Uměle pěstovaná slanina, maso z bioreaktoru a žádná káva. I tak se může změnit naše stravování během 30 let

O tom, že se způsoby našeho stravování mění, není pochyb. Odborníci sice stále bijí na poplach, že lidstvo musí omezit konzumaci masa, na druhou stanu, počty příznivců vegetariánství i veganství rapidně rostou. Přesto je nadměrná spotřeba masa a mléčných výrobků velkým problémem, jehož dopady se podepisují také na klimatu. Jak tedy bude náš jídelníček podle odborníků vypadat v roce 2050?

Autor: Mirka Dobešová / Zdroj: theguardian.com, huffpost.com / 7. 3. 2020

Zbavme se masa!

Hospodářská zvířata jsou zdrojem přibližně 14,5 % všech emisí skleníkových plynů, kvůli pěstování zvěře pak dochází také k masivnímu odlesňování. I s ohledem na tyto skutečnosti tak již loni organizace EAT-Lancet Commision on Food, Planet and Health uvedla, že do roku 2050 musí dojít k zásadním změnám v naší stravě. „Globální spotřeba ovoce, zeleniny, ořechů a luštěnin se bude muset zdvojnásobit, zatímco konzumace potravin, jako je červené maso a cukr, bude muset být snížena o více než polovinu,“ zhodnotila situaci multidisciplinární komise.

A tak se zdá, že zejména nad masem se skutečně stahují mračna. „Náš současný způsob pěstování plodin k tomu, abychom mohli nakrmit zvířata, která chceme sami následně sníst, je zoufale neefektivní,“ myslí si např. Bruce Friedrich z Good Food Institute, který se zaměřuje na vývoj „masových alternativ“. Práce se tamním odborníkům zjevně daří, neboť se domnívají, že do roku 20150 bude všechno „maso“ rostlinného původu nebo se bude pěstovat ve zkumavkách. „V roce 2050 budeme mít rostlinné maso, které dnes ještě neexistuje, ať už jde o vepřové kotlety, steaky, tuňáka nebo lososa,“ je si jistý Friedrich.

10. 3. 2020„Manipulovat lidi je tu snadné,“ říká gay z Polska. Symboly zla jsou svastika, jednorožec a Hello Kitty

Jak vyrobit „umělé maso“?

Zatímco některé rostlinné produkty tvářící se jako maso jsou již k dostání, podle vědců je velkou výzvou především maso pěstované v laboratořích – to se vyvíjí z živočišných nebo rybích buněk v nutriční lázni „bioreaktoru“. Prozatím nic podobného v prodeji není, ale minimálně několik desítek společností se věnuje souvisejícímu výzkumu. Ve Velké Británii tak např. v laboratoři pěstují slaninu na stéblech trávy a v Kalifornii již vznikly v bioreaktoru dokonce i kuřecí nugety…

Ačkoliv již představa masa pěstovaného ve zkumavce může být pro mnohé tak trošku sci-fi, odborníci jdou ve svých predikcích ještě o mnoho dál. „Místo toho, abychom pěstovali plodiny nebo chovali zvířata, použijeme mikroorganismy, jako jsou houby, bakterie, kvasinky či mikrořasy k přímé produkci sacharidů, bílkovina tuků, které potřebujeme,“ tvrdí designérka jídla a nadšená futuristka Chloé Rutzveld. Jídlo dle jejího názoru bude produkováno v bioreaktorech a dokonce bude mít podobu prášku. Ale nemějte obavu – 3D tisk tento prášek dále zpracuje do realistické podoby surovin a pokrmů, na které jsme dnes zvyklí. Tato technologie údajně dokáže vtisknout do finálního produktu i „čerstvost“ a „šťavnatost“.

Skepticismus není na škodu

I když tedy jedna skupina odborníků má již v naší stravovací budoucnosti docela jasno, samozřejmě jsou tu i ti, kteří s výše nastíněnými vizemi příliš nesouhlasí. Ne že by nesdíleli názor, že lidé musí spotřebu masa omezit, ale mají odlišnou představu o řešení „masové krize“. „Maso z laboratoře nepotřebujeme. Většinu bílkovin, které člověk potřebuje, získá z rostlinných potravin. Stejně tak nehrozí, že bychom měli kvůli bílkovinám jíst hmyz. Lidé konzumují nadbytek bílkovin, pokud jejich příjem o polovinu snížíme, budeme žít mnohem zdravěji,“ má jasno profesor Pete Smith z univerzity v Aberdeenu.  Konkrétně hmyz by ale mohl být minimálně zajímavým řešením v případě krmení pro hospodářská zvířata, která jsou nezřídka živena např. i sójou. Kromě odklonu od masa je ale již nyní zřejmé, že lidé hledají různé rostlinné alternativy např. k mléku, ale i vejcím (i ta již existují v „umělé“ podobě).

7. 2. 2020V Thajsku zakázali plastové tašky. Lidé nakupují do kufrů, hrnců i dopravních značek

Čeho se budeme muset vzdát?

I když v případě některých predikcí se nelze ubránit úsměvu (a intenzivní vzpomínce na legendární český seriál Návštěvníci, v němž se hlavní hrdinové stravovali tzv. amarouny…), klimatické změny jsou nepopiratelné. V jejich důsledku se pak kromě masa, mléka a vajec podle odhadů budeme muset připravit také na různé nedostatky potravin, a to právě kvůli klimatickým změnám. Nejvíce ohroženy jsou plodiny jako avokádo, káva a vinná réva, které lze pěstovat jen ve velmi úzkých klimatických pásech a i drobná změna klimatu může být pro některé tyto pěstitelské regiony naprosto fatální…

Bez ohledu na to, zda do roku 2050 skutečně vědci zvládnou pěstovat kuřecí prsa v laboratoři, je zřejmé, že stravování v následujících letech projde turbulentními změnami. Přesto lze minimálně drobnými změnami ve stravovacích návycích zvrátit některá onemocnění, která jsou stále častější, ale také dopady produkce naší stravy na životní prostředí. „Musíme jíst více lokálního ovoce a zeleniny, méně nezdravých potravin a také masa a mléčných výrobků,“ shrnuje Anna Taylor, šéfka organizace Food Foundation. A třeba díky tomu nebudeme muset za třicet let jíst amarouny…