Po mase bez masa a cigaretách bez tabáku roste trend „nealko alkoholu“. Z požitků se postupně stávají společenské neduhy
„Vzhledem k tomu, že zdraví a wellness zaujímá v myslích spotřebitelů čím dál větší pozornost, stále více věcí, které jsou s tím spojeny, tedy např. omezení konzumace alkoholu, mají tendenci získávat na popularitě,“ tvrdí Devon Bergmen, generální ředitel analytické spotřebitelské společnosti Social Standards. Jistým důkazem může být i stále narůstající popularita tzv. suchého února, tedy měsíce, kdy se čím dál více lidí vzdává konzumace alkoholu. Ruku v ruce s tím však obecně roste popularita nápojů s nízkým nebo žádným obsahem alkoholu. „Kategorie nealkoholických destilátů začala být ve světě populární a ohlasy jsou pozitivní i u nás v České republice,“ říká ke globálnímu fenoménu Aleš Půta, provozovatel pražského Hemingway baru.
Nealkoholický alkohol jako nový trend
Co se týká konzumace alkoholických nápojů, resp. jeho konzumovaného množství, jsou informace ale poměrně rozporuplné. Loňský rok byl totiž podle některých statistik specifický v tom, že lidé skutečně začali omezovat příjem alkoholických nápojů – svědčí o tom mj. průzkum společnosti Bacardi, jak totiž naznačují jeho výsledky, právě nižší obsah alkoholu v nápojích byl loňským trendem č. 1.
O tomtéž pak vypovídají i statistiky vyhledávání společnosti Google, zájem o termín „mocktail“ (tedy míchaný nápoj bez obsahu alkoholu) se loni zvýšil o 42 procent.
Podle společnosti Whole Foods jsou pak nápoje bez obsahu alkoholu jedním z deseti největších trendů v oblasti potravin roku 2020. Ovšem proti tomu stojí jasná data o prodejích zboží v daném segmentu.
Zájem o víno a lihoviny v době pandemie koronaviru neustále roste a prodej nealkoholických nápojů nevykazuje prakticky žádné změny. O tom, že odborníci zaměřující se na oblast závislostí varují před zvyšující se mírou problematického pití právě v souvislosti s problémy plynoucími z dopadů koronavirové pandemie, ani nemluvě. Přitom konkrétně Češi jsou ve spotřebě alkoholu třetí na světě a v průměru jej každý ročně vypijí až 14,4 litru (tedy, v tomto případě máme na mysli alkohol čistý).
Bary, v nichž je alkohol zapovězen
Ve světě již vznikly také první nealkoholické bary – jednoduše proto, aby lidé měli místo, kde se potkávat s ostatními, ale zároveň nebyli pod neustálým tlakem nutnosti pít u toho alkohol. „Nealko destiláty nejsou pouze pro abstinenty. U nás v baru je pijí i lidé, kteří si už dali svůj jeden nebo dva alkoholické koktejly, chtějí zůstat, ale nechtějí pokračovat v konzumaci alkoholu ani pít jen minerálku. Proto volí z nabídky nealkoholických drinků. Ta už dneska, stejně jako ve světových barech, nemůže být postavena jen na virgin mojitu,“ doplňuje Půta.
Počet podniků, které nabízejí mocktaily, přitom mezi lety 2018-2019 jen v Americe vzrostl o 130 %. Myšlenka je to nepochybně zajímavá (ostatně, prozatím ve společnosti stále platí, že „divný“ je spíše ten, kdo alkohol nepije, než ten, kdo si jej dopřává plnými doušky), praxe ale naznačuje, že tyto bary jsou vítány zejména mezi těmi, kdo měli v minulosti problémy s nadměrnou konzumací alkoholu, ale také mezi těmi, kdo jej v danou chvíli nemohou pít (např. těhotné ženy či lidé s různými zdravotními problémy). Přesto je tu základní premisa, že mnozí lidé si jednoduše přejí pít méně, ale nechtějí být o sociální aspekty konzumace alkoholu ochuzeni.
Tzv. "suchej únor" dorazil i do ČeskaFoto: Instagram
Káva bez kofeinu. Cigarety bez tabáku. A nealko alkohol
Káva, cigareta a k tomu něco ostřejšího – přesně tak by se dalo popsat „menu“ mnoha těch, kdo jdou s přáteli posedět do restaurace (nebo nyní sedí doma, ale tato potěšení, která spolu téměř neoddělitelně souvisí, si stejně dopřávají). Jenže doba se mění. Z kouření se stal nežádoucí nešvar, kterého se mnozí snaží zbavit, a pití alkoholu také není zrovna něčím, čím by se měl člověk chlubit. Není tedy divu, že mnozí hledají „únikové cesty“ a způsoby, jak si sice „užít“, ale příliš přitom neuškodit tělu. A s narůstající poptávkou tedy logicky roste i nabídka – a to včetně alkoholu, který však žádný alkohol neobsahuje.
Nealkoholické pivo je dnes poměrně známé, ovšem jen u něj nabídka rozhodně nezůstává. Zatímco dětské „rychlé špunty“ asi všichni znají jako „dospělácky zabalenou limonádu pro nejmenší“, v obchodech je možné již sehnat regulérní šampaňské, které však alkohol neobsahuje. A výrobci jdou ještě dále – a lze si tak již pořídit i „alkohol tvrdý“, z nějž ovšem díky nulovému obsahu alkoholu kocovina rozhodně nehrozí. Jednou z prvních vlaštovek v tomto specifickém segmentu je např. gin CEDER´S, který je již k dostání i v Česku. I když samozřejmě nelze čekat, že podobný výrobek dokáže napodobit chuť reálného alkoholu, minimálně do koktejlů se jedná o poměrně solidní alternativu. Vždyť i na ginu s tonikem je možné náležitě chuťově zapracovat tak, aby i v nealko verzi dokázal konzumenta chuťově uspokojit...
Alkohol jako sociální neduh?
Zatímco ale všechny nelkoholické varianty výše zmíněných nápojů slouží podle některých odborníků do jisté míry jen k tomu, aby lidé „něco pili“, existuje již i vědecký zájem o vytvoření nápoje, který by měl naplňovat všechny relaxační a také sociální aspekty konzumace alkoholu, ovšem bez všech negativních dopadů na organismus od kocoviny až po všechna další závažnější zdravotní rizika. „Všichni dnes vědí, že alkohol je toxická látka. Kdyby byl objeven až dnes, byl by jako potravina nezákonný, pokud bychom totiž použili kritéria potravinových standardů, bezpečným omezením konzumace alkoholu by byla jedna sklenka vína ročně,“ tvrdí vědec David Nutt, který před deseti lety musel opustit pozici vládního drogového poradce poté, co zpochybnil zkreslené morální standardy, podle nichž je užívání drog a alkoholu posuzováno. Mj. pak představil také údaje, podle nichž je alkohol pro společnost škodlivější než heroin nebo crack.
Ačkoliv Nutt není přímo radikálním odpůrcem alkoholu (a sám přiznává, že před spaním si s chutí dá skleničku), zastává názor, že by bylo dobré, aby všichni ti, kdo alkohol pít nechtějí, měli k dispozici adekvátní alternativu. Se všemi jejími kýženými účinky a bez negativních důsledků. Je tedy možné, že s alkoholem to brzy bude podobné jako s masem s cigaretami – zatímco maso (resp. jeho produkce) je stále častěji spojována s ekologickou krizí, cigarety jsou zase častěji odmítány kvůli dopadům na lidské zdraví. I když zatím po světě běhá i spousta tzv. flexitariánů (lidí, kteří se snaží stravovat bez masa, ale čas od času si jej dají) a také kuřáků, kteří vyměnili klasické cigarety za jejich další alternativy, podle některých právě konzumace masa a kouření cigaret patří mezi klasické společenské neduhy 21. století, kterým je třeba učinit přítrž. A jak se zdá, postupně se k nim přidává i pití alkoholu…
