Pracovně-dovolenkový tip na letošní léto: zkuste trend tzv. bleisure, který umožňuje klidně i práci z pláže
Proč si pracovní cestu nespojit s trochou zábavy?
Business & leisure není novým konceptem. Výraz bleisure poprvé zazněl už v roce 2009, kdy The Future Laboratory předpovídala nové trendy v byznysu. Od té doby obliba bleisure opravdu postupně rostla, stále více zaměstnanců si k několika dnům pracovní cesty rádo přidalo pár dní navíc, které v místě strávili jako turisté. Bleisure měl jasné výhody – ušetřili jste za cestu tam i zpět, kterou vám platil zaměstnavatel. Klasickou příležitostí pro přidání trochy zábavy k pracovním povinnostem byly pobyty na konferencích, team buildingy nebo prezentace u klienta. Před pandemií bylo ve většině firem takových služebních výjezdů víc než dost.
Bleisure byl svým způsobem reakcí na „bumerangové“ služební cesty, kdy člověk měl jednu pracovní schůzku v jiné zemi, ale cestou tam i zpět strávil celý den. Klasickým příkladem byla jednání v Bruselu, kam až do pandemie létali čeští úředníci osobně. „Den mi začal v Praze na letišti v šest ráno, v Bruselu se odbylo jednání a večerním letem zpět do Prahy. Doma jsem byl v jedenáct v noci, po celém dni dost unavený. No a druhý den ráno se samozřejmě šlo normálně do práce,“ popisuje státní úředník Martin. Po dvou letech na Zoomech a Teamsech už nám takové létání tam a zpět přijde jak scénář z hororu.
Na pracovní cesty už se nejezdí, pracuje se z pláže
Omezení pohybu a karanténa nám ukázaly, že se většina kancelářské práce dá odvést stejně kvalitně i na dálku. Služební cesty pandemie omezila na minimum a ve většině firem už se zřejmě nikdy nevrátí do původního rozsahu. Rozhodně to ale neznamená konec bleisure. Skloubení práce a dovolené jen dostává jinou podobu. Zaměstnanci si s celou rodinou pronajímají ubytování na delší dobu v turisticky atraktivním místě (nebo v místě s lepším počasím, než právě mají doma) a pracují odtamtud.
Společnost Airbnb zaznamenala během pandemie razantní nárůst délky pobytů v jí nabízeném ubytování. Její spoluzakladatel Brian Chesky to vysvětlil tím, že mnoho zákazníků přestává vnímat jasné hranice mezi pracovním a osobním životem. Při lockdownech bylo město neobyvatelné, a tak lidé začali hledat větší byty nebo domy, do kterých se vejde celá rodina včetně domácích mazlíčků, a pobývají v nich klidně několik týdnů. Zvládají odtud plnohodnotně pracovat a zároveň si s rodinou užívat volný čas v příjemném prostředí – u moře, v divočině, nebo ve městě se spoustou historických památek a kulturního i sportovního vyžití. Airbnb tomuto novému chování klientů přizpůsobilo služby, například hostitel může oficiálně ověřit rychlost svého internetového připojení. Není totiž nic horšího než přijet pracovat do místa, kde není spolehlivý internet.
Zdroj: Giphy
Občasné služebky teď vedou do sídla firmy
Dalším trendem v pracovních zvyklostech korporátů postpandemického světa jsou podle časopisu Forbes služební cesty ve smyslu „návrat na základnu“. Je to vlastně přesný opak praxe, která byla ve firmách zavedena dřív. Tehdy zaměstnanec denně chodil do kanceláře a odtud byl vysílán pryč na služební cesty. Dnes to celé funguje v opačném směru. Zaměstnanec pracuje u sebe doma nebo kdekoli jinde na světě a občas je povolán k osobní schůzce do sídla firmy.
Tento model je pro firmu pochopitelně výhodný, protože nemusí investovat do kanceláří, parkingu, zaměstnaneckých jídelen, firemních školek atd. A tak pro ni není tak náročné vybudovat místo toho atraktivní prostředí, kam budou její zaměstnanci jezdit rádi. Velkoryse to pojala společnost Salesforce, která v práci na dálku během pandemie neviděla jen nutnost kvůli zdravotním důvodům, ale i příležitost žít produktivnější a vyrovnanější životy. Zároveň si její manažeři uvědomují, že osobní kontakt je potřeba a je dobré, když zaměstnanec občas potká svého nadřízeného tváří v tvář. V Kalifornii uprostřed přírody začal loni fungovat jejich Trailblazer Ranch – místo, kam jsou zaměstnanci zváni na úvodní školení pro nováčky, tréninky dovedností a vzdělávací akce. Záměrem Salesforce je vybudovat síť takových rančů po celém světě.
Můžeme tedy očekávat, že místo kancelářských komplexů v rušných městech si velké firmy začnou pořizovat vlastní hotely v zajímavějších lokalitách, do nichž se jejich zaměstnanci podívají jen jednou za čas, aby posílili sociální vazby v pracovním týmu, proškolili se nebo společně vyvinuli nějaké inovace. Jít k šéfovi „na kobereček“ v tom případě už nebude znamenat, že na sebe necháte řvát v jeho klimatizované kanceláři, ale že ho navštívíte v rekreačním zařízení a poté, co dostanete vynadáno, si půjdete třeba zaplavat v moři.