Blíží se konec masa, jak jej známe? Dle odborníků je to nevyhnutelné

Někteří se s ním nadobro rozloučili, jiní si bez něj nedokážou představit život. Spotřeba masa oproti dobám minulým výrazně narostla. I když si mnozí zemědělci mnou ruce, odborníci naopak varují, že pro životní prostředí je obrovská konzumace masa neúnosná.

Ekologická katastrofa

Živočišná produkce je oproti rostlinné časově i energeticky mnohem náročnější. Možná vás překvapí, že na produkci jednoho kilogramu masa je potřeba až 6,5 kg zrní, 36 kg objemového krmiva a 155 litrů vody. Když k těmto číslům přidáte průměrné množství snědeného masa, kdy údaje českého statistického úřadu říkají, že průměrný Čech zkonzumuje zhruba 85 kg masa za rok (ještě v roce 1936 to bylo pouhých 38 kg), rázem se dostanete do astronomických čísel.

Dle odborníků může podobný nárůst konzumace masa skončit ekologickou katastrofou. Jde především o daleko vyšší emise uhlíku, než které vznikají při pěstování zeleniny, ovoce a obilovin. Průmyslový chov zvířat nyní zodpovídá zhruba za 15 % všech emisí, které způsobuje člověk, a to u oxidu uhličitého, metanu i oxidu dusného. Nehledě na to, že lesy a divoký venkov musejí poskytnout prostor polím, na nichž se pěstuje krmivo pro zvířata.

„Lidé ze Západu by měli snížit spotřebu hovězího masa až o 90 procent“, varuje studie, která vyšla v prestižním časopise Nature. „Současným stylem života má lidstvo nakročeno k tomu, že ho planeta v rozmezí pouhých několika desítek let nebude zvládat uživit. Je potřeba jíst méně masa a přistoupit k přísným změnám v zemědělství.“

„Pokud jde o půdu, musíme radikálně snížit zemědělsky využívanou plochu, aby vznikl prostor pro návrat divočiny. Nejrychleji a nejúčinněji toho dosáhneme, pokud změníme své stravovací návyky. Velcí masožravci jsou v přírodě vzácní, protože pro přežití potřebují spoustu kořisti. Na jednoho predátora v Serengeti připadá více než sto zvířat, jimiž se živí. Planeta nemůže uživit miliardy velkých masožravců. Zkrátka na to není místo. Kdyby strava nás všech byla převážně rostlinná, stačila by nám jen polovina půdy, kterou dnes využíváme. Příklad si můžeme vzít například z Nizozemska, které patří mezi země s nejvyšší hustotou obyvatel a je celé pokryté malými rodinnými farmami. Holandští farmáři jsou totiž odborníky na to, jak z každého hektaru vytěžit maximum a stále častěji hospodaří udržitelně. Výnosnost se tak za dvě generace zvýšila téměř desetinásobně,“ sděluje v dokumentu Život na naší planetě přírodovědec David Attenborough.

Známý přírodovědec v celosvětově veleúspěšném dokumentu zároveň hovoří o tom, že Nizozemsko dokázalo snížit spotřebu vody, pesticidů, hnojiva a snížit emise uhlíku: „Navzdory své velikosti je dnes Nizozemsko druhým největším vývozcem potravin na světě. Díky kombinaci tradičních a moderních metod je reálné produkovat mnohem více potravin na mnohem menší ploše. S lepším přístupem k zemědělství je možné zvrátit proces zabírání půdy, který jsme zahájili již v počátcích zemědělství. Je to nezbytné, protože volnou půdu naléhavě potřebujeme pro lesy.“

Vegan, vegetarián a nově také flexitarián

K dnes již dobře známým pojmům jako jsou vegan a vegetarián, přibyl další, který se vyskytuje čím dál tím častěji. Je to flexitarián. Že jste tohle slovo ještě nikdy neslyšeli? Flexitariáni jsou lidé, kteří vědomě omezují konzumaci masa. Počet zástupců této skupiny údajně strmě stoupá, což s sebou přináší nový trend v podobě rostlinných alternativ masa. Do roku 2025 by měla hodnota globálního rostlinného průmyslu narůst z 12 miliard dolarů na 27,9 miliard.

Rostlinné náhražky jdou kupředu

Nová doba přináší nové příležitosti a své o tom ví výrobci rostlinných náhražek masa. Jedním z nejvýraznějších je Beyond Meat aneb náhražka masa, která pobláznila celý svět a doslova zbořila burzu. Jedná se o první čistě rostlinnou potravinovou značku, která vstoupila na akciový trh. Během prvního dne obchodování stoupla cena jejích akcií o 163 %. Kdybyste při vstupu Beyond Meat (začátek května 2019) na burzu investovali 1000 dolarů a prodali je v únoru 2020, zhodnotili byste své peníze podle výpočtů CNBC asi o 345 %. Je potřeba ještě dále hovořit o tom, jak moc je nutné brát tento trend vážně?

Stylový a inteligentní vůz můžete pořídit již za pár set tisíc. Jaký vůz nás v redakci zaujal?7. 5. 2021

Zajímavostí je, že za tento boom nemůžou vegani, ale právě již zmiňovaní flexitariáni. Trochu tomu pomohla i pandemie koronaviru. Přerušené dodávky zásob, omezení pracovního trhu a zavřené hranice způsobily na mnoha místech světa nedostatek masa. Pro milující masožravce ne moc pozitivní zpráva, ale pro výrobce „alternativního masa“ příjemné zjištění. Ačkoliv zmiňovaná společnost Beyond Meat pochází původem z Kalifornie, nyní dobývá celý svět, dokonce i Česko. K tomu však musíme dodat, že ani zlaté české ručičky nezůstaly pozadu.

Vegetariánské a veganské výrobky „po česku“

Nedaleko města Teplice se nachází továrna společnosti Tivall, která byla založena v Izraeli a nyní je součástí velké potravinářské společnosti Nestlé. Právě tato společnost stojí za značkou Garden Gourmet a v rámci Evropy se jedná o hlavního leadera ve výrobě vegetariánských a veganských výrobků. Ačkoliv je většina výrobků bezmasých potravin exportována do západoevropských zemí, můžete je najít i na pultech českých obchodů. Dalším plusem pro všechny ekologické nadšence může být i to, že od roku 2017 využívá společnost Tivall jen energii z obnovitelných zdrojů, tzv. zelenou energii. Můžeme se tedy pyšnit tím, že i v rostoucím trendu alternativních produktů k masu Češi tak trochu udávají směr.

Veggie kuličky od Garden Gourmet
Foto: Garden Gourmet Nestlé

Kromě značky Garden Gourmet exceluje i další česká značka. Jedná se o rychle rostoucí start-up MANA, který vešel do povědomí jako producent práškové alternativy k plnohodnotnému jídlu. S koncem roku 2019 přišel s novým produktem, který si s americkou výrobou ničím nezadá. Pražská Heaven Labs vyvinula MANA burger, který slibuje nutričně kompletní alternativu k masu. MANA burger vypadá, chutná a texturou uspokojuje konzumenty stejně jako čerstvé hovězí maso.

Takhle vypadá ManaBurger
Foto: Mana
Obal hovoří jasně o tom, že se nejedná o pravé maso
Foto: Mana

„Náš burger je více, než se na první pohled zdá. Tato směs energie a informací je průkopníkem pro budoucí, nutričně plné a udržitelné potraviny. S každým soustem našeho burgeru urazíme malý krok ke změně v produkci potravin, zdravotního nepoměru a k odpovědi na otázky týkající se naší potravy v blízké budoucnosti, které zůstávaly příliš dlouho nezodpovězeny,“ dodává zakladatel a CEO značky, Jakub Krejčík.

Poznáte rozdíl?

Vášniví konzumenti steaků a masných výrobků se pravděpodobně budou muset porozhlédnout po alternativách, které jsou ekologičtější, udržitelnější a se stoupající poptávkou i cenově dostupnější.

Je zřejmé, že vegetariánství a veganství už dávno není jen o zelenině a tofu a alternativní verze k masným výrobkům oslovují daleko širší uživatelskou základnu než jen samotné odpůrce masného průmyslu. Stačí tak pouze porazit společenské stigma, což by neměl být takový problém, protože velká část rostlinných produktů je natolik autentická, že ani zapřisáhlý „masožravec“ nepozná, že ve skutečnosti nejí maso.

„Vyrůstat v pěstounské rodině s dalšími 12 dětmi pro mě bylo štěstím. Až díky divadlu jsem si uvědomil, jak silný vztah mám ke svým genitáliím,“ tvrdí herec Luke14. 4. 2021

Změna je nevyhnutelná

„Naše stopa je nyní skutečně globální. Jedná se o slepý útok na tuto planetu. Nadměrným rybolovem jsme snížili 30 procent rybích populací na kritickou hranici. Každý rok pokácíme více než 15 miliard stromů. Přehrazováním, znečišťováním a přílišným odčerpáváním řek a jezer jsme snížili sladkovodní populace o více než 80 procent. Divoké nahrazujeme zkroceným. Polovinu úrodné půdy na Zemi nyní tvoří zemědělská půda. 70 procent veškerého ptactva na Zemi jsou domácí ptáci. V drtivé většině kuřata. Tvoříme přes třetinu celkové hmotnosti savců na Zemi. Dalších 60 procent jsou zvířata, která chováme na maso. Zbytek, od myší po velryby, tvoří pouhá čtyři procenta. Tohle je nyní naše planeta, která je řízena lidmi pro lidi,“ zaznívá v závěru dokumentu Život na naší planetě. Máme s novými alternativami k masu šanci na změnu?

Autor: Jan Witek

Zdroj: Jan Witek