„Je mi třicet a už chci na odpočinek.“ Mladé generace našly řešení, jak uniknout pracovnímu koloběhu: mikrodůchod
(Ne)nadějné vyhlídky
Každému, kdo alespoň minimálně racionálně uvažuje a stojí nohama na zemi, musí být jasné, že vyhlídky dnešních dvacátníků a třicátníků na důchod nejsou zrovna růžové. Na druhou stranu právě tyto mladší generace se odmítají smířit s tím, že by v podstatě celý jejich život měla naplnit jen práce a honba za plněním pracovních úkolů. Právě proto je na vzestupu „mikrodůchod“.
Nutno říct, že se vlastně nejedná o žádný „vynález“ mladých, ti si jen osvojili koncept, který již v roce 2007 představil ve své knize The 4-Hour Workweek spisovatel Timothy Ferris. A v čem tedy kouzlo mikrodůchodu tkví? „Místo toho, abyste čekali, až vám bude 60 nebo 70 let, abyste pak mohli cestovat a věnovat se svým koníčkům, začnete to dělat v době, kdy jste ještě mladí, zdraví a máte dostatek energie,“ objasňuje pak jeden z výrazných stoupenců mikrodůchodu, Adam Lorna.
Zatímco však čtyřhodinový pracovní týden, o kterém psal Ferris, je pro většinu z nás jen nedosažitelným přáním, právě mikrodůchod se i dle personalistů stává opravdu reálným způsobem, jak se mladí snaží vyvažovat svůj pracovní a osobní život. Vlastně to vše odpovídá i průběžným výsledkům průzkumů, které naznačují, že představy o práci má minimálně Gen Z skutečně diametrálně odlišné než generace předcházející. Většina mladých zaměstnanců totiž zdaleka neplánuje docházet do práce v rámci běžné pracovní doby od osmi do čtyř. „Ať už jde o volno na cestování, zasloužený odpočinek od práce, nebo čas na věnování se zájmům, trend mikrodůchodů je nejnovější hybatel ve světě korporátní práce. Mladší lidé upřednostňují duševní zdraví, osobní naplnění a smysluplné zážitky před pouhým zaměřením se na kariérní postup a dlouhověkost,“ vysvětluje tak Guy Thorton, ředitel společnosti zaměřující se na testování ve vzdělávání.
Pro a proti
Ačkoliv by se mohlo zdát, že přerušit kariéru a na rok z trhu práce zmizet může být doslova likvidační, opak je pravdou. Ano, člověku se může pozastavit tempo úspor. Ale pravidelné „mikrodůchodové pauzy“ na druhou stranu mohou významně přispět ke zdraví a prodloužení života. Podle jednoho z nedávných průzkumů přitom většina mladších zaměstnanců předpokládá, že budou pracovně (resp. ekonomicky) činní i poté, co dosáhnou důchodového věku. Což jim jistě ulehčí fakt, pokud nebudou muset řešit hromadící se zdravotní potíže. „Když zhodnotím všechny dostupné statistiky, je zřejmé, že lidé si začínají uvědomovat, že klidně mohou pracovat i do sedmdesátky, ale právě proto plánují pravidelný odpočinek namísto toho, aby veškeré své zájmy odkládali na později,“ shrnul zároveň Thorton.
Trend ze sociálních sítí
„Všimla jsem si na internetu najednou spousty lidí, kteří si dávají větší přestávky ve své práci a kariéře. A to mě inspirovalo k tomu, abych to vyzkoušela i já,“ popisuje 27letá Morgan, která pracovala jako úřednice, ale rozhodla se svůj post opustit a začít se věnovat svým zálibám a psaní knihy. Právě sociální sítě přitom při povzbuzování mladých lidí k odchodu do mikrodůchodu fungují jako velká inspirace. „Sociální sítě zesílily touhu jejich uživatelů chopit se příležitosti k nezapomenutelným zážitkům, jakmile se naskytnou, a objevovat svět, věnovat se koníčkům nebo se zapojit do zajímavých projektů v době, kdy jsou ještě mladí a fyzicky zdatní,“ potvrzuje tak Thorton.
Jak na věc?
Samozřejmě, že univerzální návod na to, jak dát práci sbohem a užívat si to, co vás baví a naplňuje, neexistuje. Klíčovou otázkou jsou ale finance. V lepší výchozí pozici jsou pak ti, kterým není cizí žádné dobrodružství a klidně se vydají do světa bez bližšího plánu – klidně i stopem a s cílem třeba si v případě potřeby brigádně přivydělat. Majitelé nemovitostí je pak mohou pronajmout a buď tímto způsobem pokrývat splátky hypotéky v době své nepřítomnosti, nebo tak získat pasivní příjem.
Nakonec ale platí, že pokud se vám podaří mikrodůchod integrovat do vašeho života, můžete se těšit na ojedinělý pocit „svobody“. „Na rozdíl od klasické kratší dovolené nabízí mikrodůchod delší pauzu a umožňuje jednotlivcům věnovat se hlubšímu osobnímu naplnění,“ shrnuje finanční poradce Troy Nelson s tím, že v rámci mikrodůchodu už člověk nepociťuje klasický tlak blížícího se návratu do práce a užívá si tak mnohem více své svobody. Faktem ale také je, že mikrodůchod není z řady důvodů vhodný pro každého – ostatně, např. opustit dobrou práci s potenciálem kariérního růstu není nic snadného… a je tak na konkrétním jednotlivci, co se ve svém životě rozhodne upřednostnit.
