Vědci vynalezli udržitelný plast, jeho základem je sperma lososů. Napít se ze „sperma-hrnku“ ale bude problém

Plast, potažmo výrobky z něj, se v kontextu vlivu na životní prostředí již docela nechvalně proslavil. Není tedy divu, že řada souvisejících produktů se již s větší či menší mírou úspěchu dočkala svých náhražek. Ačkoliv výměna plastových tašek za ty papírové se jako příliš udržitelná neukázala, množství dalších opatření směřuje k tomu, aby se lidstvo bez plastu naučilo žít (i když tedy např. „žužlání“ rozmočeného brčka z papíru se zrovna jako cesta správným směrem také nezdá). Možná, že jsou ale na obzoru světlé zítřky. Vědci totiž vynalezli ekologický plast, který je navíc vyroben z velmi netradičního materiálu – z lososích spermií…

Každý rok je na celém světě vyrobeno cca 300 milionů tun plastů, přičemž obrovské množství z tohoto objemu tvoří produkty na jedno použití s krátkou životností. A právě tyto produkty pak končí na skládkách a zůstávají v přírodě celé roky poté. Podle nedávné zprávy americké iniciativy Beyond Plastics je pak pravděpodobné, že americký průmysl produkce plastů překoná vzhledem k objemu produkovaných emisí skleníkových plynů i ten uhelný. Není tedy divu, že odborníci usilovně pracují na udržitelnějších alternativách, tedy výrobě bioplastů. Pozornost tak již zaujaly např. bioplasty vyrobené z kukuřičného škrobu, pilin či potravinového odpadu. Ačkoliv ne všechny bioplasty jsou pak biologicky rozložitelné, minimálně při jejich výrobě vzniká méně škodlivin. A vedle materiálů výše jmenovaných nyní čínští vědci přišli s novinkou, která má přinejmenším potenciál zaujmout masovou pozornost…

Jakub a Lukáš společně vychovávají syna Vašíka. Nahlédněte do jejich mezonetového bytu, ve kterém zanedlouho přivítají další miminko8. 4. 2022

Plast ze spermatu jako řešení ekologické krize?

„Plasty hrají v moderním životě důležitou roli, vývoj jejich recyklace je však velmi náročnou výzvou. Aby se dopady plastů na planetu zmírnily, jednou z možností je vyvinout nové – udržitelné – bioplasty, které jsou kompatibilní s životním prostředním po celý životní cyklus materiálu,“ píše se tak v úvodu nejnovější studie čínských vědců, kteří přišli s poměrně neotřelým návrhem jak situaci začít řešit. Dayong Yang  se svým týmem z Tianjin University totiž zkombinoval dva krátké řetězce DNA z lososích spermií s chemickou látkou z rostlinného oleje, která oba řetězce „váže“ dohromady, a tak vzniknul poddajný materiál označovaný jako hydrogel. Zatímco ten je obecně znám v podobě kuliček, které bobtnají a rostou, když jsou vlhké, v tomto případě funguje hydrogel úplně obráceně. Je-li vlhký, je možné jej libovolně tvarovat – a po dosažení tvaru kýženého je materiál lyofilizován, díky čemuž je možné odstranit z látky vlhkost a výsledný produkt tak ztvrdne. Podle výzkumného týmu při výrobě plastu na bázi DNA vzniká o 97 % méně uhlíkových emisí než při výrobě plastů polystyrenových. Navíc alternativní „sperma-plast“ lze v případě, že jej již není třeba, rozložit pomocí enzymů štěpících DNA.  

Zní to úplně skvěle? Už se těšíte, jak si do koktejlu ponoříte brčko, které vzniklo z materiálu na bázi rybího spermatu? Tak to bohužel (nebo bohudík?) neklapne. Při ponoření do vody se totiž materiál znovu rozpouští – tedy, není-li opatřen voděodolnou vrstvou (hydroizolačním materiálem např. v podobě nátěru), která by však ztížila recyklaci. Přesto je však možné tento unikátní materiál efektivně využít – ač jen k výrobě předmětů, které nemají přijít do styku s vodou. „Podle našeho poznání jsou plasty tvořené na bázi DNA ekologicky nejudržitelnějšími materiály ze všech známých plastů,“ vysvětlil tak sám Dayong Yang, který stál v čele výzkumného projektu. Vědcům se zároveň touto metodou již podařilo vyrobit i několik předmětů, např. hrnek (což je tedy vzhledem k faktu, že po vlití tekutiny by se rozpustil, poměrně absurdní „ukázkový předmět“).

Pokud byste nyní uvažovali také nad tím, zda zrovna lososí sperma je tou pravou cestou k udržitelnosti, je třeba říci, že DNA genetický kód mají všechny živé organismy. Dle výzkumu z roku 2015 je pak na planetě Zemi přibližně 50 miliard DNA. Plast by tedy mělo být možné vyrábět prakticky z kterékoliv z nich – např. z odpadních materiálů z plodin, z mořských řas, bakterií apod.  

Ekonomické myšlení i bez ekonomického vzdělání? Vyzkoušejte si, jak jste na tom s běžnou finanční gramotností v našem kvízu19. 4. 2022

Kupředu s vědou!

V kontextu stávajícího snažení vědců a vynalezení metody výroby udržitelného plastu je pak tak trošku k pousmání fakt, za jak převratný byl vynález plastu před sto lety považován. Časy se ale mění a lidé si jsou již vědomi dopadů, které (často nadužívané) plasty na životní prostředí mají. Ostatně, predikce, že do roku 2050 ve světových oceánech bude více plastů než ryb, jsou skutečně hodně varující.

Zatímco jednou stranou mince je možnost určité individuální změny, kdy lidé omezí užívání plastů např. změnou ve svém spotřebitelském chování (např. nákupy v bezobalových obchodech či nakupování do udržitelných látkových pytlíků či tašek ad.), druhou je pak koncepční změna, kterou by bylo možné aplikovat plošně a celosvětově. Zda tou správnou cestou je zrovna lososí sperma (potažmo využití DNA řetězců), se teprve ukáže. Třeba se i udržitelný plast dočká stejného úspěchu, jako se tomu stalo s jeho (dnes zavrhovaným) předchůdcem.

Zdroj: vice.com, unilad.com, papermag.com, euronews.com, beyondplastics.org, pubs.acs.org