„Je mi 32 let a najít si kamarády nikdy nebylo tak těžké – ani tolik trapné.“ Jak se úspěšně seznamovat, když vám nejde o romantiku?
Straight friendly
Zdroj: Adobe Stock

„Je mi 32 let a najít si kamarády nikdy nebylo tak těžké – ani tolik trapné.“ Jak se úspěšně seznamovat, když vám nejde o romantiku?

Chcete znát tajemství? Opravdu bych chtěla mít více přátel. Po většinu svého života jsem nic takového řešit nemusela – dokud mi nebylo třicet, neodstěhovala jsem se z Londýna a nevrátila se do svého rodného města. Díky téhle změně jsem sice mnohem blíž své rodině, ale od mojí stěžejní sítě kamarádů mě dělí stovky kilometrů a drahá cesta vlakem. Od té doby, co jsem se přestěhovala, se také mnoho z nich soustředilo na párový život. V jejich zprávách na WhatsAppu teď vidím spíš „my“ než „já“, což je sémantický posun, který obvykle znamená méně času pro kamarády a více času pro setkání s „tchánovci“ a hypotečními poradci.
Veronika Košťálková Autor
30. 1. 2025

Poptávat nové kamarády? Horší než hledat lásku
Řešení této svízelné situace je jasné – najít si nové přátele. Ale to se snáze řekne, než udělá – a i pouhé přiznání, že máte nouzi o kamarády, působí strašně obnažujícím dojmem. Z nějakého důvodu je společensky přijatelné, a dokonce i chvályhodné hovořit o hledání romantické lásky. Ale přiznat, že vám chybí platonické vztahy? To zní divně, choulostivě a trochu podezřele. A to navzdory rozsáhlým výzkumům, které naznačují, že silná přátelství jsou životně důležitá pro dobrou pohodu a že predikují delší a zdravější život.

A pak tu máme onu pěkně trapnou část: skutečně vynaložit úsilí, abyste potkávali nové lidi a – hrůza hrůz – snažili se upevnit slibná setkání v budoucí přátelství. „Budeš můj kamarád?“ možná funguje u sedmiletých dětí, ale v mých dvaatřiceti to nestačí. A už vůbec nechci skončit jako genderově převrácený remake filmu Kámoš k pohledání z roku 2009, ve kterém se Paul Rudd vydá na lov kamarádů poté, co si uvědomí, že nemá nikoho, kdo by mu na svatbě šel za svědka.

Existuje spousta aplikací, událostí, instagramových komunit a skupin, které mají usnadnit navazování vztahů. I přesto ale často cítím tvrdohlavý, cynický odpor, který mi brání se zaregistrovat. Bude to křečovitě trapné? Co když se tam budou hrát hry na prolomení ledů? Co když mě všichni lidé na akci, kde se navazují přátelství, budou tajně odsuzovat za to, že se téhle akce taky účastním?

Platonické seznamování trápí (skoro) všechny
Je snadné propadnout přesvědčení, že jste jediný člověk, který se tak cítí, a že současný nedostatek vašich přátelství svědčí o nějaké strašné, hluboce zakořeněné osobní vadě. Ale když jsem na sociálních sítích sdílela několik příspěvků s otázkou, jestli jsem jediná, komu proces navazování přátelství v dospělosti připadá naprosto krkolomný, odpovědi mě doslova zavalily. Maminky mi říkaly, že je děsí small talk u školní brány. Bezdětní zase měli pocit, že se s nimi rodiče nechtějí přátelit. Muži poukazovali na to, že se mnoho kamarádských setkání a aktivit zaměřuje na ženy. Pro jiné zase bylo obtížné zapustit kořeny poté, co se přestěhovali na nové místo, nebo zaplnit prázdná místa po přátelích, kteří z města utekli.

<Path> Kamarád taky rád: Je přátelství gaye s heterosexuálem toxická fikce, nebo realita?Zdroj: PSYCHOLOGY TODAY, ALBERT PROKOP

Sedmadvacetiletá Mia Ford žije sama a má spíše hrstku blízkých přátel než rozvětvenou skupinu. „Když zestárnete a uvědomíte si, že se váš okruh přátel hodně zmenšil, napadne vás, že by to mohl být odraz vás samotných, a říkáte si: proč nemám tolik přátel jako dřív?“ popisuje. Za ošemetný faktor při hledání přátel považuje totéž, co se stává při randění. Na Bumble BFF, platonické odnoži seznamovací aplikace, strávila „slavných 24 hodin“, než to vzdala. „Narazila jsem na spoustu úžasných žen, které mi připadaly opravdu skvělé a se kterými bych se chtěla přátelit, ale nabralo to stejný spád jako u seznamovacích aplikací, kdy s někým máte ‚match‘, ale pak se vám nikdo neozve,“ vzpomíná. „Nechtěla jsem být ta první! Přesně do téhle pasti jsem se chytila.“

Chcete blízké přátelství? Investujte alespoň 200 hodin
Sociologové se obvykle shodují, že při navazování blízkých přátelství existují tři důležité faktory. Prvním je blízkost, a to ze zřejmých, praktických důvodů. Druhým jsou opakované, neplánované interakce – představte si delší období, během kterého se organicky setkáváte. Posledním faktorem je prostředí, které nám umožňuje dát stranou ostražitost a být zranitelní. Když recept takhle rozporcujete, není překvapivé, že s ním tolik z nás bojuje. Studie Kansaské univerzity z roku 2018 odhaduje, že k tomu, aby se ze známého stal přítel, je zapotřebí přibližně 90 hodin – a k upevnění blízkého přátelství neuvěřitelných 200 hodin. Dospělý život s nekonečným kolotočem povinností a závazků nám ke spontánní socializaci neposkytuje zrovna hojné příležitosti. Je dost obtížné najít si čas na udržování již existujících přátelství, natož věnovat stovky hodin navazování nových.

Dětství nám naopak poskytuje skvělé podmínky pro rozkvět přátelství. Když jsme mladí, vše je postaveno na tom, že „přátelství je nejdůležitějším druhem vztahu, který se má rozvíjet“, říká Jenny van Hooff, lektorka sociologie na Manchester Metropolitan University. Dlouhé dny ve škole, po nichž následuje sport, jiné mimoškolní aktivity nebo společná cesta domů, znamenají, že jsme neustále v kontaktu se svými vrstevníky, a to způsobem, který působí organicky (s jedním ze svých nejdávnějších kamarádů jsem se například seznámila během stovek cest naším permanentně zpožděným školním autobusem). „Není v tom vlastně žádná námaha – role kamaráda stojí v popředí našeho dětského osobního života,“ poznamenává.

Tipy redakce

Pokud zamíříte na univerzitu, vaše studentské zkušenosti budou pravděpodobně „také do značné míry postaveny na přátelství“, říká van Hooff. Dodržování stejného rozvrhu (přednášek nebo večerních akcí) s obrovskou skupinou vašich vrstevníků vám poskytne spoustu společného zázemí. Jakmile však vstoupíme do dospělosti, předpokládá se, že by se naše priority měly změnit. „Párová norma dostává prioritu a lidé upřednostňují párové vztahy,“ dodává. Navíc „se předpokládá, že jste si vytvořili všechna svá přátelství a že už nepotřebují žádnou další práci“. Pokud se zamyslíme nad tradičními „ukazateli úspěchu“ v dospělosti, bývají „strukturovány kolem naší kariéry, milostných vztahů a pořízení dětí – to jsou normativní věci a na přátelství nezbývá prostor“.

Vztah se stigmatem „banality“
Koučka přátelství Cally Stewart souhlasí s tím, že dospělí nejsou vždy podporováni v tom, aby platonické vazby považovali za cenné. „Opravdu si myslím, že jako společnost vnímáme přátelství jako banální věc, něco, co děláme jako děti a z čeho vyrosteme, až se staneme dospělými,“ konstatuje. Pokud se nám kolektivně dostává poselství, že tyto vztahy nestojí za to, abychom jim dávali prioritu, není divu, že nikdo z nás neinvestuje (obrovské) množství času, které je potřeba k upevnění nových vazeb.

Máme také tendenci podceňovat to, jak vřelé city k nám ostatní chovají, a to díky jevu známému jako „liking gap“. Ve studii Cornellovy univerzity vedlo 34 studentů individuální rozhovory a po jejich skončení je hodnotilo. Účastníci podceňovali, jak moc je měl jejich partner rád – a čím byl student stydlivější, tím byl nepoměr větší. Pokud je naším přirozeným impulsem předpokládat, že nás nikdo nemá rád, pak není divu, že se vyhýbáme tomu, abychom nabídli své přátelství. „Myslím, že se v osobním životě opravdu bojíme rizika,“ říká van Hooff. „Chceme mít jistotu.“

Dostat košem v přátelské rovině? Těžké sousto
Nikdo nemá rád, když čelí odmítnutí, ale zároveň je přirozenou součástí snahy najít si romantického partnera, a proto je snazší ho smést ze stolu. „Když s vámi někdo nechce chodit, prostě přejdete k dalšímu člověku,“ říká Ford. „Zatímco když jde o [potenciálního] přítele, cítíte to spíš jako osobní útok.“

Bohužel se však nevyhneme tomu, že snaha najít si přátele v dospělosti vyžaduje, abychom byli dost upřímní. „Musíme být opravdu cílevědomí,“ říká Stewart. Pokud někoho potká a cítí platonickou jiskru, ihned „nutí sama sebe [...] říct: myslím, že bychom byli skvělí přátelé, můžeme se spojit?“. Její odvaha mi imponuje – i když si dovedu představit jen málo věcí, do kterých by se mi chtělo méně.

Společnost vám vhodné „postupy“ nedá
Podobně ošemetné rozhovory jsou pro dospělá přátelství velkou překážkou – a Stewart přiznává, že taková přímá předehra nemusí vždy vyjít podle plánu. „Dokonce i jako někdo, kdo dokáže navázat rozhovor s cizím člověkem a společně se zasmát, vnímám velkou změnu dynamiky ve chvíli, kdy pak řeknu: můžeme se někde propojit?“ popisuje. Vezměme si jeden příklad, kdy si spokojeně povídala se ženou, kterou potkala v přeplněném obchodě Primark, načež se jí zeptala, jestli ji může sledovat na Instagramu. „Okamžitě bylo vidět, že z jejího pohledu byla překročena nějaká hranice.“

Zdroj: Giphy

Setkání, jako bylo tohle, se mohou zvrtnout v trapas, protože „neexistují žádná stanovená společenská očekávání pro přátelství, a tak je to pravděpodobně jedna z mála věcí, ve které se vlastně pohybujeme naslepo“. Kdyby Stewart udělala totéž například na networkingové akci, už by se „očekávalo, že si vyměníte kontaktní údaje“. Nějak je pro nás méně trapné někoho podpořit na LinkedIn než někomu vklouznout do soukromých zpráv (ale platonicky).

Nebojte se být zranitelní (a klidně i trapní)
A přesto se vyplatí tato rizika podstupovat, protože na každého člověka, který se při přímém oslovení rozpačitě zarazí, se určitě najde i někdo, kdo vaši otevřenost ocení. „Cizí lidé reagují na zranitelnost,“ říká Lee Thompson, spoluzakladatel sociální cestovní společnosti Flash Pack, která se zaměřuje na sólo cestovatele. „Zatímco pro některé lidi je představa otázky ‚Budeš můj kamarád?’ příliš krkolomná, u jiných vyvolává sympatie.“ Dodává, že pokud se chcete nabídnout, neexistují „žádná polovičatá řešení a můžete to rovnou vybalit, i když je to trapné – lidé to respektují“. Thompson říká, že poté, co se ve svých čtyřiceti letech snaží prioritizovat přátelství, je teď „k lidem na začátku mnohem otevřenější“.

Jeho taktika se shoduje s radami mé kamarádky a bývalé kolegyně, spisovatelky Edwiny Langley, která se stejně jako já nedávno přestěhovala do nové oblasti a pustila se do složitého úkolu navazování nových kontaktů. „Být absolutně sama sebou je také dobrý přístup,“ říká. „Potkala jsem v parku osobu, která mi v první minutě řekla něco, co mi připadalo velmi osobní. Oslnila mě upřímnost dotyčné i naprostá absence přetvářky. Teď je to jedna z mých nových dobrých kamarádek.“

Ford se mezitím rozhodla přejít do akce tak, že se zamyslela nad tím, co ji baví – sledování filmů – a uspořádala promítání pro lidi se stejnými zájmy. „Tak zoufale jsem toužila po komunitě – protože jsem byla single, žila jsem sama a neměla jsem žádnou velkou skupinu přátel – že jsem si nakonec musela vytvořit vlastní,“ říká. V loňském roce založila filmový klub Bad Gals Film Club, který pořádá akce v Manchesteru a Londýně. „Říkala jsem si: panebože, na promítání nikdo osobně nepřijde! Ale hned první, které jsem udělala, bylo vyprodané, což bylo šílené. Byla to prostě místnost plná mladých žen, které byly všechny jako já, a já si říkala: myslím, že jsem právě našla dokonalý hack, jak si najít přátele.“

Organické setkávání dělá divy
Dobrým způsobem, jak navázat počáteční kontakt, může být i hledání společných témat v menším měřítku. „První věc, kterou musíme zkusit udělat, je zjistit nějakou podobnost,“ říká Stewart. „Lidé se cítí opravdu dobře, když ve vás vidí sami sebe.“ To může být i tak jednoduché jako kompliment, který zahájí „zúčastněnou konverzaci“. A pokud se vám nabídka přátelství zdá příliš složitá, vyplatí se vyhledat zájmové skupiny (například knižní kluby, výtvarné kurzy, běžecké skupiny), které se pravidelně scházejí, takže se můžete postupně a organicky seznamovat s lidmi, kteří zaručeně mají společnou vášeň.

Chtít ve svém životě více vztahů by mělo být důvodem k oslavě, ne k ostudě. Podle Van Hooff musíme „aktualizovat naše ideály přátelství, aby odrážely moderní život“, a uznat, že ne každý má vybudovanou skupinu kamarádů ve stylu sitcomu. „Není normální, aby lidé měli partu, se kterou se neustále scházejí," upozorňuje. „Takže pokud je někdo ve stejném prostoru jako vy, ať už je to běžecký klub, nebo aplikace pro navazování přátelství, pak pravděpodobně chce také to samé. Jde jen o to, abychom si to uvědomili a byli k sobě i k ostatním lidem trochu laskavější.“

Pět tipů Cally Stewart, jak si v dospělosti najít přátele:

Vyjděte si sami a udělejte z toho zvyk
Nebojte se jít někam sami, ať už je to místní kavárna, knihkupectví, nebo posilovna. A jakmile si vyberete místa, kam budete chodit sami, zvykněte si tam chodit pravidelně. Známost buduje vztah, a když se tato místa stanou součástí vaší rutiny, začnete si všímat stejných tváří – a ony si začnou všímat vás.

Zvykněte si na small talk
Small talk není bezvýznamný, je to most k hlubším rozhovorům. Začněte něčím pozitivním a jednoduchým, například: „Vždycky vás tu vídám, jaký jste měl zatím den?“ Nebo: „Líbí se mi váš kabát, kde jste ho koupila?“ Pokud využijete familiárnosti a komplimentů jako způsobu přirozeného zahájení konverzace, je méně pravděpodobné, že se setkáte s obávaným odmítnutím, a naopak je pravděpodobnější, že zahájíte konverzaci, která nebude drhnout.

Cíleně se věnujte přátelství
Přestaňte čekat, až se zázračně objeví přátelství, co vám zapadne do života. Začněte si všímat lidí, které už znáte, a podnikejte záměrné kroky k tomu, aby se z těchto známých stali přátelé. Místo toho, abyste řekli něco jako „pojďme někdy na kávu“, začněte záměrně uvádět konkrétní věci. Například: „V sobotu jdu na tenhle trh, nechceš se přidat?“ Buďte jasní, přímí a jděte do akce.

Nestyďte se požádat o přátelství
Může to působit trapně, až se z toho budete ošívat, ale můžete také změnit pravidla hry, když řeknete: „Ahoj, líbí se mi tvoje energie. Myslím, že bychom byli skvělí přátelé, protože…“ Uznejte, že cítíte spojení, a navrhněte něco nezávazného, co ho upevní. Většině lidí taková upřímnost lichotí, pronikne skrze small talk a položí pevné základy.

Buďte tím, kdo setkání iniciuje a zve druhé
Pokud chcete navázat přátelství, přestaňte čekat, až se ostatní ujmou vedení. Vytvářejte příležitosti ke kontaktu tím, že zorganizujete něco jednoduchého, jako je setkání u kávy, neformální procházka nebo třeba i online sraz. Lidé rádi cítí, že se s nimi počítá, a když budete tím, kdo pozvánku rozšíří, přirozeně přilákáte ostatní, kteří umí ocenit spojení.

© Independent Digital News & Media Ltd

Pro Independent připravila Katie Rosseinsky.

Zdroj: independent.co.uk, seznamzpravy.cz, wikipedia.org

Populární
články

hraběnka Sonata Mondscheinová
LIDÉ

Přežil nacismus, léčbu homosexuality a bavil jako hraběnka Sonata Mondscheinová. Životní příběh Oty Tasinata, průkopníka českého dragu

Autor: Redakce LUI
„Táta mi řekl, že jela do speciálních lázní,“ vypráví muž o maminčině odchodu. Rodičům milosrdné lži s odstupem nezazlívá
LIDÉ

„Táta mi řekl, že jela do speciálních lázní,“ vypráví muž o maminčině odchodu. Rodičům milosrdné lži s odstupem nezazlívá

Autor: Irena Piloušková
Že cesta k dítěti za pomoci náhradní matky může být nejen trnitá, ale i plná radosti, ukazuje Kevin Bennett na svém kanálu na YouTube
LIDÉ

„Není to teta, ale je to rodina,“ říká gay o náhradní matce svého dítěte. Díky této „bojovnici“ se s mužem stali rodiči po 20 letech vztahu

Autor: Veronika Košťálková
Homosexuální cesty jsou nevyzpytatelné a nikdy nevíte, kdy vás přepadne láska ke stejnému pohlaví
LIDÉ

Homosexuály nenáviděl, dnes chystá svatbu se svým přítelem. Za Petrovou proměnou stojí i fyzické násilí ve vztazích s ženami

Autor: Michal Černý
Proteinové koktejly jsou příjemnou alternativou, když nemáme čas si připravit normální jídlo. Neměly by se však stát jeho každodenní náhradou
TĚLO & MYSL

Skrytá pravda za koktejly, které mají nahrazovat jídlo

Autor: Michal Černý
Koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim v Polsku patří k těm nejvíce navštěvovaným místům v rámci temné turistiky
CESTOVÁNÍ

Temná turistika: Devět mrazivých míst s tragickou historií

Autor: Michal Černý
Volvo XC90 okouzlí stejně jako známý most
STYL

S Volvem XC90 přes ikonický most Öresund aneb Severská preciznost v praxi, bezpečí pro každého a malé nahlédnutí „za oponu“

Autor: Mirka Dobešová
Javorina dbá na využití přírodních materiálů a také udržitelnost
Living 2/24

Revoluce v domácím fitness: „Naši zákazníci častěji pracují a aktivně žijí v domácím prostředí,” vysvětluje obchodní ředitelka Javorina GYM

Autor: Redakce LUI
Sopečná La Palma nutně nadchne každého
CESTOVÁNÍ

„To není mráček, ale sopečné plyny.“ Krása ostrova La Palma, který v roce 2021 zalila žhavá láva, je drsná a překvapivá

Autor: Mirka Dobešová
Online konzultace s lékařem mimo běžné ordinační hodiny umožňuje uspíšit zahájení léčby a ušetří dlouhé čekání na pohotovosti.
Trendy & Styl 2025

„Drobné zdravotní potíže lze vyřešit online konzultací,“ míní MUDr. Tefr a vyzdvihuje telemedicínu. Jak funguje „lékař na telefonu“?

Autor: Bohdana Rambousková

E-Shop