Do centra Prahy se vrací život – dlouho prázdné domy konečně vítají nové obyvatele

Přestože je historická Praha krásná a snad každý jsme někdy zatoužili bydlet v uličkách Starého Města či na Václaváku, počet obyvatel centra metropole se neustále snižuje. Není to jen kvůli vysoké ceně nemovitostí. Prostoru k trvalému bydlení prostě ubylo, ať už rozmachem obchodních aktivit či krátkodobého ubytování. V poslední době se na trhu s nemovitostmi objevují snahy pražské centrum znovu oživit a do zrekonstruovaných domů, které dlouho zely prázdnotou, přivést nové obyvatele.

Metropole roste, ale v okrajových částech

Počet obyvatel hlavního města Prahy neustále narůstá. Vloni v září jich česká metropole měla 1 331 464. Všechny městské části však nerostou rovnoměrně, a právě centrum města trvalé obyvatele dlouhodobě ztrácí. Od počátku 90. let minulého století jich ubyla víc než třetina, což je obrovský pokles.

Začátkem loňského roku na území Prahy 1 bydlelo 24 068 lidí – to je směšně nízké číslo v porovnání s jinými městskými částmi, kde jich žije mnohdy přes 100 tisíc. A jen za první tři měsíce 2020 Praha 1 dalších 130 obyvatel ztratila. Ve skutečnosti je populace městského centra ještě nižší, protože někteří lidé mají sice v Praze 1 hlášeno trvalé bydliště, ale žijí jinde a svůj byt pronajímají. Především krátkodobé pronájmy zahraničním turistům se v posledních letech staly výhodným přilepšením k platu.

Co může za vylidňování vnitřní Prahy

Městské centrum se začalo měnit hned v 90. letech. Jednalo se o lukrativní lokalitu, a tak se ze spousty obytných budov staly obchodní prostory. Příliv turistů vedl k tomu, že se bytové domy v historickém jádru změnily v hotely nebo vyhledávané kanceláře. Pokud historickou budovu zrestituovalo víc původních majitelů, prodej nemovitosti byl nejjednodušší cestou, jak se o majetek rozdělit.

Díky regulovanému nájemnému sice v centru Prahy ještě nějakou dobu bydleli lidé, kteří by si to jinak nemohli finančně dovolit. Zdraví čtvrti to prospívalo, ale nebyl to dlouhodobě ekonomicky udržitelný stav. S deregulací nájemného tito lidé odešli do levnějších částí města. Poslední Sčítání lidí, domů a bytů z roku 2011 ukázalo, že v Praze 1 bylo celkem 15 361 bytů a z toho jich 3 191 prázdných.

Představy o „ideálním“ pozadí se mezi muži a ženami značně liší. I muži však mají svou „zadkovou typologii“25. 2. 2021

Hromadný úprk před turisty

Velkou změnu do života obyvatel vnitřní Prahy přinesly milióny zahraničních turistů, které až do příchodu pandemie procházely centrem metropole každý rok. Rozmach služeb typu Airbnb zvýšil ceny, a především znepříjemnil bydlení těm, kdo zůstali žít v domech, v nichž se většina bytových jednotek proměnila v krátkodobé ubytování turistů. Noční ruch, poničený majetek ve společných prostorách a ztráta bezpečí se staly součástí každodennosti řady obyvatel městského centra. Ulice plné turistů vedou také ke změně služeb a stálým obyvatelům chybí občanská vybavenost.

Koronavirus tomu všemu udělal přítrž. Po dlouhé době jsme vloni získali jedinečnou šanci prohlédnout si centrum Prahy takové, jaké opravdu je a jak je vídaly minulé generace – včetně nabídky restaurací, kde pivo zase stálo čtyřicet, a ne turistických 120 Kč. I když se do Prahy turisté vrátí, situace už jistě nebude stejná jako dřív. Navíc samo vedení města již chápe, že je turistickým službám včetně krátkodobých pronájmů potřeba vtisknou pravidla, která zlepší pobyt v metropoli všem – těm stálým i těm, kdo přijeli jen na pár dní. Svítá tedy naděje, že by centrum Prahy mohlo zase ožít, neboť bydlení tam začne být pro lidi opět příjemnější.

Přeneste se do filmového světa díky špičkovým soundbarům, které promění sledování televize v zážitek12. 1. 2021

Jaké to je bydlet v samém centru

Bydlení v centru velkoměsta má svá specifika. Vyhledávají ho spíš mladí lidé, kteří žijí aktivním životním stylem a ocení, když to mají z domu kousek za zábavou, kulturou, sportem i prací. Nově nabízené byty v centru města proto obvykle mívají menší výměru. Ale i pro rodinu může být život ve středu Prahy pohodlný. Jen Praha 1 má celkem 21 veřejných parků, z toho dva na říčních ostrovech – Střelecký a Slovanský. Život ve velkoměstě poslední dobou zpříjemňují projekty jako farmářské trhy na náměstích, oživená Náplavka a Holešovická tržnice, židle a stolky umístěné v ulicích apod.

„Výhodou bydlení v centru je ten pohled na Prahu. Pocit, že kolem sebe vidím celou historii. Čtvrť kolem mě se nemění a je moc krásná,“ říká Kristýna Svobodová, která v současnosti bydlí u Lorety a předtím žila na Újezdě. „Samozřejmě, že když jsou turisti, je to horší. Ale vždyť oni sem jezdí proto, aby viděli to, co já můžu vídat každý den,“ dodává. Jako nevýhodu života v centru uvádí nedostupnost některých služeb. To ale v dnešní době online nákupů nevnímá jako velký problém. Malá Strana a Hradčany jsou podle ní vesnice ve městě, kde se všichni obyvatelé znají a žijí komunitním životem. Přesně vědí, kdo je starousedlík a kdo přistěhovalec. Druhou stranu řeky (Staré a Nové město – pozn. red.) Kristýna popisuje jako víc roztříštěnou, protože je rozlohou větší a je tam víc byznysu i služeb.

Domy se probouzejí k životu

V centru města téměř neprobíhá výstavba nových bytů. Novou nadějí jsou proto rekonstrukce vybydlených domů a jejich návrat na trh bydlení. Na oživování městského centra se takto zaměřuje společnost PSN, která nabízí k prodeji i pronájmu bydlení zachovávající původní architekturu i hodnoty, které předešlí majitelé vytvořili. Zároveň však nabízí uživatelský standard na úrovni 21. století.

Některé domy znovuoživené společností PSN se nacházejí dokonce přímo v Pražské památkové rezervaci. Je to například Rezidence Opletalova v budově původně postavené v roce 1879, nebo Palác Dlážděná jen za rohem od Senovážného náměstí. Okouzlující však není jen první městská část. PSN nabízí také byty v historickém domě ve známé Bořivojově ulici na Žižkově nebo v objektu Depo Grébovka v atraktivní oblasti Vinohrad. Nové sčítání lidí, domů a bytů se má konat letos. Uvidíme, zda se podaří zvrátit trend vylidňování a v pražské centru třeba opět po letech začne stoupat počet trvale žijících obyvatel.

Zdroj: Bohdana Rambousková