myslíte
Naděje pro budoucnost?
Mluvíme o generaci Z – lidech narozených mezi lety 1997 a 2012, tedy ve věku 13 až 28 let. Pro cynické mileniály jako jsem já bývala generace Z symbolem nadějnější budoucnosti. Na začátku 21. století jsme si do ní promítali své sny, naděje i idealizované představy. Zdáli se být progresivní, sebevědomí, vzdělaní. Měli přístup k obrovskému množství informací a mohli být těmi, kdo zastaví vlnu pravicového nacionalismu doma i v zahraničí. Tedy aspoň jsme v to doufali. Jenže optimismus rychle vyprchal.
Zvlášť pokud jste v posledních měsících četli nějaký z výzkumů, které přinášejí překvapivá zjištění o tom, co si mladí lidé z generace Z skutečně myslí o feminismu, manželství, rovnosti pohlaví nebo souhlasu se sexem.
Například nedávná studie společnosti Ipsos UK a Globálního institutu pro ženské vedení při King’s College London ukázala, že muži a ženy z generace Z jsou v otázce genderových postojů více rozděleni než jakákoli jiná generace. Zatímco 53 % žen této generace se označuje za feministky, u mužů je to jen 32 %. To je největší rozdíl mezi pohlavími napříč generacemi.
Téměř 30 % mužů z generace Z navíc souhlasí s tím, že muž, který zůstane doma s dětmi, je „méně mužem“. A 60 % z nich má pocit, že se po mužích chce až příliš v zájmu rovnosti, zatímco 57 % tvrdí, že jsme v prosazování práv žen zašli tak daleko, až to diskriminuje muže.
Možná to v roce 2025 působí nepatřičně, ale tato čísla navazují na další výzkumy, které ukazují, že postoje generace Z nejsou tak pokrokové, jak bychom čekali. Například průzkum britského státního zastupitelství (CPS) ukázal, že téměř polovina mladých ve věku 18–24 let věří mýtům o znásilnění a souhlasu. Pouze 53 % respondentů správně identifikovalo, že pokud se oběť nebrání, stále jde o znásilnění. A jen 42 % si uvědomuje, že i v manželství musí být souhlas se sexem výslovný.
I samotní výzkumníci byli výsledky zaskočeni. „Obvykle vidíme, že mladší generace jsou v sociálních postojích progresivnější než ty starší. U generace Z to ale často neplatí,“ říká profesorka Heejung Chung z King’s College. „V některých zemích – třeba v Jižní Koreji – vidíme, že generace Z je dokonce konzervativnější než starší generace.“
Jedním z důvodů může být konzervativní obsah šířený na sociálních sítích, které generace Z používá od raného věku. „Politici, influenceři a média v posledních letech šíří narativ, že feminismus a rovnost pohlaví ohrožují společnost,“ vysvětluje Chung. Mladí muži si podle ní tyto diskuse mohou přisvojit a začít vnímat podporu žen jako důvod svých osobních neúspěchů – například v kariéře nebo při snaze získat vlastní bydlení. A protože ještě nezažili genderovou nerovnost na vlastní kůži, může jim připadat, že ženy mají výhody, zatímco o mužích se nemluví.
Studie z února 2024 navíc ukázala, že algoritmy sociálních sítí zesilují u dospívajících misogynní obsah. Výzkumníci z UCL a University of Kent zjistili, že účty, které sledují videa o osamělosti nebo seberozvoji, začnou během pár dní dostávat obsah plný zloby vůči ženám – od objektifikace po zpochybňování jejich práv.
„Algoritmy tlačí šokující a provokativní obsah,“ říká Anki Deo z organizace Hope Not Hate. „To se děje u všech generací, ale generace Z je přesvědčená, že má digitální gramotnost. Umí ovládat technologie, ale často nerozpozná dezinformace ani neověřuje zdroje.“ Mnozí z mladých lidí, s nimiž mluví, získávají všechny informace ze sociálních sítí a věří, že co má hodně lajků, je pravda. „Typickým příkladem je kauza Johnny Depp vs. Amber Heard,“ dodává. „Problém je, když mladí muži víc věří internetovým influencerům než svým učitelkám nebo matkám.“
To potvrzují i sami členové generace Z. Chad Teixeira (28) říká, že se rozdíly v postojích ukazují ve vztazích, práci i životních cílech. „Někteří se hrdě označují za feministy, jiní se tomu vyhýbají kvůli zkresleným představám o tom, co feminismus znamená.“
Sedmnáctiletá Megan Tandon z Hounslow Youth Council to vidí stejně: „Mezi mými kamarády už se skoro nikdo za feministu neoznačuje.“ Podle ní se dnes stává přitažlivým postojem právě odpor k feminismu – jako nová forma rebelie.
To souvisí i s nárůstem konzervativních názorů mezi mladými ženami. Některé se stylizují do tzv. „trad wives“ – tradičních manželek, jejichž život se točí kolem péče o manžela a domácnost. V horším případě jde o propagaci podřízeného postavení žen. A pak jsou tu radikální anti-woke influencerky jako Hannah Pearl Davis (28), která chce zakázat rozvody a ženám odepřít volební právo, nebo Brett Cooper (23), která tvrdí, že zákony proti interrupcím jen vedou ženy k zodpovědnosti.
Podle psycholožky Ievy Kubiliute za tím může být i únava z moderního pojetí ženství. „Feminismus stylu girlboss vyčerpal své možnosti a místo něj přichází návrat k ženské jemnosti a tradičním rolím – třeba jako fenomén stay-at-home girlfriend.“ Některé ženy si prý volí tuto cestu dobrovolně – ne z útlaku, ale jako únik od přetížení a tlaku na výkon.
Samozřejmě je rozdíl mezi tím mít tradiční názory a sklouznout k extrémismu. Ale hranice je tenká, zvlášť pokud se mladí cítí osamělí a internet jim servíruje ten správný obsah. Organizace Hope Not Hate zaznamenala nárůst případů, kdy jsou mladí lidé posíláni do vládního programu Prevent, který řeší extremismus, a také více případů sexuálního násilí ve školách.
„Největší problém je, když se ženská a mužská práva staví proti sobě,“ říká Anki Deo. Každá kritika je pak vnímána jako útok. „I pojem genderové rovnosti je pro některé synonymem výhod pro ženy,“ dodává. Podle ní je třeba cíleně pracovat s mladými muži – ne jako s potenciálními agresory, ale jako s partnery při změně systému. „Musí vědět, že změna patriarchátu není proti nim, ale pro všechny. To dnes mladí muži nevnímají.“
A možná nám chybí i obyčejná realističnost. Dlouho jsme si říkali, že mladí jsou vždycky progresivnější. Ale možná to už dávno neplatí. A předstírat opak nás může ještě víc poškodit. I proto jsme tam, kde jsme – protože problémy mileniálů se často přehlížely, nebo si z nich lidé dělali legraci. A tak je teď řeší generace Z, bez memů o avokádu, ale s TikTokem plným nenávisti. V seriálu Adolescence je třináctiletý chlapec obviněn z vraždy – a nakonec se zjistí, že byl hluboce vtažen do manosféry. Jeho otec (Stephen Graham) říká: „Možná jsem to trochu zanedbal... ale byl přece jen ve svém pokoji, ne? Mysleli jsme si, že je v bezpečí, ne?“
