Oblékat se „dle svého věku“ je velký módní nesmysl, na který doplácí především ženy. Jak ale módu s přibývajícími lety vnímají muži?

Móda je oblastí velmi kreativní a obecně by k ní mělo být přistupováno s ryzí otevřeností. Ačkoliv některé skvosty z dílen věhlasných módních návrhářů skutečně nelze běžně nosit, minimálně by lidé při oblékání neměli být „spoutáni“ očekáváními druhých. Jenže přesně to se děje – a klasické „oblékání úměrné věku“ je i dnes velkým tématem. Ovšem zatímco by se dalo předpokládat, že věk bude při výběru módy trápit především starší populaci, opak je pravdou. Konkrétně ženy otázku, zda se oblékají adekvátně vzhledem k tomu, kolik je jim let, dokonce řeší již záhy po dvacítce…

Vlastně to není nijak překvapivé, že lidé zvažují, zda se to či ono oblečení pro ně hodí. Veřejný prostor je totiž doslova zaplaven články s titulky jako „10 věcí, které nenosit po padesátce“ apod. Jako by opravdu bylo možné sestavit seznam oblečení nevhodného pro ty, kteří překročí určitou věkovou hranici. A bohužel se podobné problémy týkají v mnohem významnější míře žen. „Už od útlého věku má vzhled pro ženy zásadní sociální důsledky, ženy tak cítí neustálý tlak nejen oblékat se dle svého věku, ale oblékat se také způsobem, který odpovídá současným standardům,“ vysvětluje módní psycholožka Shakaila Forbes-Bell. A přesně toto tvrzení dokládají také data.

LGBT Afghánci se připravují na nejistou budoucnost za vlády Tálibánu31. 8. 2021

Řeč čísel je přitom docela neúprosná – dotazníkové šetření realizované zahraničním výrobcem značkové obuvi jasně ukázalo, že více jak polovina žen (57 % ze vzorku čítajícího více jak dva tisíce dospělých) pociťuje společenský tlak nejen se oblékat, ale také jednat určitým způsobem. A je do jisté míry paradoxní, že tento tlak s věkem klesá – pociťuje jej totiž „jen“ 42 % žen starších 55 let ve srovnání s 68 % žen ve věkové skupině 18-34 let. Navíc podle tohoto šetření existují významné rozdíly mezi ženami a muži a vnímáním „vhodné“ módy. Muži totiž dle průzkumu nikdy – ani v mládí a ani s přibývajícími lety – nemají pocit, že by nějaký typ oblečení pro ně nebyl vhodný, jelikož je určen „pro mladé“. Vědci tak upozorňují, že právě jen ženy čelí posuzování svých módních voleb vzhledem k jejich věku.

A které oblečení je nejvíce „problematické“? Např. roztrhané džíny (myslíme ty, které si již roztrhané kupujete…), krátká trička (tzv. crop topy) a také neonové barvy. Obecně pak podle průzkumu platí, že čím titěrnější či upnutější daný oděv je, tím problematičtěji je vnímán – v očích mnoha lidí tak jako by existovala nějaká magická věková hranice, od níž již není možné nosit krátké sukně či těsné džíny.

Věk je v módě jen číslo

Samozřejmě, že existuje řada událostí, které vyžadují specifický dress code, ovšem mimo ně vlastně nelze jmenovat jediný objektivní důvod, proč by lidé (a to jak ženy, tak i muži) nemohli nosit to, co se jim líbí a v čem se cítí dobře (natož je za to odsuzovat). Zohledňovat by pak každý (a to opět bez ohledu na pohlaví) měl především svůj typ postavy a oděvy volit takové, které tělu lichotí – to, co je třeba, na jednu stranu zvýrazní, naopak to ostatní zase zakryjí. Důležité ale je mít na mysli také to, že jak na člověku oblečení vypadá, úzce souvisí se sebevědomím a jednoduše umem jej nosit, který se vyvíjí v průběhu života. Jak být tedy šik a trendy v každém věku?

Naprosto klasickou radou je, že kvalita by měla převažovat nad kvantitou. Je jasné, že mladí lidé se i v módě ještě hledají, a tak jejich šatníky nezřídka doslova praskají ve švech a zahrnují celou řadu různých stylů. Pokud tedy zůstaneme u věkového kritéria, právě s věkem se módní styl tříbí a člověk tak může investovat více peněz do menšího množství pečlivě zvolných kousků – rozhodně to ale neznamená, že by nemohly být zrovna in a mladistvé.

Oblečení má skutečně tu moc o člověku mnohé vypovědět – a tak by klíčovým faktorem při výběru mělo být to, co vlastně vybrané kousky navenek o svém nositeli/nositelce říkají. Někdo povýší v práci, a tak potřebuje oděvy více formální, jiný naopak zaměstnání opustí, a tak si může dovolit více experimentování a uvolněnosti. Oblečení tak naznačuje mnohé o určité životní fázi, a to např. včetně změn v partnerských vztazích (ne náhodou např. ženy po rozchodu mění účes, ale i šatník), ale i prostě a jednoduše to, že se člověk cítí mladý bez ohledu na to, co přesně říká jeho datum narození.

Když oblečení omazuje

Již před dekádou zjistil britský obchodní dům Debenhams ve svém zákaznickém průzkumu, že celých 89 % žen touží po tom oblékat se stylem, který je „omladí“. „Stačí se podívat na příklady známých osobností, jako je třeba Sophia Loren či Helen Mirren a mnohé další dámy, abyste zjistili, že vypadají mladší než kdy dříve. A je to tím, že se oblékají dle toho, jak se cítí,“ shrnula tehdy mluvčí tohoto řetězce. A vlastně tak pregnantně vystihla podstatu problému – řada žen by se přesně tímto pravidlem ráda řídila, jenže jsou tu stále „našeptávači“, dle nichž to či ono jednoduše není pro „ženu určitého věku adekvátní“. Proč stále píšeme jen o ženách? Protože i tento zákaznický průzkum ukázal, že podobné problémy s módou a věkem má jen naprostý zlomek mužské populace. Muže prostě věk v módě vůbec netrápí. A možná by alespoň trošičku měl…(což ale rozhodně není případ Günthera Krabbenhöfta – viz níže, který je i ve svých 104 letech skutečnou módní ikonou).

A co muži?

To, co tíží ženy, nechává muže poměrně chladné. Mnozí (samozřejmě, že ne všichni) jsou tak „mladí“ po celý život, čemuž odpovídá i jejich šatník. A právě zde může být kámen úrazu – zatímco řada žen si raději některé kousky odepře, u mužů ona věková brzda mnohdy schází. A tak ulice brázdí hipsteři středního věku či čtyřicátníci, kteří nevidí jediný dobrý důvod, proč se vzdát streatwearu ve stylu středoškoláků. „Jedna věc je začlenit tenisky do ležérně-elegantního outfitu, druhá pak vyrazit kompletně ve streatwearu když je vám kolem 35 let,“ popisuje Tommy Ton, fotograf a také odborník na vývoj pánské módy. I když to možná zní jako určitý protimluv vzhledem k tomu, co bylo řečeno výše, jak Ton upozorňuje, v takových případech se jedná spíše o módní „zamrznutí“ než o snahu vypadat mladě. Ale i tu lze „přepísknout“.  

„Všichni jsme originální – stejně jako naše hodinky,“ popisuje Lucie Kopalová s tím, že v kolektivu tvořícím značku PRIM není její orientace problém16. 8. 2021

S tím, že muži by se nad svou módní nezřízeností mohli alespoň zamyslet, pak souhlasí i stylistka z LA, Ilaria Urbinati, která mj. obléká Bradleyho Coopera či Bruce Willise. „Je obrovský rozdíl v tom vypadat soudobě a vypadat trendy. Jak muž stárne, musí trendy pojímat více jednoduše – bez dalších famfár okolo,“ vysvětluje a dodává, že v náhlém záchvatu obav ze stáří zakoupené kožené bundy, výrazné náhrdelníky a potisky na triku muže ze dne na den nijak neomladí, ba naopak. „Jako chlap musíte již na prahu dospělosti přijít na to, co na vašem těle funguje a zůstat tomuto stylu věrný,“ dodává Michael Williams, další odborník na pánský styl, s tím, že muži, kteří se v určitém věku najednou začnou oblékat, jako by byli minimálně o generaci mladší, asi tuto vývojovou fázi nějak přeskočili.

Tedy, oblékat se mladistvě nepochybně může každý (žena i muž) – a neměl by se nechat zviklat všeobecnými radami, co pro něj je, či není vhodné. Na druhou stranu ale platí, že extrémy nikomu mnoho štěstí nepřinesou – a urputná snaha popírat věk a na prahu důchodu volit módu pro náctileté asi úplně ok není. Ovšem při zvážení všech argumentů pro a proti je vlastně možné říct, že pokud se právě takto člověk cítí spokojen (a opravdu se nejedná jen o pózu a prostou snahu, jak popřít datum narození), tak proč ne. Ostatně, kdo dal ostatním (a to včetně odborníků na módu a stylistů) právo soudit?

Zdroj: Theguardian.com, Independent.co.uk, Boredpanda.com