Módní návrhář Lukáš Macháček: „Pandemie koronaviru svět módy trochu zklidnila a je to dobře“

Se známým českým módním návrhářem Lukášem Macháčkem jsme hovořili o tom, jak vnímá trendy, jak módu zasáhla pandemie koronaviru a zda je módní svět opravdu tak nekompromisní, jak se občas může zdát. Odpovědi na tyto a mnohé další otázky naleznete v rozhovoru níže.

Aktuálně je většina z nás zavřena doma a žádné veřejné akce, kde bychom se mohli ukázat v nejnovějších módních kouscích, momentálně neexistují. Jak myslíte, že to ovlivňuje módní trendy?

Musím se přiznat, že tento typ otázky nenávidím. (smích) Každému, kdo chce být v rámci trendů v obraze, doporučuju stažení aplikace VOGUE Runway. Já to vidím tak, že zůstanu věrný svým barvám a budu investovat jen do nestárnoucích a nadčasových kousků. Zdá se, že v tomto duchu se tak trochu momentálně nese celý módní průmysl.

Máte nějaké další příklady toho, jaký vliv má pandemie koronaviru na módní průmysl?

Bavíme-li se o celosvětovém módním průmyslu, značky se trochu uklidnily. Nechrlí každý měsíc několik pre a capsule kolekcí, ale vkládají důraz na hlavní kolekce, ve kterých se vracejí k základním stavebním kamenům a DNA svých značek, což je výhra. Mě osobně hrozně baví, že díky současné situaci sice není možné navštěvovat přehlídky, ale značky své kolekce posílají do světa v podobě videí, filmů atd. Nic je tak neomezuje v kreativitě prezentace, neřeší se, kdo bude kde sedět a kudy povede catwalk a tvoří si tzv. svůj vlastní svět, což dle mého názoru k pochopení celého nápadu kolekce moc pomáhá.

Značky tedy nechrlí takové množství podkolekcí, změnily se formy prezentací, v drtivé většině probíhají pouze online nákupy a některé značky si kladou nové podmínky, ovšem stálá klientela, která ví, co opravdu chce, nakupuje i nadále.

Jakým směrem se ubírá konkrétně vaše tvorba? Chystáte nějakou novou kolekci?

Teď zrovna nejsem v módu, kdy bych chtěl navrhovat kolekci. Nerad se řídím nějakým trendem typu jaro, léto, podzim a zima. Netlačím to na sílu. Momentálně čekám na to, jak se situace vyvine. Tvorba kolekce je v dnešních podmínkách velice finančně náročná a snažím se oblečení dělat pro lidi a chci, aby jej nosili ven a aby oblečení žilo, což teď samozřejmě nelze.

Nejvíc mě baví svatební šaty a večerní šaty na akce typu MFF Karlovy Vary, opulentní večírky a svatby, které teď prostě neexistují, takže necítím potřebu nějakým způsobem tvořit. Každopádně na mém e-shopu Mconcept.cz lze několik mých kousků najít a pravidelně je doplňuju. Tvořím nové produkty v podobě mikin, triček s výšivkami apod., ale že bych tvořil ucelenou kolekci, to teď úplně necítím. Myslím, že ani má klientela by něco podobného neocenila.

Říkáte, že se nerad držíte nějakých trendů, co byste na světě módy změnil, kdyby to šlo?

Docela mi vadilo, že svět módy je tak rychlý a nekontrolovatelný. Člověk ani nestačil zaregistrovat jednu kolekci a už byla venku druhá. Obecně bych byl pro to, aby se tento svět celkově zpomalil, což se díky současné koronarovirové situaci stalo, takže si myslím, že to opět začíná být fajn.

Co považujete za svůj největší dosavadní úspěch?

To, že jsem se naučil žít sám se sebou a věřit sám sobě. Je těžké umět věřit své vlastní práci a dle mého je mým největším úspěchem, že se mi to povedlo. Co se přímo pracovních úspěchů týče, jsem moc vděčný, že jsem si všechny své sny, které jsem na poli českého a slovenského módního průmyslu měl, mohl splnit a další sny, které ještě mám, jsou skrze aktuální koronavirovou situaci v nedohlednu, takže uvidíme, co s nimi bude.

Lukáš Macháček
Foto: se souhlasem Lukáše Macháčka

Co naopak považujete za svůj největší kariérní fuck-up?

Bylo to právě mé spoléhání se na ostatní. Nevěřil jsem sám sobě a svému zdravému rozumu, ale dále bych to nechtěl moc rozebírat.

Nevím, zda to spolu souvisí, ale říká se, že svět módy je velmi nekompromisní a tvrdý. Lze si v tomto světě najít též blízké přátelé, nebo se hraje většinou jen na falešné úsměvy?

Samozřejmě, že se hraje i na falešné úsměvy a spoustu jiných věcí, ale na druhou stranu musím říct, že jsem si v tomto odvětví našel opravdu blízké přátele. Myslím si, že je to stejné jako všude jinde, zkrátka fifty-fifty.

Takže vztahy mezi módními návrháři jsou vesměs dobré?

Nejsem zastáncem toho, že bych si hrabal pouze na svém písečku. Velice rád podpořím své kolegy a když se mi něco líbí, nemám problém říct to nahlas. Nebaví mě různé povídačky a pomlouvačky za zády, po kterých se na dotyčného budu usmívat, jako by se nic nestalo. Myslím, že jsme tak malý rybníček, že bychom se měli navzájem všichni nějakým způsobem podporovat, než abychom si podkopávali nohy. Takže určitě mám mezi svými kolegy přátele a všichni se navzájem podporujeme. Všechno je to o lidském přístupu.

Mléčná čokoláda v poměrně velkém množství pomáhá hubnout i lépe spát. Klíčový je však čas její konzumace, tvrdí vědci16. 7. 2021

Jak vnímáte módní kritiky, ti asi takoví přátelé nebudou?

Když někdo kritizuje mě, tak se prostě řídím pravidlem: sto lidí, sto chutí. Jestli se něco líbí Lence ze Znojma a naopak nelíbí Pepovi z jižních Čech, to bohužel neovlivním a nebudu se tomu ani bránit a nutit jim můj vkus.

Rozdíl je samozřejmě v tom, když o vás píše americký VOGUE, anebo patnáctiletá holka. Kritika v americkém Vogue může mít samozřejmě dopad na vaši profesní dráhu a ovlivnit kariéru, ale je otázka, zda jde o konstruktivní kritiku. Nicméně módní kritika v bulvárech, kde módu hodnotí samozvaní guru, to je občas zajímavé. Samozřejmě vás kritika dokáže v lecčem posunout, pokud má váhu, ale já si za tím, co vypustím ven, jednoznačně stojím a z kritiky si hlavu nelámu.

Můžete zmínit někoho nebo něco, co vás ve vaší tvorbě inspiruje?

Nedá se říct, že by mi byl inspirací někdo konkrétní jako třeba David Beckham, něco takového jsem cítil naposledy v prváku na střední škole. Dnes je to klidně třeba betonová stavba, kterou někde vidím, případně věci, na které narazím v zahraničí, ale především je to každodenní život kolem mě. Vždy je to nahodilé a nemám žádnou stálou inspiraci.

Je právě tato neomezená inspirace receptem k tomu, abyste se na poli módního průmyslu udržel co nejdéle?

Možná, ale myslím si, že nejlepší je být sám sebou a nehrát si na něco, co nejste. Dle mého je dobré netvořit na základě módních trendů, ale dělat prostě to, co vás baví a co vychází z vašeho srdce. To lidé ocení ze všeho nejvíc. Je důležité být pozitivně naladěný a pak to jde samo.

Lze tedy říct, že je Lukáš Macháček pozitivně naladěný optimista?

Rozhodně. Zažil jsem mnoho různých karambolů, takže vím, že vždycky může být hůř, ale s optimistickým přístupem se vždy vše vyřeší. Pokud se objeví nějaký problém, člověk se na něj samozřejmě nesmí vykašlat a schovávat hlavu do písku, ale snažit se ho vyřešit.

Nemálo důležitá je v rámci vaší profese také odvaha, můžete o sobě říct, že jste odvážný?

Myslím si, že je to jedna ze základních ingrediencí návrhářského guláše. Bez odvahy by to nešlo.

I přes to se zeptám, z čeho jste měl dosud největší strach?

Asi z toho, co na mou tvorbu řeknou ostatní. Dříve jsem tomu bohužel částečně dával váhu a svou tvorbu tomu podmiňoval. Měl jsem představu toho, jak by má tvorba měla vypadat, ale pak jsem se zasekl nad tím, co o tom řeknou ostatní, což je samozřejmě špatně, protože má tvorba pak nešla stoprocentně z mé hlavy. Proto je důležité nemít strach a dělat přesně to, co chcete.

Zlepšení kondice nesmí být dřina. Trenéři hvězd se shodují, že po roční pauze pomohou i aktivity, které lze zvládnout při čištění zubů14. 6. 2021

Jak se vám podařilo tento strach překonat?

Dozrál jsem k tomu. Vydal jsem několik kolekcí a pak, když se na veřejnost dostalo něco, co jsem původně vydat nechtěl, přineslo to nakonec největší úspěch. Byla to tvorba, která ze sta procent vycházela ze mě. V ten moment jsem pochopil, že nejdůležitější je dělat to, co vychází z našeho nitra, protože právě takové věci ostatní pohltí ze všeho nejvíc.

Je pravda, že přesně tohle pak přidává na hodnotě každé značky a tím se dostávám k další důležité otázce. Co byste vzkázal lidem, kteří si myslí, že drahá móda je k ničemu?

Lidem, kteří nechápou, proč jedno sako stojí 25 tisíc, když podobné sako z běžného obchodu seženete za 2,5 tisíce, je nutné vysvětlil, že je to o tom, co nejde pouhým okem vidět. Je to například historie značky, co všechno stojí za tím, aby takové sako vzniklo apod. Další důležitou otázkou je střih, který představuje třeba i několikaletou práci modelářů a posouvání švu o milimetry, aby sako sedlo na každé rameno tak, jak má. Člověk to pochopí pouze ve chvíli, kdy si na sebe obleče sametové sako z běžného obchodu a pak si na sebe obleče identické sako prémiové značky. Jde o to, že v každém se bude cítit úplně jinak.

Právě zde je ta kvalita, za kterou se platí. Nejde o placení za nápis značky. Vysokou módu si lidé nekupují proto, že jsou rozmlsaní a mají peníze, ale proto, že vědí, za co platí. Je to úplně stejné, jako když si kupujete drahé auto nebo drahý luxusní dům, u kterých víte, co všechno za vysokou cenou stojí. Stejně tak je tomu i u jídla, vína a zkrátka celého lifestylu. Za každým módním kouskem stojí mnoho let práce, několik desítek lidí, historie a DNA značky a klienti si tuto módu kupují, protože se v ní cítí dobře, ne aby ukázali logo. Ty nejdražší věci naopak na první pohled nikdo nepozná, protože nejsou ověnčené obrovskými nápisy a logy, ale ukrývají v sobě kvalitu.

Zdroj: Jan Witek