Na surfu za historií, majestátními zvířaty i na svatou pouť. Kantábrie je neprávem přehlíženou perlou severního Španělska
Provincie Kantábrie je současně jedním ze sedmnácti autonomních společenství Španělska a nejdete ji na severu země na pobřeží Biskajského zálivu. Patří také k územím, která se označují jako Zelené Španělsko – pásu na severu země, který díky své poloze mezi atlantským oceánem ohřívaným Golfským proudem a Kantaberským pohořím disponuje velmi příznivým klimatem pro bujnou vegetaci. Možná i proto patří Kantábrie k nejdéle obývaným územím Evropy. Existují zde totiž památky na obyvatelstvo žijící zde již před téměř čtyřiceti tisíci lety.
Fénix z popela a písku
Srdcem provincie je Santander sloužící zároveň hlavní město společenství. Toto přístavní město zmiňované od devátého století, kdy zde byl asturským králem Alfonsem II. vystavěn klášter určený k uložení dvou zvláštních relikvií – hlav svatého Emeteria a Celedonia. Právě ze španělského sousloví Sant Ermenter patrně vyšlo postupným zkomolením i jméno města Santander. Díky své důležité přístavní funkci město kolem kláštera postupně získávalo na důležitosti a rozrůstalo se. Z klášterního kostela se později stala městská katedrála.
Ta je jedním ze symbolů znovuzrození po ničivém požáru města z roku 1941, který se z jedné ulice kvůli silnému větru rozšířil do velké části města a zasáhl zejména staré rezidenční čtvrti se starými dřevěnými domy postavenými kolem úzkých uliček, kde se oheň snadno šířil. Zasáhl a výrazně poškodil právě také katedrálu Nanebevzetí Panny Marie ze Santander, která byla v následujících letech opravována a dnes je opět dominantou města.
Kromě katedrály a přístavu však určitě oceníte také nádherné městské pláže. Jak už bylo zmíněno, oceán je zde ohříván Golfským proudem a má tak ideální teplotu ke koupání. Po náročném dni poznávání památek a místní gastronomie se tak můžete snadno odreagovat koupáním ve vlnách nebo povalováním a opalováním na písečných plážích. K těm nejkrásnějším a nejoblíbenějším patří pláž Sardinero I, kterou najdete doslova v srdci města. Procházkou po pobřeží se také dostanete na pláž La Concha a na poloostrov La Magdalena se stejnojmenným královským palácem, který si zde španělská královská rodina nechala postavit na začátku 20. století pro své letní pobyty.
Na vlnách za zvířaty i do jeskyní
Vlny atlantského oceánu, který omývá celý sever Kantábrie, jsou velmi populární u surfařů z celého světa. Nabízí totiž dokonalý surfařský zážitek. A pokud jste sami na surfu nikdy nestáli, pak právě sem byste měli vyrazit. Najdete tu řadu kvalitních surfařských škol a půjčoven. Ale varujeme vás: Jakmile surfování jednou propadnete, není cesty zpět!
Velkým zážitkem může být také návštěva zoologického parku Cabárceno. Tato člověkem vytvořená rezervace je dnes domovem řady druhů, u nichž hrozí vyhynutí. Potkáte tu tak africké slony, zebry nebo nosorožce. Parkem navíc vedou různé trasy pro pěší i auta a najdete zde piknikové zóny, vyhlídky a restaurace. Po obdivování majestátních zvířat naživo možná pochopíte, co vedlo pravěké obyvatele k tomu, aby je zvěčnili na stěnách a stropech kanteberských jeskyní.
Už na začátku jsme ty jeskyně zmínili a konečně se dostáváme k té neznámější. K jeskyni Altamira. Místní malby jsou přibližně 14 tisíc let staré a patří k těm nejzachovalejším prehistorickým ukázkám umění. Opravdovou jeskyni sice dnes nenavštívíte, protože nadměrný turismus hrozil poškozením maleb, ale navštívit můžete repliku jeskyně s dokonalými kopiemi maleb, které vás ohromí stejně jako originál. Altamira je však pouze nejznámější z mnoha dalších jeskynních komplexů, které v tomto regionu najdete.
Potrava pro tělo i duši
Region Kantábrie nenabízí pouze bohatou historii a nádherné přírodní scenérie, ale také skvělou gastronomii. Ta je hodně založená na mléčných produktech, neboť krávy z místních zelených pastvin mají velmi kvalitní mléko. V dobách, kdy civilizovaní starověcí Římané používali máslo pouze ke kosmetickým účelům a jako ochranu před sluncem, v Kantábrii bylo už před dvěma tisíci lety běžně používáno v kuchyni. Sýry jsou zde brány až s téměř náboženskou úctou. Krémový sýr Queso de nata se vyrábí ve všech koutech regionu, který je proslulý i svými uzenými sýry nebo sýry z kombinace kravského a ovčího mléka.
Není překvapivé, že i některé dezerty jsou založené na mléčných produktech. Například quesadas pasiegas je dezert, který připomíná dnes tolik oblíbený cheesecake. Další pochoutky pak obsahují různé tvarohové nebo smetanové krémy. Díky poloze u moře obsahuje kanteberská kuchyně také řadu pokrmů z ryb a mořských plodů. Daří se zde zejména různým druhům krabů, kteří jsou zde připravováni jako mimořádná pochoutka. Oblíbené jsou také sardinky, tuňák nebo okoun. Typickými pokrmy jsou pak místní mušle v omáčce nebo sépie v jejich inkoustu a cibulích.
Potravou pro vaši duši pak mohou být ve Španělsku velmi oblíbené poutě. Tu Svatojakubskou jsme vám již několikrát přiblížili – náš kolega Jakub Starý na ni dokonce sám vyrazil – ale populární, i když ve světě méně známá, je také pouť Lebaniego. Tato 72 kilometrů dlouhá pouť vede ze San Vincente de la Barquera do kláštera San Toribio de Liébana za relikvií největšího úlomku Kristova kříže. Na rozdíl od Svatojakubské pouti je tato trochu exkluzivnější. Připadá totiž pouze na takzvané jubilejní roky, kdy vychází svátek Santo Toribio, tedy 16. duben na neděli. Od roku 1512 se tak stalo pouze čtyřiasedmdesátkrát. Navíc právě tento rok je rokem jubilejním!
Kromě náboženského rozměru pouti dnes mají tyto cesty také vnitřní duševní rozměr, kdy se poutníci na cestu vydávají proto, aby byli sami se sebou, vychutnali si přírodu kolem sebe a na chvíli se osvobodili od běžných strastí a povinností. I pouť se tak může stát skvělou příležitostí proč vyrazit právě do Kantábrie.
Foto: Oficina Española de Turismo
