Saunová zahrada SALORI – porno pro všechny vaše smysly!
Možná je to pro následující článek až moc filosofický úvod, ale určitě brzy pochopíte, že bez něj by to až tolik nefungovalo. Chci totiž napsat o jednom takovém kvalitním příběhu, který v několika ohledech není rozhodně dokonalý, ale zcela určitě je výjimečný, stejně jako lidé, kteří v něm hrají hlavní roli.
Ten příběh se jmenuje SALORI.
SALORI je saunová zahrada kousek od Hradce Králové. Místo, které slibuje únik z reality, z toho světa tam za zdí, odpočinek a hluboký nádech před další náročnou akcí. A protože se sliby mají plnit, dostal jsem příležitost zjistit, zda se tomu skutečně děje.
Do tohoto příběhu se asi velmi dobře hodím, protože jestli něco nejsem, pak určitě perfektní saunér. Proto čekáte-li nějakou detailní recenzi jednotlivých saun, určitě vás zklamu. Ano, určitě se o nich zmíním, ale detailní rozbor nechám na někom zkušenějším. Já to vezmu jinou cestou, ale abychom po ní šli, musíme po ní teprve začít kráčet, proto hezky od začátku a bez příkras.
Když přijdete ve správný čas, může být celá zahrada jen pro vásFoto: SALORI/ Se svolením
Vnímejte všemi smysly... ale až uvnitř
Spoiler hnedka na začátek – budu v převážné míře mluvit kladně. A říkám to proto, že hned na začátku to tak úplně nebude vypadat a nerad bych, aby se hned někdo sbalil a přestal číst v domnění, že to stejně nemá cenu. Jenže ono má. Tedy…
Co vlastně ani nijak moc pochválit nejde je samotný příjezd. Vjezd do areálu vyznačují dvě věci. Jednak ne příliš velká cedule u hlavní silnice a za druhé, ten vjezd vypadá jako cesta do zemědělského areálu, což je v podstatě pravda, protože je hnedka vedle. Propojení majitele SALORI tam je také, ale pro nás momentálně zcela nedůležité. Zásadní fakt je ten, že člověka, který jen tak jede kolem a přemýšlí, kam by jel za odpočinkem, případně jídlem, tohle místo ho pravděpodobně ani nezaujme natolik, že by zastavil a šel si ho prohlédnout. Nepomůže tomu ani nádherný zámeček z 19. století, který ze silnice vidíte také, ale upřímně, takových objektů, které zvenčí vypadají skvěle, ale ve skutečnosti se o ně nikdo nestará, je až moc na to, abychom se zastavovali u každého.
Každopádně když už vjedete dovnitř, ještě pořád není vyhráno. Samotné parkoviště jako by ani k zámečku nepatřilo, připomíná spíše vzdáleně takové ty sídlištní spoty, kde jste rádi, že vaše auto v noci nezmizelo. A přitom by snad jen stačilo tomu dát nějakou barvu, označení, výzdobu… cokoliv, co jen trochu připomíná život, jenž vzápětí najdete uvnitř. A tam se jdeme rovnou podívat.
Jakmile totiž vstoupíte do budovy na recepci, je to jako kdybyste vstoupili do životodárné oázy. A nejlepší je, že na všechny trable venku okamžitě zapomenete. Uvítání obstarala velmi sympatická slečna recepční, která se navíc nezapomněla po celou dobu usmívat (přirozeně, žádné nucení, o tom ale ještě později), ukázala připravený pokoj a stručně nás seznámila se samotnou zahradou. Už jen při průchodu zámečkem do pokoje nestačíte vstřebávat všechny vjemy, mezi něž nepatří jen ty zrakové, ale i čichové. Na stolečku spatřím svíčku a vonnou tyčinku.
SALORI je poměrně mladý projekt, funguje teprve pár měsíců, což je částečně vidět i na zámečku, který prošel rekonstrukcí. Vše je čisté, uklizené, ještě neopotřebované a na některých místech jsem měl trochu pocit, jako by byly mnou navštíveny poprvé. Zábavný, ale celkem příjemný zážitek, pro mě nezvyklý.
Restaurace je pupkem celé zahrady - obrazně i doslovaFoto: SALORI/ Se svolením
Zajímavostí je určitě fakt, že v zámečku se nachází pouze tři pokoje, každý s trošku jiným výhledem. Pokoje se jmenují – Nad jezerem (moje místo), Nad loukou a Nad fontánou. Na webu nicméně ten fontánový ještě není k dispozici. K tomu funguje zcela privátní ubytování v protějším rohu zahrady, kde se vejde až 6 lidí (při plném komfortu) a mají k dispozici vlastní terasu, bazén, vířivku i saunu.
Zámek dále nabízí konferenční, relaxační a cvičební místnosti, dokonce i dámskou a pánskou šatnu, přičemž aspoň ta pánská, kterou jsem nevyužil, ale nahlédl do ní, vypadá velmi luxusně, až mi to připomnělo takové ty esteticky jednoduché ale praktické pánské kluby ze starých amerických filmů. Co se týká cvičební místnosti, jedná se hlavně o rozsáhlý podkrovní prostor, kde se ten večer konalo pilates, jóga či snad obě varianty dohromady. V každém případě byly dámy spokojené, což bylo znát i při večeři.
V přízemí je i sympatická malá kavárna Vavřín s terasou na zahradě, kde se momentálně především podává snídaně, která mimochodem svým složením přesně zapadá do konceptu celého pobytu. Žádné muffiny, smažená vajíčka, máslové croissanty, přeslazená bábovka anebo všudypřítomná džemová náhražka v malých plastových kelímcích.
Skvělá domácí buchta z pro mě neznámého druhu mouky a s ořechy, trocha kvalitního sýru a salámu, zelenina, evidentně i domácí marmelády a chléb, káva z české pražírny Chroast (tedy i ta, co se používá v restauraci), jablečný mošt, ovesné mléko… prostě taková snídaně, která vás okamžitě po ránu nezničí, ale naopak, ještě povzbudí do práce. Což se mi druhý den hodilo, neboť mě čekal ještě rozhovor s Klárou Novotnou, ředitelkou, provozní a „idea makerem“ celého projektu. To už ale předbíhám.
Mimochodem, to vše, ale i klidně celý objekt najednou, si lze pronajmout pro osobní či firemní účely, ale i kombinaci obého, zde to bude fungovat skvěle.
V krátkosti zmíním úroveň pokoje, která je za svoji cenu asi přiměřená, navíc se v ceně nabízí i neomezený vstup do saunové zahrady a snídaně. Jednoduchá stylová koupelna, pohodlná a rozlehlá vysoká postel, výhled na zahradu a jezírko, útulno, klid, bezpečí. Však fotky asi mluví za sebe.
Ubytování v privátu je nepopsatelnéFoto: SALORI/ Se svolením
Ještě než přejdu k tomu nejdůležitějšímu, což jsou samotné sauny, pohovořím o Zahradní restauraci, která je usazena doprostřed zahrady. Jako pupek světa. Pupek – jídlo. Snad jste ten vtip pochopili. Vzpomínáte na ten nenucený úsměv paní recepční? Zde obsluhoval za barem mladý muž, který stejně jako ona vypadal, že je tu spokojený. No a takhle bych mohl promluvit asi o každém hlavním zdejším zaměstnanci a vůbec celém personálu, jehož členové, které jsem měl možnost za ty dva dny potkat. Rodinná a otevřená atmosféra, jíž mimoděk vnímám i z celkové prezentace projektu, je skutečně přítomná. Kdekdo jí slibuje, ale málokdo má.
V době mé návštěvy tu bylo asi dalších 5 lidí, což pro obsluhu a personál samozřejmě neznamená tolik stresu, jako kdyby nás tu bylo 80, nicméně jsem přesvědčený, že tahle vnitřní spokojenost tu vládne i za plného stavu.
Potěš břicho, potěšíš mysl
Co se týká jídla, potěším vás hned v úvodu. Když pojedete okolo a stavíte se jenom do restaurace, neuděláte chybu.
Za prvé – mají luxusní řemeslnou zmrzlinu! Vyráběná je ze sezónních surovin, takže chutě se střídají, já narazil na matchu, jogurt a jahodový sorbet. Všechny byly skvělé, jahodový sorbet navíc můžete aktuálně dostat ve variantě se sečuánským pepřem a rebarborovou omáčkou. Ještě lepší. Překvapením pak byla pro mě informace, že zmrzlina se vyrábí z kozího mléka. Pravda, chutnala lehce nezvykle, ale tohle bych netipoval. Na webu tuto informaci nenajdete, berte to tedy jako zákulisní znalost pro známé či partnery, až je tam vezmete s sebou.
Stejně tak pochválím pivo, kde je vždy na výběr ze dvou minipivovarů. Velmi dobrý ležák! V nabídce je taktéž několik českých a moravských vín, konvenčních či organických, kávu jsem již chválil.
Potěš břicho kvalitní stravou, odvděčí se ti radostíFoto: SALORI/ Se svolením
No a konečně hlavní chod. Já ochutnal jejich vlastní pizzu, konkrétně s bramborem, rukolou, sýrem z buvola, parmezánem a smetanou. Nepředstavujte si ale klasickou půlmetrovou těžkou pizzu se sýrovým okrajem a těstem tlustým několik centimetrů. Tady jste v resortu, kde se o vaše tělo pečuje s větším zaujetím. Nechte se ale překvapit, na rozbor jídla není čas. Můj doprovod si dal grilovaný lilek s humusem a paprikovou pastou a rovněž jsem neslyšel žádné výčitky. Upozorním však na zajímavost, že jídlo nehýří úplně kilem soli a dalších dochutidel, zřejmě aby vynikla chuť jednotlivých ingrediencí. Na stolech jsem nenašel ani sůl či pepř, což se mi líbí, že si šéfkuchař – zde Tomáš Seitl – za svým receptem stojí jak je, případně ti, kdo jej zastupují.
Příjemným bonusem jsou ceny, které rozhodně nejsou pětihvězdičkové, byť zdroj surovin a prostředí by tomu snad i odpovídal. Co jde si sám personál natrhá a nasbírá na zahrádce, poli či v lese, vše ostatní jsou lokální dodavatelé. Cenu o něco snižuje snad i fakt, že rodina Kláry Novotné jsou mezigenerační zemědělci, přičemž i teď vlastní dost rozsáhlé pozemky. Jak by tedy řekl náš jeden bývalý premiér: „Zdroje tu jsou.“
Aktuální nabídku jídla naleznete na webu, takže se určitě podívejte a přesvědčte se sami. A než přijdu k tomu hlavnímu, neopomenu jeden fakt, asi tak na úrovni příjezdu do areálu.
Před návštěvou restaurace a saun, nabízela se na relax plocha poseta hamakami. Travnatý prostor za saunami, kde můžete poslouchat klokot mini fontánky v jezírku, ptáčky, všudypřítomnou hudbu… anebo vodní skútry s motory na maximum. Samozřejmě ne pokaždé. Narodil jsem se v Praze a žil na různých a ne úplně tichých místech, takže jsem vycvičen to z hlavy vyrušit, nicméně lidem, kteří sem přijeli uniknout od hluku velkoměsta, by to vadit mohlo. Vím, že za to nikdo tady nemůže, každopádně na webu je upozornění, že v letních měsících se tohle může přes den dít, takže asi v pořádku. No a když jste v sauně, stejně nic neuslyšíte, takže ještě lépe.
Pastva pro oči je součást zážitkuFoto: SALORI/ Se svolením
Vypař se ze světa
Konečně je to tady! Přiznám se, nejsem úplně saunový nadšenec, naposledy jsem v nějaké byl tak dávno, že už si to ani nepamatuju, ale o to lepší příležitost si to více užít.
Hlavní heslo celého komplexu je užívat si pobyt všemi pěti smysly, což platí nejen hned po vstupu do recepce, ale hlavně do saun samotných. Je jich tu celkem 5 a 4 z nich se zaměřují na jeden ze smyslů.
VŮNÍ – používá se v ní směs bylin, kterou si návštěvníci mohou namíchat sami a provonět prostor dle vlastních představ
DOTYKEM – kde si namícháte vlastní peelingovou směs z různých ingrediencí, ty se také obměňují.
POHLEDEM – kde je sauna o teplotě 100°C a je vystavěna přímo na jezírku, do kterého následně můžete rovnou skočit.
SLUCHEM – což je sauna spojená s muzikoterapií, kde hraje speciální hudba a kde si můžete během saunování zahrát i na připravený nástroj.
Ve dvou saunách je navíc připravena i odpočinková místnost, kde je připraveno pití a ovoce.
Pátá sauna je pak ceremoniální, tam probíhají speciální saunové obřady, avšak ta v době mého pobytu žádný neprobíhal, ale šlo zde využít dvou mini bazénků na ochlazení.
Chuť zde zastupuje Zahradní restaurace a kavárna s terasou jménem Vavřín, avšak o tom již řeč byla.
No a jak jsem říkal, já si sauny nakonec užil více, než bych byl ochoten si předtím připustit. Každá vám přinese úplně jiný zážitek a skvěle připraví na večerní odpočinek. Ani nijak nezamrzí, že prozatím žádné další sauny přibývat nebudou, což ostatně ani koncepčně nedává smysl. Smyslů už víc (zatím) bohužel nemáme.
Kdo sauny navštěvuje pravidelně, zdejší jistě ocení, kdo je v oboru nováčkem, přijde na velmi uvolňující zkušenost. Mimochodem, uvnitř saun se nachází i pískové hodiny, abyste věděli, kolik času jste v nich trávili. Nejvyšší limit je 15 minut, což jsem ani celé nedal. Zvládnete to vy?
Když svoji práci děláte i srdcem
Druhý den, v přítomnosti opět skvělé kávy a vynikající, tentokrát dámské, obsluhy jsem se sešel s ředitelkou projektu a vlastně i provozní v jedné osobě – Klárou Novotnou. Klára je sympatická a energická mladá dáma, jež vás ihned po příchodu do místnosti ovane svým pozitivním přístupem. S každým se pozdraví, na každého se usměje a ihned od prvních vět je s ní radost si popovídat. Což ostatně můžete udělat i vy, pohybuje se po areálu takřka denně.
Náš hovor trval zhruba 45 minut a přepis by vydal na samostatný článek. Tolik prostoru už nemám, už i tak si myslím, že jsem své dojmy popsal více než dlouze, ale nechci vás ochudit o její náhled na věc aspoň tak, abyste pochopili její přístup. Vypíchnu tedy aspoň to nejdůležitější a snad mi odpustí, že to nepoužiji celé. Ostatně, na jazyk se dostaly i nějaké provozní věci, které sem jistě nepatří.
Klára je nade vší pochybnost pro věc zapálený člověk a evidentně ji hluboce do duše těší, že tento komplex existuje a funguje. Její předchozí zaměstnání totiž bylo úplně jiného gardu – práce v Evropském parlamentu na dotacích pro zemědělství a potravinářství. Politika versus relaxační/saunové centrum. Co by vyhrálo u vás? V čem byste byli šťastnější?
Svazující politická pravidla, zákony, omezení, nařízení… to vše také nejspíše ovlivnilo i provoz SALORI, neboť zde to funguje přesně opačně. Tohle a zkušenost z dalších wellness center.
„Jediné, co jsme se zde z dalších wellnessů snažili zařadit je to, že když se mi někde něco nelíbilo, tak aby to tady nebylo. Projít tři turnikety, než se dostanu na ceremoniál, mě zdržuje a otravuje. Je super, že mě v některých centrech pustí dovnitř s počítačem a můžu pracovat, ale já se tam nenajím, protože mi tam zkrátka nechutná. Nechci jíst panini a pak jít do sauny, to je blbost. Nebo mám mokré prostěradlo a není kde sehnat suché. Takže takové věci, které návštěvníky otravují, tu nechci. Pak mi tu chodí lidé a říkají, že je super, že my tu máme prostěradla navíc, které si mohou zadarmo vzít. Vypadá to jako blbost, ale něco to samozřejmě stojí a je velmi dobrý důvod, proč to tady takhle funguje. Třeba i ovoce v odpočívárnách a další detaily,“ říká Klára.
Co mě zaujalo je to, že nikde vlastně nenajdete žádné instrukce, co máte dělat, kde se můžete pohybovat a v čem. I na to ale existuje jednoduchá odpověď.
„Prostě tady žádné omezení není. Lidem radím, ať si tu dělají, co chtějí, ať je jim tu dobře. Občas se diví, že když padne desátá, tak je nevyhodíme. Stává se nám, že venku lidi i přespí. Usnou například v hamace, na trávě nebo v odpočívárně. Omlouvají se, ale pro mě je to naopak skvělá zpráva, protože pak zahrada plní přesně svůj účel, což je odpočinek.“
Počkat do noci se vyplatíFoto: SALORI/ Se svolením
Sauny sice nové nebudou, ale namísto jedné nevzhledné kostkové budovy hned vedle se chystá menší hotel. A rozhodně půjde o zajímavou záležitost.
„Říkáme tomu enviromentální centrum a bude do písmene L. Bude to jakási propojka na zemědělský areál, co máme vedle. Chystáme tam kupříkladu hydroponní balkony a tahle stavba bude trochu i zastiňovat i celkem nepěkný výhled do areálu.“
Pamatujete, jak jsem říkal, že je zde vše nové, čisté a lidmi v podstatě neposkvrněné? Daleko od pravdy jsem nebyl, neboť komplex se ještě pořád upravuje a ještě mnoho míst zažije svoje poprvé až v neurčité budoucnosti.
„Otevřeli jsme úplně bláznivě v prosinci a neměli jsme to vůbec hotové. Neměli jsme hotové sauny, soustředili jsme se na spodek zámečku, teprve od února je k dispozici ubytování, teprve teď se dodělávají věci typu vjezd a zahradnictví, aby to dávalo smysl. V hotelu k současným třem pokojům na zámečku přibyde ještě dalších 24.“
Pokud byste však měli obavy, že by vás obtěžovalo příliš mnoho lidí, nemusíte.
„Nejvíc tady bylo 104 lidí a to už jsem si říkala, že je to na hraně toho, aby byli všichni spokojení. Přišli sem (do restaurace pozn. redakce) a neměli si kam sednout. Šli do odpočívárny a tam taky nebylo místo. V momentě, kdy si tady pán vzal barovou židli a odnesl si ji do páry, jsem si uvědomila, že začíná jít do tuhého. Nechci to takhle dělat, těch 80-90 lidí je ideální.“
Velmi zajímavou věcí je společná aktivita teamu, konkrétně se děje vždy ve čtvrtek.
„Jednou za měsíc děláme to, že jezdíme na společný teambuilding, třeba ve formě táboráku a spaní venku. Ostatní 3 čtvrtky sbíráme potřebné suroviny do saun a kuchyně. Každopádně nikoho nenutíme, vše je dobrovolné. Kdo nechce, nikam nemusí a je to úplně v pohodě.“
Společně či sami, tyhle sauny musíte vyzkoušetFoto: SALORI/ Se svolením
Ještě se vrátíme lehce k jídlu. Ke všem těm dalším inovacím a dodělávkám přibude i věc, která mě osobně velmi těší.
„Teď děláme akorát pec na pizzu, kterou přes léto chceme připravovat ve velkém. Trochu jsem se toho bála, protože jsme tu měli do minulého týdne věci jako líčka, jehněčí kolínko… ale nejde to k létu, takže jsme si řekli, že vyzkoušíme tohle. Máme rádi staré metody ohledně všeho možného, takže pec si tu sami uplácáme z hlíny.“
Kromě pece, hotelu a menších úprav, můžeme se těšit v dohledné době ještě na další novinky?
„Máme málo odpočívacích míst a pak věc, kterou osobně nemám ráda, ale lidé ji zkrátka chtějí, což je vířivka. Takže nejspíše zde ještě ve volném prostoru zapustíme do země velkou nerezovou vířivku. Ale kdo ji nutně potřebuje už teď, má ji k dispozici v privátním ubytování.“
SALORI ale není jediný projekt relaxačního druhu, který má Klára na starost. Kousek odsud je Písník, o kterém byste se určitě nakonec také měli něco dozvědět.
„Písník je malý ostrov na vodní ploše o rozloze 12 hektarů, kam se lidé dostávají na voru. Je to glampingový prostor, jenž se v minulém roce umístil na prvním místě v celých Čechách na portálu Amazing Places. Jakmile se tam uvolní termín, je to hned plné, což je moc fajn.“
S Klárou jsme ještě chvilku popovídali o jiných věcech, každopádně platí to, co jsem psal už výše. V jejím případě jde o člověka na svém místě, který chce, aby byli návštěvníci spokojení, ale zároveň udržet i svoji základní vizi. Zatím se to daří, a to i nejen díky skvělému týmu.
Poslední řádky pak věnuji tématu na začátku článku. SALORI není aktuálně nebe na Zemi, není perfektní a jak i sama Klára říká, ještě je mnoho věcí na dodělání a úpravu, nicméně každá jedna „špatná“ věc zde umí být vyvážena dvěma pozitivními. Svoje stálé návštěvníky si SALORI rozhodně zaslouží a já nemohu udělat nic jiného, než že vám tohle místo s radostí doporučit. Sám se sem určitě budu rád vracet.
