Nejezte potraviny, které by vaše prababička nepoznala, radí vědci. Ti také zjistili, proč jsou některá jídla přímo návyková

Třeba nepatříte zrovna mezi milovníky různých sladkých pochoutek či slaných snacků, ale když už se objeví na stole, jako byste najednou nemohli odolat. A tak slupnete celé balení, ani nevíte jak. Ale výrobci vědí velmi přesně. V některých potravinách je totiž vzájemnou kombinací jednotlivých složek cíleně vytvořen umělý chuťový zážitek, který je mnohem intenzivnější, než kdyby tyto složky působily samostatně…

Hyperchutnost vs. lahodnost

Pro výše popsanou situaci, kdy potravinářský průmysl záměrně kombinuje různé chuťové přísady tak, aby člověk prakticky nebyl schopen se dané pochoutky vzdát, vědci užívají termín „hyperchutnost“. Ti, kdo jednotlivé „ňamky“ konzumují, pak jednoduše tvrdí, že jsou lahodné. Za tím, proč je ale např. v současné době tak oblíbený slaný karamel, je prostá věda: potraviny, které v sobě kombinují dvě nebo více klíčových složek, které člověk vnímá jako chutné (tedy cukr, sůl, ale i tuk, sodík), mohou aktivovat v mozku tytéž procesy jako třeba drogy jako kokain či opioidy. Jak navíc doplňují odborníci, mnohé takto vytvořené potraviny mohou v těle obejít mechanismy, díky nimž člověk pociťuje sytost. Ve výsledku tak vyřadí procesy, jež nám naznačují, abychom přestali jíst.

Teplý Polák Patryk (26): „Vláda u nás dotuje církev, která pak lidem v kostelích říká, jak je tahle vláda skvělá. Proto u nás vítězí nenávist“9. 7. 2020

Pravděpodobně nikoho zároveň nepřekvapí, že ono hyperchutné jídlo je drtivě z kategorie „junk food“, tedy se jedná o zpracované potraviny, které tělu rozhodně nijak neprospějí. Přesto i lidé, kteří jsou odhodlaní žít zdravě, nezřídka nad konzumací těchto téměř návykových jídel ztratí kontrolu. Potravinářský průmysl totiž dokáže veškeré naše slabosti využít ve svůj vlastní prospěch a cíleně proti nám. A pak se člověk jen přistihne, jak právě do dna vyškrábal krabici se zmrzlinou a svačinku završil sáčkem slaných brambůrků. Tělo a mozek jednoduše reagují na poskytnuté podněty.

Adieu, (průmyslově) zpracované potraviny

Ať už je to pizza, zmrzlina, různé mražené polotovary nebo i snídaňové cereálie, o všech těchto potravinách odborníci hovoří jako o „vysoce technologicky zpracovaných“. A ty nejenže mohou způsobovat skutečně bezuzdné přejídání, ale dokonce významně negativně působí i na lidské zdraví. Jak od sebe rozeznat potraviny „správné“ a „špatné“? Pokud bychom je měli kategorizovat, těmi nejméně problematickými jsou ovoce, zelenina, maso, mléko, luštěniny, semena, vejce. Zpracovanými potravinami jsou pak všechny ty, které byly jakkoliv více upraveny, aby se zvýšila jejich trvanlivost nebo vylepšila chuť, čehož je dosahováno pomocí přidaných cukrů, soli, příp. i skrze fermentaci. V tomto případě je řeč např. o sýrech, slanině, pečivu a konzervovaném ovoci či zelenině.

Nejproblematičtější jsou ale potraviny ultrazpracované, které obsahují množství konzervantů, sladidel a dalších zvýrazňovačů chuti či barvy. Obvykle se jedná např. o uzeniny, cereální tyčinky, kuřecí nugety, hamburgery a všechny instantní pokrmy. Jakmile je tedy na obale více jak pět složek, měli byste zbystřit. A zaměřit se raději na efektivní oživení jídelníčku – namísto snídaňových cereálií zkuste klasické ovesné vločky, místo slaných brambůrků si dopřejte nesolené oříšky a namísto pizzy raději povečeřte zeleninový salát. Nejenže tak uděláte něco pro zdraví, ale navíc eliminujete riziko, že na posezení zkonzumujete dávku něčeho, čemu byste se normálně vyhnuli velkým obloukem.

Mužská antikoncepční pilulka je revolucí v ochraně před neplánovaným početím. Proč ji muži nechtějí?23. 5. 2020

A jak v obchodě vybírat a nepodlehnout kouzlu lákavých obalů? Bez ohledu na to, jestli poctivě zkoumáte složení toho, co kupujete, byste se při nákupu měli řídit základním mottem výživového specialisty Michaela Pollana, „jednoduše nejezte žádné jídlo, které by vaše prababička nepoznala.“

Zdroj: independent.co.uk, wellnesswithclaudine.com