FOTO: „Když nemáte hovězí, dejte tam cvrčka!“ Show MasterChef nabídla „hmyzí menu“ a poukázala na jídlo budoucnosti

Možná se vám při představě, že ke svátečnímu nedělnímu obědu servírujete namísto kachny se zelím ragú z cvrčků a namísto bábovky třeba pěnu z larev potemníků, zvedá žaludek. Pravdou ale je, že hmyz do lidské stravy patří odedávna – ačkoliv tedy v naší kultuře přeci jen není běžnou pochoutkou. V budoucnu však bude strava, v níž se bude hmyz minimálně občas vyskytovat, nejspíš nevyhnutelnou nutností. Ostatně, hmyz už proniknul i do populární kuchařské show MasterChef…

Autor: Mirka Dobešová / Zdroj: Nova TV, iflscience.com, bbc.co.uk / 28. 2. 2019

Naplňte šváby - jako kremrole!

Včerejší díl populární kuchařské show Masterchef byl v mnoha aspektech docela odvážný. I když již v minulých dílech se objevily suroviny, s nimiž by běžná populace mohla mít na talíři (natož při přípravě) docela problém, jak se včera ukázalo, býčí žlázy či vepřový mozek byly teprve „rozjezd“. Snad i proto, že mezi porotci se objevil poměrně progresivní a invenční mladý kuchař Přemek Forejt, který se v exkluzivní olomoucké restauraci Entrée letos na Silvestra nebál servírovat menu á la bezdomovec (kdy dezerty poléval „okenou“/Curacaem a servíroval je v odřezaných krabicích od mléka apod.), přistál soutěžícím na jejich pracovních stolech hmyz…

„Fuj!“, „Odporná prasárna!“, „Zadupala bych to!“, vykřikovali účastníci kuchařské show, když zjistili, že budou vařit ze skutečně neobvyklých surovin – cvrčků, švábů a larev…Paradoxně i jeden z porotců zkonstatoval, že právě hmyz je asi tou surovinou, s níž by chtěl vařit ze všech nejméně. Z reakcí pak bylo patrné, že drtivá většina nejenže nikdy hmyz nejedla, ale ani nijak nepřipravovala. Na talířích se však nakonec objevily poměrně zajímavé kreace (třeba cvrčkovo-sarančatový dip) a divák neznalý takových kratochvílí, jako je „entomologický bufet“, se i přiučil. „Švábi, když se upečou, tak se nafouknou, mohla byste je plnit jako kremroli,“ radil Přemek Forejt jedné ze soutěžících.

A i když i z obrazovky zaznělo, že hmyz je budoucností stravování, většina účastníků/ic byla zhnusena. Jak ovšem naznačují mnozí odborníci, v určitém časovém horizontu lidstvu skutečně nezbyde, než přijmout hmyz jako integrální součást potravy…

17. 1. 2019Popěvek „na na na“ je doslova morem mnoha písní, podívejte se na nejlepších 30

Hmyz – potrava budoucnosti

I s ohledem na to, že světová populace se každoročně rozrůstá přibližně o 70 milionů lidí, bude-li tento trend pokračovat, do roku 2050 by na Zemi mělo žít kolem 9 miliard lidí. A jak naznačují predikce, aby bylo možné všechny nakrmit, museli bychom produkovat téměř dvakrát tolik potravin než v současné době. To se však již samo o sobě zdá jako docela problematické, jelikož již nyní je 70 % zemědělské půdy plně využito. V oceánech se nadměrně loví. Životní prostředí je znečištěné. A klimatické změny ohrožují rostlinnou výrobu. Celá jedna miliarda lidí trpí hladem již nyní. Proto bude zefektivnění potravinové výroby nevyhnutelné. A jako jasné řešení se zdá být právě hmyz.

Konzumace hmyzu přitom není nijak neobvyklá – pravidelně jej již nyní jedí přibližně 2 miliardy lidí. Kolem 1 900 různých druhů je totiž pro lidský organismus bezproblémových, mezi ty nejčastěji konzumované patří brouci, housenky, mravenci, ale i včely a vosy. Jen v západní kultuře se jednoduše nejedná o stravovací mainstream. Na druhou stranu – hmyz určitě jíte, aniž byste to věděli. V různých potravinách jsou totiž jisté „hmyzí hodnoty“ povoleny, o tom, kolik různých červů např. v ovoci jste v životě snědli, ani nemluvě. Jediným rozdílem je, že se jednalo o konzumaci náhodnou či spíše nevědomou…

Výživové hodnoty nade vše

Hmyz – bez ohledu na jeho vizuální nevábnost – má prokazatelně vysoký obsah tuku, bílkovin, vitamínů, vlákniny i minerálů. Dokonce v takových hodnotách, které jsou srovnatelné s rybami či běžnými hospodářskými zvířaty. Běžní cvrčci např. obsahují 205 g bílkovin/kg – a hovězí maso 256 g/kg. Překvapivě bohatí na bílkoviny jsou také termiti. A mouční červi obsahují srovnatelné množství nenasycených omega-3 a 6 mastných kyselin jako ryby – dokonce tedy více než maso hovězí a vepřové. Některý hmyz je zároveň skvělým zdrojem železa – kobylky jej obsahují až 20 mg ve 100 g, zatímco hovězí maso se sotva blíží k 6 mg/100 g.

Ve prospěch hmyzu jako jedné ze zásadních složek budoucí potravy pak hraje i fakt, že jeho cílené pěstování je k životnímu prostředí šetrnější (produkuje i zlomek skleníkových plynů např. ve srovnání s dobytkem), nemluvě o tom, že by hmyz mohl být v budoucnu využit také jako krmivo pro hospodářská zvířata. Zároveň je na pěstování hmyzu potřeba mnohem méně půdy a vody a jelikož se hmyz také rychle množí, lze jej ve výsledku pěstovat ve velkém množství a v malých prostorech. Vedle toho se z pěstování a sběru hmyzu může stát zdroj obživy lidí, kteří žijí v chudých rozvojových zemích. Tím se v důsledku může zlepšit jejich ekonomická situace a životní úroveň.

24. 1. 2019Drag Queens z RuPaul‘s Drag Race míří do Prahy! Přivítáme je v dubnu

Pražení cvrčci předčí chutí arašídy

Připadá vám hmyzí strava i tak poněkud odtržená od české reality? A chtěli byste podobné pokrmy ochutnat? Vlastně se nejedná o nic neobvyklého – entomologické dobroty se již docela často objevují na různých food festivalech (i když většinou jsou spíše atrakcí pro oko než pro chuťové pohárky), ochutnat dobroty z cvrčků, švábů či larev bylo donedávna možné i na některých veřejnosti přístupných entomologických burzách (nakonec však „hmyzí bufet“ zatrhla hygiena).

„Hmyzí bufet se několikrát objevil i na entomologických burzách. Lidé samozřejmě nejsou zvyklí běžně jíst třeba cvrčky. Proto provozovatelé připravili pro méně odvážné i různé koláčky a tyčinky, při jejichž výrobě použili místo mouky právě drť z různých brouků, kobylek a larev. A ukázalo se, že když strávník nevidí nožičky a křidýlka, ale jí chutně vypadající koláček, je mu úplně jedno, co bylo při jeho výrobě použito,“ popisuje entomolog Petr. Navíc ti, co se přes nepříliš vábný vzhled hmyzu dokázali přenést, uznali, že pražení solení cvrčci skutečně chutnají jako arašídy a možná i lépe…

A tak – časem – si třeba i my v Čechách zvykneme na „hmyz na talíři“. Přeci jen naši kuchyni již obohatil nespočet exotických vlivů, kvůli nimž importujeme spoustu různých surovin z celého světa. Proč se tedy pro jednou nezkusit vydat pro večeři třeba na pole? Lučních kobylek je tam klidně i na tříchodové menu!