Bílá kráva – restaurace s příběhem, v níž přesně víte, co jíte i pijete
Již předběžné prostudování webových stránek restaurace ve mně a v mé partnerce, s níž jsem návštěvu plánovala, vzbudilo značné očekávání a zvědavost. Začaly jsme se tedy těšit na výjimečný zážitek, kterého se nám také dostalo.
Už při vstupu zaujme restaurace umístěná do citlivě zrekonstruovaných sklepních prostor útulným a vlastně docela malým prostorem. Stoly blízko u sebe, na stěnách a poličkách obrázky i figurky krav z celého světa, trochu jako na návštěvě u někoho v kuchyni. Takové místo když objevíte na cestách, třeba v Paříži, máte pocit, že jste objevili před turisty utajenou autentickou hospůdku.
Jelikož naše návštěva byla předem domluvená, přivítal nás rovnou sám majitel, který se nám po celý večer velice pěkně věnoval (personál se tu ale samozřejmě velmi laskavě věnuje všem návštěvníkům). Díky jeho poutavému vyprávění jsme se dozvěděly mnoho o úžasném mase, které zde svým hostům servírují. Tajemství, jak jsem pochopila, se skrývá nejen ve speciálním plemenu Charolais, ale zejména v metodě pomalého suchého zrání, tzv. staření, kdy maso postupně křehne, zvyšuje vaznost a získává specifické lahodné aroma. Sice přitom i ubyde na váze, ale o to větší pochoutkou je finální výsledek.
Skvělé Beaujolais se skvělými pokrmy
Jelikož jsme přišly na Beaujolais menu, večer jsme zahájily růžovým Beaujolais, které se skvěle hodilo k prvnímu chodu, tedy mušlím sv. Jakuba s omáčkou Beurre Blanc, pečeným artyčokem a limetkovým dresingem. Jemnou chuť máslových mušlí skvěle podpořila lehká omáčka z másla, bílého vína a šalotky. Artyčok jen krásně doplnil dokonalost tohoto francouzského receptu.
Následoval Wagyu Beef Tongue s křenovou espumou a jablečným gelem. Slabounké plátky lahodného masíčka, které se na jazyku doslova rozplývalo, byly doplněné smetanovým křenem. Tento pokrm si už ale zasloužil sklenku červeného Beaujolais. V této kombinaci se jednalo opravdu o gastronomickou slast.
Červené víno se však krásně snoubilo i s jehněčí panenkou na grilu s bramborovým pyré a marinovaným černým zimním lanýžem doprovozenou krémem z pečených kaštanů. Kdo zná a má rád lanýže, tomu nemusím dlouze popisovat, jak provoněly prostor restaurace…o lahodné chuťové kombinaci s křehkou panenkou ani nemluvě. I jehněčí zde mají z vlastní farmy v Myštěvsi. Na této farmě v Podkrkonoší jsou ovce celoročně venku, živí se výhradně ekologickou pastvou a prý i nějakými těmi zbylými bagetami z restaurace.
Jen díky tomu, že porce byly opravdu degustační, mohly jsme si vychutnat i skvělou klasiku, tedy kohouta na víně nebo, chcete-li, Coq Au Vin. Všechno bylo přesně takové, jak si u tohoto pokrmu přejete, maso pevné, ale křehké, omáčka silná a vonící po víně, to vše doplněné pečenými brambůrky, kořenovou zeleninou a žampiony. Beaujolais vše opět skvěle doplnilo.
A tak jsme se „projedly“ až k dezertům. Nedokázaly jsme jim odolat a dobře jsme udělaly. Variace dezertů byla totiž vonícím uměleckým dílem: Crème Brûlée; čokoládový fondant a pěna z bílé čokolády. To vše bylo úžasným a důstojným vyvrcholením degustačního večera.
Nedokážu vlastně říct, co nám chutnalo nejvíce, protože všechny chody degustačního menu byly skvělé a dokonalé servírované, což rozhodně vypovídá mnoho o kvalitě a zkušenostech kuchařů v této restauraci.
Když i digestiv je „domácí“
Na závěr jsme rády přijaly i nabídku digestivu. A už nás ani nepřekvapilo, že i ten byl z vlastních zdrojů…Nechaly jsme se zlákat k ochutnání několika vzorků ovocných destilátů a výborné byly všechny. Není divu. Pálenky z Palírny Radlík získaly řadu cen u nás i v zahraničí. Ovocným destilátům zde věnují náležitou péči a vášeň. Dozvěděly jsme se, že pro jejich výrobu je trochu netypicky využíváno řízené kvašení s regulací teploty, které je známo více z vinařství a používá se pro výrobu kvalitních vín. Tady ho využívají k tomu, aby do výsledného produktu přešlo co nejvíce z typického aroma daného ovoce. Palírna Radlík patří mezi malé řemeslné lihovary craftového typu, které ovocné pálenky jednoznačně povznášejí mezi prestižní ušlechtilé destiláty. Čemuž odpovídá i krásný design lahve. Radlík je navíc možné navštívit a do tajů výroby ovocných destilátů se důkladněji ponořit, což my určitě po této ochutnávce uděláme. A zcela určitě se budeme velice rády vracet i do této malé, útulné restaurace s domácí atmosférou, kde si lze užít láskyplnou péči s profesionálním přístupem „na všech frontách“.
