Nahlédněte do nádherného bungalovu známého kadeřníka Libora Šuly a jeho partnera Petera. Své štěstí našli ve Zlosyni

Libor Šula je známý český kadeřník. Své zkušenosti sbíral v zahraničí, ale i v Česku a za svou práci získal několik ocenění. Již dlouhou řádku let řídí svůj úspěšný prestižní salon Libor Šula The Salon, který má v Praze dvě pobočky. My jsme se však vydali do Zlosyně, kde žije se svým partnerem Peterem.

Nacházíme se ve Zlosyni. Jak jste se dostal zrovna na tohle místo?

Minulý rok jsme s partnerem hledali společné bydlení a je pravda, že nám bylo jedno, kam půjdeme, protože oba jsme už dospělí chlapi a oba za sebou máme nějakou minulost. Já jsem postavil velký dům kousek od Poděbrad, Peter postavil velký dům kousek od Benešova. Nyní jsme doplnili pomyslný trojúhelník a žijeme ve Zlosyni.

V době, kdy jsme nový dům hledali, nebyl trh tolik přesycený a výběr malý. Nakonec jsme si mysleli, že si budeme muset dům postavit, protože to, co jsme chtěli, jsme neměli šanci najít. Když už jsme to začali vzdávat, opět se trochu potvrdilo, že jsem narozen pod šťastnou hvězdou. Na nějakém zapadlém serveru na mě vykouknul náš aktuální dům, který byl sice strašně špatně nafocený a vypadal ošklivě, nicméně jsme se domluvili s majitelem a jeli jsme se na něj podívat. Když jsme otevřeli dveře, věděli jsme, že je to to pravé místo.

Co vás na tomto domě oslovilo?

Hledali jsme bungalov, nechtěli jsme dřevostavbu, ale funkcionalistický dům, který bude útulný. Věděli jsme, že nechceme pouze dům, ale především domov, a všechno tohle tento dům splňoval. I díky tomu prodej proběhl strašně rychle. Byli jsme tady v sobotu, ve středu jsme podepisovali smlouvu, v pátek jsem posílal rezervační poplatek, pak jsme začali řešit hypotéku a za tři měsíce jsme bydleli.

Naším obrovským štěstím bylo, že jsme byli první, kdo se na tento dům přijel podívat. Přitom inzerát na internetu visel už strašně dlouho. Bylo to jen kvůli tomu, že byl špatně nafocený. Dům byl navíc ihned připraven k nastěhování, stačilo jen vymalovat a přivézt nábytek. Vzhledem k tomu, že byl rozdělen na dvě části, jsme je museli propojit. Všechno je tady moc dobře vyřešeno a každý detail domu je domyšlený, protože jej navrhoval renomovaný architekt Petr Dvořák.

Všechno tedy přesně vyhovovalo vašim potřebám?

Naprosto! Navíc je to ideální místo pro chov mých mainských mývalích koček. Stačilo pouze zrušit garáž a technickou místnost a udělat z nich prostor pro kočky. Venku jsme kočkám ještě postavili výběhy a bylo hotovo. Velmi rychle jsme zařídili i interiér domu, a tady je hezky vidět, že s Peterem už máme něco za sebou. Já jsem kdysi postavil dům, který měl 600 metrů obytné plochy, což byl de facto začátek konce mého bývalého vztahu, protože nás s partnerem tak velký dům doslova rozdělil a totálně jsme se vzájemně odcizili. Tady je to úplně o něčem jiném a je to daleko příjemnější.

Libor se svým partnerem Peterem
Foto: se souhlasem Juana Calderóna

Co se týče zařizování vybavení domu, to jste také dělali dohromady?

Ano. Jde o to, že jsme vlastně dost stejní. Není to o tom, že bychom se chtěli jeden druhému přizpůsobit, ale o tom, že to tak zkrátka je. Když jsme šli na první rande, přišli jsme dokonce ve stejném oblečení a v totožných teniskách. Bylo to fakt neskutečné. (smích) Proto dnes ani nemám strach, když mi Peter zavolá a řekne, že někde viděl nějakou hezkou věc, obraz či cokoliv jiného, co by chtěl do domácnosti pořídit. Nemusí mi ani posílat fotku, protože si v tomto směru prostě věříme a máme vše nastaveno totožně.

WARRIOR1. 10. 2021

Odkud čerpáte inspiraci?

Já miluju Pinterest, je to velmi inspirativní síť, ale většinu nápadů už máme tak nějak v sobě. Vyznáváme jedno základní pravidlo, což je střídmost. Já mám například hodně rád doplňky, a kdybych mohl, zaházel bych se vším možným, ale dali jsme si pravidlo, že to nesmí být moc „přesycené“. Náš dům si naštěstí tak nějak sám říká o to, co potřebuje.

Spousta věcí, které tady vidíte, je ještě z našeho provizorního bytu. Dům jsme totiž kupovali v průběhu prvního měsíce pandemie koronaviru a původně jsme měli představu, že se sem nastěhujeme, všechno, co jsme měli, vyhodíme a nakoupíme nové věci, ale situace tomu bohužel nenahrála. Měli jsme obrovské štěstí, že cítíme design tak nějak stejně, protože jsme z provizorního bytu mohli použít všechno. Všechny věci se sem navíc neskutečně hodily.

Když už něco kupujete, máte raději specializované designové obchůdky, nebo známé nábytkářské řetězce?

Mám rád severské nábytkářské značky a miluju variabilitu. Naopak nejsem úplně typ umělecky založeného člověka, přemýšlím spíše dlouhodobě. Ve chvíli, kdy se mi líbí lampa, přemýšlím, zda se mi bude líbit i za tři roky, a je úplně jedno, odkud je. V tu chvíli vzniká moment, kdy přemýšlím nad její cenou a zároveň nad tím, jak dlouho ji budu využívat. To znamená, že vůbec nemám problém s komerčními značkami.

Když si chci udělat radost, sáhnu po prémiových značkách, u kterých si však kupuju věci, o kterých vím, že budou na dlouho. Nicméně vždy musí existovat nějaký kompromis, protože když si kupujete věc na dlouhou dobu, zároveň to samozřejmě znamená i jisté omezení, protože je to často drahá věc, kterou nebudete chtít jen tak vyhodit. Ale jsem přesvědčený o tom, že nové a hezké věci dělají lidem hezčí život, nicméně když už vidím něco opravdu hezkého, přemýšlím také nad tím, jestli věc splní má přání. V tomto ohledu jsem totálně praktický.

V té souvislosti musím zmínit jeden bazar nábytku, který mají manželé Staří z Hradce Králové. Jmenuje se Bazar MS a najdete tam opravdu úctyhodné kousky. Často tam nakupujeme designové věci, které bychom si jinak neměli šanci pořídit, protože je nikde jinde nenajdete.

Designová kuchyň je jednou z dominant celého domu
Foto: se souhlasem Juana Calderóna

Kde v rámci vašeho domova trávíte nejvíc času?

Devadesát procent času trávíme v kuchyni, ale vzhledem k tomu, že máme kuchyň propojenou s jídelnou a obývacím pokojem, beru tento prostor jako jeden velký celek. Původně jsme přemýšleli o tom, že obývací prostor od kuchyně oddělíme, ale nakonec jsme si řekli, že je to zbytečné. Proto jsme někdy v kuchyni, ale občas jen tak ležíme na sedačce a koukáme na televizi. Samozřejmě máme rádi i výlety po okolí, které jsou nádherné.

Opět se dostávám k tomu, že jsme s partnerem měli podmínku, že se od sebe nechceme vzdalovat, protože oba jsme to už v předchozích vztazích zažili. Proto jsme si s Peterem chtěli být nablízku. Takto je celý prostor nastavený a jsme tak de facto pořád spolu. I když je Peter v kanceláři a pracuje, můžeme spolu komunikovat.

Když jsme za vámi přijížděli, viděli jsme, že je všude okolo starší zástavba, takže je tady asi většina starousedlíků. Jak reagovali na to, že se k nim do vesnice stěhuje gay pár?

Je tady opravdu neskutečná komunita. Všichni jsou kamarádští, od prvního dne nás zdraví a já jsem za to rád. Nikdy nás nikdo neřešil, i když věděli, kdo se sem stěhuje. Měli jsme velké štěstí, protože shodou okolností máme souseda, který býval mým klientem, což jsem předem vůbec nevěděl. Je to Holanďan George, který je ve vesnici díky své komunikativní povaze velmi oblíbený, takže cesta ke starousedlíkům byla o to jednodušší, protože nás do ní uvedl. Navíc máme fantastického progresivního starostu, takže je tady v tomto směru všechno v pořádku.

Koupě tohoto domu byla obrovská výhra a je vidět, že ho stavěl opravdu profík. Původně jsme se báli, že když tady máme vysoké stropy, nebude v zimě stíhat topení, ale necítíme doma zimu ani léto, vždy je tady příjemně. Na tomto místě bychom rádi zůstali napořád, protože přesně takhle jsme si své bydlení představovali.

Zdroj: Jan Witek, Juan Calderón