Unavenému ovoci ze supermarketů je konec. Crowdfarming vám doveze citrusy i avokáda, které ještě před dvěma dny visely na stromě
Ze stromu přímo k vašim dveřím
Platforma Crowdfarming.com nabízí prodej sezónního ovoce přímo od farmářů. Není ošetřeno pesticidy, sklízí se přímo na objednávku a v balení bez plastů vám dojde domů během pár dní. Můžete si takto pořídit pomeranče, mandarinky, grepy, citrony, avokáda nebo třeba mandle. Výhodou je, že ovoce nemusí být chemicky ošetřeno, aby vydrželo dlouhou cestu přes různé sklady až do obchodu. I avokáda jsou pěstována ve Středozemí a nepřepravují se tedy přes půl planety.
Vedle jednorázového nákupu se můžete rozhodnout pro adopci. Adoptujete si třeba pomerančovník, mandloň, pistácii, goji nebo olivovník a pak z něj dostanete úrodu. V nabídce jsou nejen stromy, ale i med, rýžové pole ve Španělsku, čajová plantáž v Gruzii nebo kráva v Německu, jejíž sýr vám pak přijde poštou.
Protest proti velkým řetězcům
Projekt CrowdFarming založila v roce 2017 skupinka mladých pěstitelů pomerančů ze španělské Valencie, kteří byli zklamaní tím, jak fungují tradiční dodavatelské řetězce potravin. Rozhodli se proto evropským spotřebitelům nabídnout mnohem transparentnější, osobnější a ekologičtější cestu. Sami tuto svoji snahu nazývají zemědělsko-sociální revolucí.
Do projektu se zapojují jednotliví farmáři, aby přes něj nabízeli svou produkci za ceny, které si sami určí. Ne všichni mají certifikaci bio – informaci o jejich způsobu hospodaření se dočtete na jejich profilu, který nabízí i informace o osobě farmáře a o jeho půdě. Projekt je postaven na východisku, že odběr úrody přímo od farmáře je tou nejsnazší cestou, jak udělat něco pozitivního se společenským i ekologickým dopadem. Předpokládá to ovšem, že nebudete líní si svého dodavatele vybrat a kriticky zhodnotit, který je pro vás ten pravý – chce to víc energie než naházet do košíku pár pomerančů v supermarketu.
Po ovoci se jen zapráší, nestihne shnít
Matka dvou malých dětí Klára si první 11kilovou bednu mandarinek objednala před Vánoci, protože ji zaujala reklama na Facebooku. Mandarinky měly děti dostat k Mikuláši místo čokolády. „Spojuje se v tom bio kvalita, lokální podpora a přímý kontakt s farmářem nebo farmářkou. Líbí se mi, že mají hezky udělané příběhy jednotlivých pěstitelů. Celé mi to prostě dává smysl,“ říká Klára.
Potěšil ji taky způsob komunikace. „V pondělí mi píšou email, že pro mě dnes trhají mandarinky, a ve středu je mám. V jedenáctikilové krabici je ve skutečnosti dvanáct kilo a k tomu vzkaz: namáčklé vyhoďte, aby se vám to všechno nezkazilo,“ popisuje. Ovoce je ale úplně čerstvé, takže v lednici vydrží dlouho. Z první zásilky Kláře po měsíci a půl zbývají dvě mandarinky a jsou pořád dobré. Mezitím už ale objednala další bednu mandarinek a zásilku 20 avokád. Cena se jí zdá téměř srovnatelná s bioprodukty v českých obchodech, hlavně u větších objednávek.
Je to skutečně transparentní nákup?
Někteří si možná ještě pamatujete pět let starou kauzu se selským mlékem z Ježkova statku, které prodávaly farmářské obchody. Ukázalo se, že žádný takový statek neexistuje a jedná se o mléko z konvenčních chovů. Není i CrowdFarming jen šikovný marketingový tah? „Je fakt, že já se ráda nechám zblbnout marketingem. Ale pokaždé jsem mandarinky objednala od někoho jiného a přišel mi k tomu jiný dopis. Zdálo se mi, že je to pokaždé jiný farmář,“ říká Klára.
CrowdFarming na svém webu uvádí, že prodeje skutečně probíhají mezi farmářem a jeho zákazníkem. Projekt si od zapojených farmářů bere poplatek za služby, jako je provoz webu s e-shopem, propagaci, přepravu a nepřetržitý klientský servis. Výše poplatku se odvíjí od druhu a množství prodaného ovoce, země původu farmáře a dalších faktorů. U adopcí farmář projektu odevzdá 16 % z čistého příjmu.
Místní farmáři evropskou spotřebu ovoce nepokryjí
Neziskovka Fairtrade Česko a Slovensko sdružuje organizace i jednotlivce, kteří podporují myšlenku spravedlivého obchodu (fair trade). Zaměřuje se na podporu pěstitelů ze zemí globálního Jihu, jejichž postavení je ve srovnání s evropskými farmáři o dost horší. Přesto crowdfarmingu fandí. „Obecně vítáme všechny snahy, které směřují k tomu, že zemědělská produkce je co nejekologičtější, že při ní není zneužívána dětská nebo otrocká práce a že za ni pěstitelé dostanou spravedlivě zaplaceno. S myšlenkou crowdfarmingu nás spojuje také to, že i my se snažíme, aby se spotřebitelé co nejvíc zajímali o to, kdo a za jakých podmínek pro ně potraviny vypěstoval a vyrobil,“ uvedla ředitelka organizace Hana Malíková.
Zároveň však upozorňuje, že zásobování exotickým ovocem formou crowdfarmingu nemůže pokrýt evropskou spotřebu celoročně. Jde tedy o to, aby i farmáři na jiných kontinentech, kteří pro Evropu produkují to, co ona sama nezvládne, měli férové podmínky. Konkrétně v Česku je však zatím poptávka po fairtradových produktech poměrně malá.
