Dokáže Čechy současná pandemie přesvědčit o tom, že mít svého psychoterapeuta se vyplatí?
Psycholog Marek Preiss z Národního ústavu duševního zdraví potvrzuje, že z důvodu pandemie koronaviru se u lidí objevuje vyšší míra úzkosti a stresu. Ačkoliv jdou tyto problémy prudce nahoru, dle jeho slov se postupně vše vrátí do normálu. Může však být tato situace důvodem k tomu, že se Češi naučí k psychologům a psychoterapeutům chodit pravidelně?
„Nutno zmínit, že kromě standardních problémů, které nevymizely, neustále přibývají další a lidé čelí ještě hlubším úzkostem a depresím. Mnohé z nich jsou spojeny s pandemií koronaviru. Je to tak silné, že i lidé, kteří by normálně žádné úzkosti neměli, případně by je dokázali zvládnout bez pomoci, nyní vyhledávají odbornou pomoc. A to hovořím nejen z vlastní zkušenosti, ale i ze zkušeností mých kolegů a kolegyň. Počet klientů se začíná zvyšovat. A pravděpodobně se to jen tak nezlepší,” říká známý terapeut a lektor Jan Vojtko.
Podobnou zkušenost má i terapeutka Marie Funke, která se specializuje například na závislosti na alkoholu: „V České republice sice ještě neexistuje přesný výzkum, ale existují výzkumy Národního ústavu duševního zdraví ohledně zvýšení počtu depresí, úzkostí a sebevražedných myšlenek kvůli pandemii koronaviru. Nárůst je až trojnásobný. A to výzkum zahrnuje pouze lidi, kteří si řeknou o pomoc. Co se týče přímo alkoholu, dívala jsem se na zajímavou studii z Německa, kde pozorují zvýšení počtu alkoholově závislých více než dvojnásobně. Tento trend zaznamenáváme i na naší klinice. Počty nových klientů, kteří mají problém se závislostí na alkoholu, se skutečně více než zdvojnásobily.”
Odborníci nekoušou
Dle slov paní Funke a pana Vojtka by si Češi měli uvědomit, že návštěva psychologa či psychoterapeuta by měla být stejně běžná, jako třeba návštěva zubaře. „Když se ozve zub, většina ihned zavítá k zubaři, ale když bolí hlava, většinou se to všichni snaží zvládnout sami. V horším případě se problém snaží zahnat například alkoholem nebo drogami, na kterých se postupně můžou stát závislí,” dodává Marie Funke.
Mnoho lidí může mít ze čtyř stěn a dvou křesel docela strach a návštěvu psychologa mít spojenou s tím, že vlastně nejsou úplně v pořádku. Strach může plynout i z toho, že mají problém svěřit se někomu cizímu, proto problémy řeší se svými blízkými, rodinou a přáteli, ale nutno zmínit, že rodina ani přátelé nejsou odborníci a jedná-li se o nějaký vážnější problém, můžou jejich rady přinášet víc škody než užitku.
Terapeut Jan Vojtko hovoří o tom, že nikdo z okolí přece nemusí vědět, že na terapie docházíte: „Pravidelné návštěvy terapeuta nikdo nemusí vytrubovat do světa. Pokud někomu už delší dobu není dobře, měl by vyhledat odborníka. Tito lidé mají znalosti a výcvik a dokážou lidem pomoct, resp. prověřit, zda je to třeba jen nějaká fáze života, anebo vážnější problém, který by bylo potřeba dlouhodoběji řešit a zpracovat. Jít na terapii není žádným selháním, je to odvaha.”
Terapeut Jan VojtkoFoto: Juan Calderón
„Musela jsem v sobě najít odvahu“
O svých pocitech a zkušenostech s psychoterapií hovoří jedna z uživatelek webu Psychologie.cz pod přezdívkou Ronnie: „Tahám ze sebe slova, a přitom mám pocit, že se mi v ústech mění na nějaké bláboly a já nemluvím zplna o čem chci. Zpětně mi dochází, že jsem nebyla připravená se plně odkrýt člověku, kterého neznám. Tento problém mi pár sezení vydržel. Naštěstí je má terapeutka tím nejtrpělivějším člověkem, kterého znám.”
„Dnes už vím, že jsem potkala člověka, který mi svými slovy dokázal utřít slzy. Pravdou je, že mě tato cesta neskutečně obohatila. Nelituji toho, že jsem tenkrát napsala mail do psychologické poradny. Jako by osud chtěl, abych poznala právě terapeutku, která mi byla přidělena. Za měsíc tomu bude rok a půl, co chodím na terapie a s jistotou mohu říct, že se můj život stal lepším, bohatším a pestřejším. Pokud čtete tento článek a váháte, zda se odvážit jít na terapii, prosím udělejte to. Kdyby tenkrát nebylo jednoho mailu a poznání úžasného člověka, patrně bych zůstala zaseknutá v jednom bodě.”
Psychoterapeut dokáže pomoct odbourat všechny problémyFoto: iStock.com
Pro Američany naprosto běžná věc
V Americe je praxe psychologů a terapeutů naprosto běžná a téměř každý Američan má svého vlastního terapeuta. To potvrzuje i Dr. Dana Cooke, Češka, která dlouhodobě žila v Americe, kde mimo jiné vykonávala psychologickou praxi: „Doufám, že neurazím české spoluobčany, ale obecně jsou Američani určitě více pozitivní a na život koukají z té lepší stránky, kdežto Češi v sobě mají strašně moc negativity. Téměř všechno je pro ně špatně a neumí ocenit věci, které jsou dobře – třeba i běžný den, který se vydařil, nebo když jsou zdraví a nic je nebolí.“
Dle jejích slov si Češi neuvědomují, že to tak nemusí být vždycky a měli by se umět radovat z toho, že věci fungují, jak mají: „To je v podstatě ten největší rozdíl. Češi jsou tak trochu morousové, neboť všechny prohry, konflikty a ztráty si v sobě nesou strašně dlouho. To je potom děsně trápí a snižuje kvalitu života.”
Marie Funke však ze své praxe pozoruje markantní změny: „Tyto změny postihují především mladou generaci. Máme spoustu náctiletých a dvacetiletých klientů, kteří si bez problémů řeknou o pomoc. U starší generace lze stále pozorovat jakýsi ostych a snahu vyřešit si to tzv. na vlastní pěst, což často nekončí dobře. Jsem ráda, že mladší generace je více uvědomělá.”
Jak poznat, kdy složitou životní situaci zvládnete sami a kdy je potřeba vyhledat odborníka?
Dle Dany Cooke je většina českých lidí hrozně hrdá a myslí si, že pomoc nepotřebuje: „Přála bych si prolomit ledy, aby lidé takto nepřemýšleli. Základním vodítkem pro člověka je být v životě šťastný. Jakmile se necítí ve své kůži, více nebo málo spí, je smutný, pláče a popíjí více alkoholu, mohl by z návštěvy psychologa benefitovat. Chtěla bych velmi zdůraznit, že návštěva psychologa není žádná porážka a všechny ty zastaralé stereotypy, že psychologové a terapeuti jsou nějaké ‘psycho’ a že by se měl člověk stydět a chodit kanály, nejsou vůbec pravdivé. Budu s tím bojovat a doufám, že lidé přijdou na to, že psycholog je člověk, který dokáže pomoci žít plný, šťastnější a vyrovnanější život.”
Stres může přerůst až v závislost na alkoholuFoto: iStock.com
Základní péče
Pomoci zvládnout aktuálně náročné období se snaží také vědci z Národního ústavu duševního zdraví, kteří připravili bezplatné online přednášky o duševním zdraví v době pandemie. Odborníci se však shodují na tom, že každý by měl dbát alespoň na prevenci a základní péči, a to například cestou sportu, meditace, nových koníčků nebo větší empatie s ostatními. Je dobré být laskavý k sobě i druhým.
Poslední zmíněnou věc navrhuje i adiktolog Petr Popov: „Slovo prospěšné je klíčové. Být prospěšný nejen sobě, ale také ostatním. Pocit vlastního smyslu si můžu dovolit tak, že pomůžu někomu jinému. Jedním z důvodů, proč se lidé uchylují k drogám a alkoholu, je deziluze a pocit marnosti a ztráty smyslu. Ale dá se to i jinak. Je důležité být proaktivní a říct si, tady sice mohu plakat a stěžovat si, ale třeba můžu být prospěšný někde jinde. Existuje známý slogan, který zní: kdo pomáhá druhým, pomáhá sám sobě.”
Autor: Jan Witek
