„Cítím se poražený.“ Proč tolik mladých lidí přestává s veganstvím a vegetariánstvím?
Generace Z omezování masa fandí
Tehdy jsem nemohl tušit, že se ze mě v průběhu roku 2024 postupně stane člověk, nad kterým bych dříve ohrnoval nos. To, co v opilosti začalo několika kuřecími stehýnky po prohýřené noci, se změnilo v návštěvu kalifornské hamburgrárny In-N-Out. Součástí pobytu v Madridu zase byla večerní prkénka s uzeninami, což mě uvrhlo na šikmou plochu, protože si teď objednávám pokrmy s masem, kdykoli jdu na večeři. Jordan verze leden 2024 by byl šokován, znechucen a zděšen.
Statistiky naznačují, že jsem ve svém obratu anomálie. Nedávný průzkum společnosti Finder nám říká, že vegetariánství a veganství ve Velké Británii nikdy nebylo populárnější. V roce 2025 plánuje být vegetariánem 11 % Britů (odhadem 6,1 milionu), zatímco 2,3 milionu lidí tvrdí, že se budou stravovat vegansky. Není překvapením, že v tomto ohledu vede generace Z: být letos bez masa plánuje 50 % z nich, následuje o něco více než třetina mileniálů.
Rostlinná strava neslaví jen boom
Přestože se v současnosti stále více lidí stává vegetariány nebo vegany, zdá se, že roste i počet lidí – zejména těch ve věku 20 až 30 let – kteří bezmasý životní styl opouštějí. Znamená to, že se vegetariánství, které kdysi mělo svoje stálé místo v tom, co je „in“, nyní přidává k takovým slovům, jako je BeReal (pamatujete si na něj?) nebo krátkodobě trendující „very demure“, a stává se tak pevně „out“? Jak je to možné, když si teď víc než kdykoli předtím uvědomujeme dopady konzumace masa na zdraví a na životní prostředí?
Po pěti letech vegetariánství 26letý Charlie Hardcastle v listopadu naskočil zpátky do „vlaku“ s masovým jídelníčkem. Jeho důvody? Nedostatek slušného výběru v restauracích, snaha zvýšit příjem bílkovin a za třetí, jak sám říká, jeho „rozčilení nad klimatickou situací“.
„Jedním z důvodů, proč jsem se stal vegetariánem, byly ekologické aspekty,“ vysvětluje. „Ale když se dozvíte, že jedno procento nejbohatších lidí spálí celý svůj uhlíkový limit na rok 2025 za deset dní, co je oproti tomu trocha kuřecího, kterou tu a tam sním?“
Daniel Brown loni po osmi letech přestal být vegetariánem a sdílí stejné frustrace jako Charlie. „Mám pocit, že vzhledem k situaci v oblasti životního prostředí už není cesty zpět,“ říká mi dvaatřicetiletý muž. „Připadá mi, že je svět na dně. Cítím se poražený.“
Smysluplná, nebo marná snaha?
Stačí se podívat na titulky novin, které se zatím objevily v letošním roce, a není divu, proč se cítíme tak sklesle. Los Angeles v současné době zažívá nejničivější požáry ve své historii. Hned v den nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu Spojené státy odstoupily od Pařížské dohody o klimatu. Minulý týden bylo oznámeno, že rok 2024 – nejteplejší rok, jaký byl kdy na Zemi zaznamenán – jako první překročil prominentní hranici globálního oteplování o 1,5 stupně.
I když tyto titulky mohou inspirovat spoustu z nás, abychom se masa vzdali, v mnoha lidech, kteří živočišné produkty vyškrtli ze svého jídelníčku už před lety, vyvolávají pocit marné snahy. Je to podobné, jako když jsme se vzdali plastových brček, abychom zachránili želvy, ale vypadá to, že je lidé jako Elon Musk, Taylor Swift a Kardashianky stejně chtějí uvařit zaživa emisemi oxidu uhličitého, co se uvolňují při jejich frivolních cestách soukromými tryskáči.
Návrat k pojídání zvířat pochopitelně také nepřinese nic dobrého. Devastace životního prostředí, jež trvá desítky let kvůli produkci masa a odlesňování, které ji umožňuje, se však už nedá odvrátit – děje se právě teď. Mnozí z nás se domnívají, že jsme prostě přišli příliš pozdě na to, abychom se svým osudem něco udělali, natož abychom ho zvrátili. Dá se tedy snadno pochopit, proč nám prolétne hlavou rčení: „Jsem tu na příjemnou, ne na dlouhou dobu“, zatímco si o polední pauze kupujeme smažený kuřecí sendvič místo pochybně vypadajícího falafelového wrapu.
Není z čeho vybírat – a to nejen v restauracích
Daniel a mnoho dalších lidí, se kterými jsem mluvil, uvádějí jako faktor, jenž ovlivnil změnu jejich životního stylu, také vysokou cenu různých alternativ masa. Server Sky News v loňském roce zjistil, že rostlinné alternativy párků, hamburgerů a mléka jsou v britských supermarketech v průměru o třetinu dražší než jejich živočišné ekvivalenty. Snížení našich výdajů za potraviny (zejména v době krize životních nákladů) se zdá být pochopitelným důvodem, proč se opět vrátit k živočišným produktům. Ale aspoň už je větší výběr rostlinných produktů, aby si všichni ti noví vegani a veganky mohli vybrat, ne?
Omyl – stačí zajít do místního supermarketu. Kdysi byly rostlinným produktům věnované celé uličky, dnes jich najdete jen pár (pokud máte štěstí). Podle zprávy společnosti NIQ, která se zabývá spotřebitelským průzkumem, do června klesl prodej chlazených a mražených alternativ masa o 21 % ve srovnání se stejným obdobím před dvěma lety.
Veganuary zažívá útlum
Klesající prodeje způsobily, že společnost Heck omezila svou řadu rostlinných uzenin, společnosti Innocent a Oatly stáhly několik svých výrobků a řada Garden Gourmet od společnosti Nestlé v posledních několika letech vymizela. A přestože se jedná o jednu z nejvýznamnějších rostlinných značek, nepamatuji si, kdy jsem naposledy viděl výrobek Beyond Meat bez žluté slevové nálepky. Dokud probíhá výzva Veganuary – letos znatelně utlumená – přicházejí s ní i nové, zajímavé sezónní rostlinné produkty. Ale jakmile udeří únor, zmizí – a zákazníkům, kteří nakupují rostlinné potraviny, zůstane jen několik málo možností, které měli na začátku.
Navíc se všechny londýnské Veggie Prets, které osm let nabízely výhradně veganská a vegetariánská jídla, vrátily k tradičnímu konceptu Pret a Manger a další řetězce jako Greggs, zdá se, ukončily své experimenty s veganskými produkty. Při stravování mimo domov, jak zmínil Charlie, máte výběr omezený. Po nějaké době už to začíná být otrava – platit v restauraci za další hamburger Moving Mountains (který si můžete koupit a snadno připravit doma) nebo za houbové rizoto.
Kolik času a pozornosti jste ochotni dát jídlu?
Samozřejmě, že odvěcí vegetariáni a vegani, kteří se rostlinné stravě věnují už od dob, kdy ještě neexistoval „tuňák“ z hráškového proteinu ani „sýr“ z kokosového oleje, budou namítat, že máme z čeho v přírodě vybírat: luštěniny, tofu, fazole, zelenina... Spousta šéfkuchařů a tvůrců obsahu se rozhodla dokázat, že se dají připravit rychlá a zdravá jídla, která se netočí kolem masa, ale v době, kdy jsme neustále vyčerpaní – ať už tlakem každodenního života, nebo novinovými titulky, co na nás útočí pocitem blížící se zkázy – se i marinování bločku tofu někdy může zdát jako příliš velký úkol. „Vaření mě nijak zvlášť nebaví a po dlouhém dni v práci nemám čas ani energii na to, abych něco připravoval od základu,“ vysvětluje Daniel.
Lucy D'Urso byla vegankou čtyři roky, než veganství v roce 2022 pověsila na hřebík. „Příliš jsem přemýšlela o jídle. Začne to být nudné a svým způsobem to ovládne váš život,“ ohlíží se sedmadvacetiletá žena. Podle ní se veganský životní styl nakonec stal velkou součástí její identity: „Celý můj instagramový kanál tvořily veganské recepty. Je to docela kontrolovaný a uvědomělý způsob života, což není vždycky dobře.“
Zdroj: Giphy
Životní prostředí lze šetřit i jinak
Já sám si teď dovolím jíst maso, když jdu ven, ale doma se držím vegetariánských jídel. Původní důvod, proč jsem přešel na veganskou stravu, pramenil z toho, že jsem chtěl žít víc udržitelně a dbát na své zdraví – a pro tuto argumentaci existuje spousta pádných důkazů. Teď jsem trochu povolil – zastávám názor, že uhlíkovou stopu způsobenou občasnou konzumací masa kompenzuji jinými způsoby. Než abych jel autem, vždycky radši sednu na autobus nebo půjdu pěšky. Většinu oblečení, ne-li všechno, kupuji z druhé ruky. Zařekl jsem se, že nikdy v žádném případě nebudu používat umělou inteligenci – protože spotřebovává velké množství surovin a vypouští škodlivý elektronický odpad.
A nejsem jediný – někteří z mých přátel jedí maso jednou týdně, zatímco jiní žijí udržitelně i v jiných oblastech svého života. Málokdo, koho znám a kdo se vrátil k masu, ho jí tak často jako předtím, než se stal vegetariánem.
Flexitariánství jako „zlatá střední cesta“?
Keri Platt, odbornice na výživu a wellness trenérka, vidí budoucnost vegetariánství jako mnohem flexibilnější, než jak se k němu přistupovalo dříve. „I když vzestup flexitariánství může předznamenávat ústup striktního vegetariánství a veganství, mnoho mladých lidí prostě nachází střední cestu, která vyhovuje jejich zdraví, životu a hodnotám,“ popisuje.
Keri poznamenává, že mladí lidé častěji experimentují s potravinovými trendy, ochutnávají světové kuchyně a přizpůsobují svůj jídelníček tomu, v jaké situaci se ocitnou. Striktní vyhýbání se všemu živočišnému jim tedy ne vždy vyhovuje. „Pro některé oddané vegetariány už občasné pojídání masa nepředstavuje ‚selhání‘, ale jen další volbu.“
Co je chytře vyvážené, bývá udržitelné
Veganská dietoložka Jennie Norton, vedoucí spolupracovnice Vegan Wins, chápe, proč lidé v kontextu životního prostředí mohou ztrácet motivaci, co se jejich rostlinné stravy týče. „Neznamená to však, že se rostlinné stravy zcela vzdávají – spíše se zdá, že jde o hledání rovnováhy mezi určitými výzvami a tím, co jim připadá realistické pro jejich životní styl,“ říká. „Vždycky lidem říkám, že rostlinné stravování nemusí být přístupem ‚všechno, nebo nic’. Je to o rovnováze, nikoli o absolutní rigiditě.“
Stejně jako mnozí jiní, i já jsem se stal vegetariánem (a téměř na rok veganem), když se rozjela pandemie. Nesmírně obdivuji každého, kdo je naprosto oddaný vegetariánství nebo veganství, ale konkrétní způsob myšlení, kterého jsem se léta držel, odpovídal stereotypům o tom, že nejedlíci masa jsou samolibí a vtíraví. Nyní to vypadá, že stále více z nás přistupuje k „plant-based“ životnímu stylu na osobní bázi, která nám vyhovuje – a nejsme kvůli tomu na sebe ani moc přísní.
„Pro mnoho mladých lidí je tento posun v pohledu na věc zásadní,“ pokračuje Jennie. „Díky němu si mohou rostlinnou stravu udržet a zůstat u ní dlouhodobě.“
© The Standard Ltd
Pro The Standard připravil Jordan Page.
