Udržitelnost v praxi: Navštívili jsme obchod, kde použité věci či květiny mají druhou šanci. Výhodně je zde koupíte i odložíte
Konkrétně se jedná o Sto.re (STOkrát REcyklované), což je cirkulární obchod v Holešovické tržnici v Praze založený třemi dámami – Terezou Korbelovou, Denisou Leškovou a Monikou Kloboučkovou. Obchod se zaměřuje na obnovu a recyklaci starého nábytku, nádobí, bytového textilu, elektroniky a překvapivě i záchranu pokojových květin.
Sto.re byl otevřen letos v půlce května a jeho cílem je ukázat, že je lepší znovu použít již existující věci, než kupovat nové. Zakladatelky se inspirovaly podobnými koncepty ze zahraničí, nejvíce švédským obchodním domem Retuna, a chtěly vytvořit prostor, který nejen prodává, ale i edukuje návštěvníky o udržitelnosti a možnostech renovace. Chtějí také oslovit zákazníky, kteří se o udržitelnost dosud příliš nezajímali, a nabídnout jim cenově dostupné, ekologické možnosti nákupu. V budoucnu plánují rozšíření o kavárnu a případně celý obchodní dům.
Ještě dodám, že Sto.re není určitě prvním podnikem takového druhu v Praze, natož v celé ČR. Cirkulární ekonomika je u nás dlouhodobě celkem silným tématem, takže zrovna tento koncept najdete v mnohých městech v různých podobách. V roce 2021 dokonce vláda schválila Strategický rámec Cirkulární Česko 2040, což je první komplexní strategie pro cirkulární ekonomiku v naší zemi. Nakonec, jedna ze zakladatelek – Tereza Korbelová – vedla několik let projekt „Z pokoje do pokoje“, kde se 90 % přijatých kusů nábytku vrátilo zpět do oběhu.
Při podobných projektech dnes tedy neřešíte otázku, zda mají lidé o takové služby zájem, řešíte způsoby, jakými se o vás dozví. A tím se už dostávám k osobní návštěvě Sto.re.
Kdo hledá, najde
Hned na úvod musím říct, že mě „zklamala“ viditelnost obchodu. Ten je sice pár metrů od jedné ze vstupních bran do tržnice, tedy přímo u tramvajové zastávky, nicméně nikde jsem nespatřil žádnou reklamu či jednoduchý poutač, který by byť jen náhodného kolemjdoucího upozornil na jeho přítomnost. A navíc, těch pár metrů znamená projít ne úplně vzhlednou uličkou, kam ani nemá člověk motivaci vstoupit – po levé straně holá stěna s tmavými okny, po pravé dávno zrušené podniky.
Každopádně, kdo Sto.re vyloženě najít chce a přišel sem hlavně kvůli tomu, s využitím navigace v mobilu nebo s pomocí někoho místního se mu to jistě velmi rychle podaří. Stejně jako mně.
Jakmile jsem ale opustil nevzhledné okolní prostředí a zaplul dovnitř, bylo mi venkovní prostředí jedno. Po pravé straně mě uvítaly neprodané květiny ze zahradnictví, po levé zase několik kusů opravené elektroniky a sympatická prodavačka, ze které se později vyklubala jedna z majitelek – Monika Kloboučková. To byla první, menší místnost. Hlavní nabídka se tedy nacházela až v té druhé.
V té jsem například našel set skleněných pohárů z Gazy od Michelle, která navrch přidala i ručně šitý podlouhlý polštářek, a to z důvodu, že se jí tyto věci nechtělo brát při stěhování zpět do Francie. Nebo redesignované či restaurované židle, křesla a další kusy nábytku. Mě osobně velmi zaujal ručně vyrobený polštář z odstřižků z čalounických látek, které zde byly ostatně v nabídce taktéž. Nechybělo ani několik sad nádobí, kterým vévodily malé roztomilé hrnečky. Překvapil určitě starý telefon pro pevnou linku, který mě donutil zamyslet se nad tím, kolik lidí asi ještě dnes pevnou linku používá. A spoustu dalších drobností určených pro domácnost, pár obrazů a několik kousků oblečení zavěšených na jednom stojanu.
Musím říct, že jen nacházet se v podobném prostoru mi vždy dodá takový ten dobrý pocit, že lidstvo ještě není ztraceno, pokud má aspoň někdo zájem o to, aby použité, avšak stále (potenciálně) funkční věci, sloužily tak dlouho, dokud je to možné. Zároveň ale bylo docela smutné, že se tu nacházím úplně sám, tedy až na občasný průchod jednoho ze zaměstnanců vedlejšího podniku, v rohu místnosti se totiž ještě nacházela chodba propojující Sto.re s Opravárnou, místem pro opravu elektroniky, ponejvíce však elektrických koloběžek, jak můžete vidět na fotce v galerii.
A přitom pár týdnů po otevření bych zde čekal nastoupené nadšence do cirkulární ekonomiky z celého Karlína i Holešovic, což jsou zrovna dvě pražské části, do kterých tento koncept skvěle zapadá. Nemluvě o návštěvnosti samotné tržnice, vždyť jen o pár desítek metrů vedle je obří showroom jistého prodejce (nejen) elektroniky, kde se denně protočí stovky až tisíce lidí. Opět se tím dostávám k problému viditelnosti, a to jak pro lidi v přímém okolí, tak i pro ty na internetu.
Zboží, které má za sebou nějaký zajímavý osobní příběh, bude pro zákazníky určitě patřit k těm zajímavějšímFoto: Michal Černý/se svolením
Po detailním průzkumu jsem se nakonec vydal i za paní majitelkou, abych se vyptal na pár věcí. Třeba na to, jakým způsobem jim své již nepoužívané či nechtěné věci předat. „Pro většinu věcí je sběrné místo přímo tady, ale pro nábytek často jezdíme na naše náklady přímo za člověkem, který nám ho chce darovat. Stačí poslat fotky a my si už zhodnotíme, zda se nám takový kus hodí či ne,“ popsala mi se zaujetím. Zajímala mě i elektronika, tedy konkrétně to, zda se bude její nabídka rozšiřovat. Ano, do budoucna je to prý v plánu.
A jak jsou na tom květiny? Přeci jen, není to úplně produkt, který by mohl cestovat mezi různými obchody a majitely donekonečna. Kde je stále berou? „Něco málo nám nosí lidé, třeba řízky ve zkumavkách, ale jinak máme spolupráci se zahradnictvím, které nám vozí květiny každých 14 dnů. Jsou tu kusy, které už nechtějí prodávat a museli by je vyhodit. Typicky jsou to odkvetlé orchideje, nebo gerbery, které už nemají tolik květů, ale jinak jsou zdravé. Obdobná spolupráce je i ohledně prodeje látek, v tomto případě odebíráme ústřižky, které by se už nevyplatilo dát do prodeje.“
Nakonec mě zajímalo, jak se Sto.re zatím daří. „Jsme tu krátce. Máme nastavené nějaké cíle a zatím je jakž takž plníme, ale lidé nás zatím špatně najdou. Hodně nám tak pomůže e-shop, který aktuálně budeme spouštět. Taky chystáme spot pro Zásilkovnu, takže nebude problém vybrané věci odsud rychle poslat. Naší vizí ale je celé to tu kompletně proměnit. Chceme zrekonstruovat nejen prostor, ale i cenovou politiku tak, ať se věci více točí, aby tady po každé návštěve člověk nenacházel pořád to samé.“
A jak Monika Kloboučková slíbila, tak se i stalo. Moje návštěva proběhla na začátku prázdnin a když jsem se chtěl nedávno podívat, jak se obchod za celé ty dva měsíce změnil, a připojit tuhle informaci do reportáže, narazil jsem na zavřené dveře a právě probíhající rekonstrukci. Jak je to ale ve chvíli, kdy tohle čtete, nedokážu říct, každopádně pokud se do Holešovické tržnice dostanete a pokud vás aspoň trochu udržitelnost v jakémkoliv směru zajímá, určitě sem zajděte. Snad budete mít kliku a jsou již dveře dokořán. Podle zatím posledního příspěvku to tak vypadá.
Pokud jste z daleka, nebo se vám nechce do kamenné prodejny z jakýchkoliv jiných důvodů, vždycky můžete využít již funkční e-shop. Ať tak, či tak, konkurence se v tomto segmentu neustále zvyšuje, a tak je i stále větší potřeba vložit úsilí i do své propagace. Vždyť jen při mém posledním větším průchodu Prahou jsem narazil na nejméně čtyři nové obchody s nabídkou recyklovaného zboží. Pokud ale skutečně ze Sto.re vznikne částečně kavárna, pak věřím, že se díky tamnímu prostředí velmi snadno chytne. A bude to dobře, protože každý další takový projekt dokazuje, že se postupně mění naše uvažování o spotřebě a přístupu ke světu okolo nás. A byla by škoda byť jen o jediný z nich z důvodu nízké návštěvnosti přijít.
