Buďte soběstační – zdražování i hrozící nedostatek potravin vede řadu lidí ke změně stylu života, zkusit jej může úplně každý

Život, který stojí a padá na „vlastních zdrojích“ – praxe, která ještě před nedávnem mohla připadat mnohým spíše úsměvná. Ostatně, jídlo, pití, energie, to vše lze přeci snadno koupit. Ovšem do hry vstoupila pandemie. A podobné události i historicky vždy nějakým způsobem ovlivnily způsob života celé společnosti. V první fázi jsme si tak mohli uvědomit, že koupit vše v supermarketu (a zrovna ve chvíli, kdy danou věc potřebujeme) nemusí být takovou samozřejmostí. Ve fázi druhé – právě nyní – na nás dopadá inflace a s ní související zdražování. Energií, potravin, všeho. A tak se soběstačný život opět dostává do centra pozornosti. Co obnáší a jak být soběstačný ve 21. století?

Za posledních cca sto let udělala společnost obrovský krok kupředu – a zatímco ještě mnohé naše babičky pamatují dobu, kdy se doma chovala drůbež a dobytek, pěstovaly lány brambor, stloukalo máslo a veškeré potraviny se v domácích podmínkách různě konzervovaly, aby vydržely až do příští sklizně, pro dnešní generaci dospívajících může být podobná praxe v podstatě nepředstavitelná. Vše je totiž dostupné v obchodech a nezřídka ani není třeba jejich fyzická návštěva. Internet řeší vše. Poslední téměř dva roky ale ukázaly, že tento vydobytý „pokrok“ je křehčí, než by kdo tušil. V různých fázích pandemie došlo dokonce na akutní nedostatek základních potravin (a tak doslova „peklo celé Česko“), v supermarketech řada produktů scházela (a to nejen těch z potravinové kategorie) a my jsme si tak mohli vyzkoušet, jak by minimálně v základních obrysech mohla vypadat potravinová nejistota, která nám podle některých vzhledem ke změnám klimatu hrozí v poměrně blízké budoucnosti. Když do této rovnice přidáme ještě aktuální zvyšování cen prakticky ve všech oblastech, není divu, že soběstačný život v různých jeho formách oslovuje stále více lidí.

„Žurnalistika není zločin.“ V Moskvě protestovali novináři proti omezení nezávislé televize, byli zadrženi23. 8. 2021

Soběstačnost „made in“ 70. léta

Koncept soběstačného života přitom rozhodně nespadl z nebe. I když by se mohlo zdát, že „tradiční způsob“ fungování je lidem vlastní a není tak třeba nějak se jej „učit“, opak je pravdou. Za určitého otce novodobé soběstačnosti tak platí John Seymour, který v 60. a 70. letech minulého století vydal řadu knih, v nichž čtenáře motivoval k tomu, aby od základu změnili svůj život. „Je to nový a lepší život, který je zábavnější než běžný koloběh cest z domu do kanceláře nebo továrny. Je to život, který přináší řadu výzev a předpokládá využití každodenní iniciativy,“ napsal tehdy v jedné z nich. Seymour přitom rozhodně nekázal vodu a sám pil víno – v souladu s tím, co hlásal, si pronajal pozemek, na němž založil soběstačnou farmu. Ačkoliv jeho pokus neskončil zrovna úspěchem, množství lidí se jej rozhodlo následovat. Ne každý sice kompletní změnu života zvládl, ale některé soběstačné komunity, které právě v době Seymourova působení vznikly, ve Velké Británii existují dodnes.

Soběstačný comeback

Právě změna klimatu, ale také rostoucí ceny potravin a energií, stejně jako jejich hrozící nedostatek jsou pak hnacím motorem soběstačného trendu, který by v podstatě bylo možné označit jako „návrat ke kořenům“. Někteří soběstačnost volí z důvodů ekonomických, jiní prostě a jednoduše touží po větším spojení s přírodou, využití svých schopností a také životu ekologičtějším, zdravějším a udržitelnějším.

I sama „soběstačnost“ může mít množství podob, dle základní definice se však jedná o schopnost zajistit veškeré své potřeby bez vnější pomoci a také plnou důvěru ve vlastní zdroje. Nutně se přitom nemusí jednat jen o zdroje potravin, důležitý je také přístup k vodě (což v případě vlastního pozemku může řešit studna) či elektřině (kdy se může hodit energie solární).

Samozřejmě, že žít soběstačně není možné ze dne na den. Přeci jen, ani Řím nebyl vybudován za den. Soběstačnost tedy vyžaduje také trpělivost a důkladné učení, protože dovednosti farmářů dnes samozřejmě mnoho lidí z měst rozhodně nemá. Chovat hospodářská zvířata, ale umět je také porazit a maso zpracovat, to vše by měl člověk, který chce být nezávislý, umět (nebo může být veganem, pak ale bude muset významně posílit svou rostlinnou produkci...). Stejně tak je třeba určitá zručnost a technická zdatnost. Nic z toho ale není nezvládnutelné či nedosažitelné – ti, kdo již mají se soběstačným životem vlastní zkušenosti, pak tvrdí, že vše, co se oni teď „učí“, vlastně naši předci úplně bez obtíží zvládali. My jsme jen zpohodlněli a zvykli si na veškerý dostupný servis. Ovšem počítat s tím, že celý tento systém bude fungovat do nekonečna, je dle jejich názoru velmi krátkozraké. A právě proto je třeba být o krok napřed a umět se o sebe postarat…

Dělej, co můžeš

Kompletní návrat k přírodě však rozhodně není snadný. Ti, kteří soběstačnost vyzkoušeli právě v jejích novodobých počátcích, vzpomínají, jak se museli potýkat s plísněmi brambor, péči o dobytek a jednoduše problémy, s nimiž se za kancelářským stolem a po cestě do obchodu rozhodně nesetkali.  Někteří své snahy po počátečních neúspěších vzdali, jiní problémy překonali a předávají své nabyté znalosti a dovednosti dalším generacím.

LGBT Afghánci se připravují na nejistou budoucnost za vlády Tálibánu31. 8. 2021

Soběstačný život lze ale vést opravdu velmi rozmanitě. Zatímco v extrémních případech se jedná třeba i o život „mimo civilizaci“ a spoléhající se např. na energii ze slunce, při aplikaci do „městské praxe“ je klidně možné v rámci soběstačnosti např. pěstovat a zpracovávat vlastní zeleninu a ovoce, péct si pečivo, omezovat svou spotřebu (a tedy např. i šetřit vodou, elektřinou ad.) a snažit se zdokonalovat své schopnosti, které by mohly být třeba v případě, že by systém začal postupně kolabovat. Pravdou ale je, že kompletní soběstačnost je dnes spíše raritní – a tou nejrozšířenější formou je přístup, který by bylo možné označit jako „dělej, co můžeš“. A ten dává prostor v podstatě každému, kdo touží po (byť jen drobných) změnách.

Zdroj: Bbc.com, greenhousestores.co.uk, insteading.com